Twitter je bezradný a jeho počínání v posledních měsících o tom vypovídá dost názorně. Od nesmyslných změn profilů a vzhledu tweetů, které se nijak neprojevily v mobilní podobě (nové záhlaví z webu se například v mobilním Twitteru zobrazí pouze nepoužitelně) až po snahu ukazovat uživatelům zcela cizí tweety v představě, že je to přiměje ke sledování dalších lidí.
Přidejme také nový složitější způsob zakládání účtu, který svým opakovaným nucením, aby nováček začal někoho sledovat, navozuje nutkání okamžitě odejít.
A můžeme k tomu nakonec připočítat i déletrvající snahu Twitteru potlačit alternativní klienty a nucení uživatelů do používání pouze vlastních způsobů čtení Tweetů.
Více a více jako Facebook
Nová ukázka nepochopení zásadních výhod Twitteru pro uživatele přichází v podobě postupující „facebookizace“. Ta nejčerstvější spočívá v tom, že Twitter zvažuje, že bude uživatelům algoritmicky filtrovat to, co vidí. Znamenalo by to v podstatě přijetí jedné ze zásadních vlastností Facebooku, který už svůj mechanismus dotáhl k „dokonalosti“ – v podobě nutnosti připlácet si, aby vaši přátelé viděli, co na Facebooku píšete.
Anthony Noto, CFO Twitteru, na Citi Global Technology Conference prohlásil, že klasický chronologický pohled nabízející chronologicky všechny tweety „není pro uživatele nejrelevantnější zkušeností“. Přitom právě skutečnost, že na Twitteru skutečně uvidíte všechno, co jste si „zapsali k odběru“, je tím, co uživatelé na službě nejvíce oceňují.
Přizpůsobují tomu samozřejmě počty těch, které sledují. Klasická situace z Facebooku, kdy sledujete či máte v přátelích stovky uživatelů a stránek, přestože drtivou většinu z nich nikdy neuvidíte, tady prakticky nenastává.
Tweety, které zapadly
Největším paradoxem na komentáři CFO Twitteru je to, že firma nejspíš přemýšlí nad tříděním pomocí témat a domnívá se, že „databáze tweetů“ má dostatek dat k pochopení toho, co uživatele zajímá. Což je stejně absurdní představa jako u Facebooku, který podle toho, na co jste dali Líbí, rozhoduje o vašich zálibách a zájmech.
Facebooku se ovšem masivním omezením viditelnosti příspěvků stránek a výrazným omezením viditelnosti příspěvků samotných uživatelů podařilo dosáhnout toho, že firmy na něm musí utrácet za reklamu. Což by se Twitteru samozřejmě velmi hodilo. Situace firmy je poměrně dost nepříjemná – počet uživatelů Twitteru nijak výrazně neroste, služba samotná je stále nepříliš přivětivá, používá názvosloví, kterému uživatelé nerozumí a s příjmy sice nejsou zcela špatné, ale mohly by být rozhodně lepší.
Otázkou zůstává, zda se Twitter nakonec přikloní k filtraci obsahu, nebo k jeho výběru (curating). Washington Post zmiňuje, že firma nakonec nejspíše bude chtít řešit jepičí život tweetů a bude se pokoušet „vracet“ na vrchol fronty takové, které byly „populární“ a zároveň by o ně uživatel mohl mít zájem.
Kam by takováto změna zřejmě vedla? Z Facebooku už víme, že podobná úprava hlavně zaplaví timeline znovu a znovu se objevujícími příspěvky z kategorie „největší blbost = lidé na to nejvíce klikají“.
