Jistě. Použít jako nadpis glosy 57 variaci na slavnou repliku z pohádky Honza málem králem (původně „dnes za peníze, zítra zadarmo“, posléze „dnes zadarmo, zítra za peníze“) není dvakrát originální, avšak trefně to vystihuje strategii, jakou Český Telecom zvolil, pokud jde o jeho síť WiFi přístupových bodů, kterou nedávno zpoplatnil. Podle mého soudu tento krok není správný.
Připomeňme, že prvně se do WiFi Český Telecom pustil již více než před rokem, kdy nabídl zákazníkům bezdrátové připojení ve svých prodejnách Telepoint, následovaly čerpací stanice Shell a posléze celá řada dalších míst, včetně rychlého občerstvení KFC či kaváren Café Nescafé a Káva, káva, káva. Dlužno poznamenat, že Český Telecom za službu nikdy nic nechtěl.
Důvody tohoto počínání mohou být různé. Osobně se však domnívám, že Český Telecom chtěl prostě znemožnit menším a progresivnějším firmám, aby „obsadily trh“ svými službami. Zatímco tyto společnosti nabízely podstatně propracovanější řešení, nemohly si Českému Telecomu dovolit konkurovat cenou („zadarmo“), protože by přišly o jediný způsob své obživy.
Z jejich hlediska je tedy krok Českého Telecomu určitě dobrou zprávou, neboť většina z nich byla toho názoru, že v České republice je tak jako tak málo „WiFi enabled“ uživatelů, a pokud nějací jsou, nemají důvod si kupovat jejich bezdrátové připojení v kavárně A za peníze, když je Český Telecom nabízí v kavárně B zadarmo. Takže firmy byly nuceny hledat alternativní zdroje.
Ačkoli z hlediska trhu jde tedy o záležitost nepochybně pozitivní, ke zpoplatňování bezdrátového připojení v kavárnách apod. jsem skeptický. Četné zahraniční příklady ukazují, že to prostě nefunguje a nefunguje. Je to stejné jako se zahraničními novinami. Když jsou v kavárně k půjčení zadarmo, rádi si je přečtete. Myslím si, že v podnicích tohoto typu bude WiFi spíše konkurenční výhodou než prostředkem vydělávání peněz.
