O vyhledávačích se v poslední době v médiích psalo, zejména v souvislosti s trochu předčasným oznámením, že Google v Česku ve vyhledávání porazil Seznam a získal tak nadpoloviční podíl na trhu. Později se ukázalo, že se ve skutečnosti nic takového neudálo, protože informace vycházela z analýzy špatných dat.
Navíc pokud by k tomu opravdu došlo, pro český trh, ba ani pro Seznam by to nemělo nikterak zásadní či fatální důsledky. U PPC reklamy je totiž pro inzerenty důležité nikoliv to, kolik vyhledávač realizuje hledání, jako spíš to, jak moc se hledá výraz, na který cílí.
Navíc i oblast vyhledávání prochází v posledních letech zajímavým vývojem, který může v budoucnu proměnit postavení a roli vyhledávačů na Internetu. Udrží si vyhledávače výsadní postavení, nebo se hlavní vstupní branou k internetovému obsahu stanou spíše sociální sítě? Nejen na tuto otázku se snažili najít odpověď odborníci na vyhledávače, konzultanti a osoby zodpovědné za rozvoj vyhledávačů na pondělním setkání Marketing Monday, pořádané sdružením TUESDAY Business Network.
Vyhraje koncept s nejlepší monetizací
Hned na úvod přišel se zajímavou, ale zároveň provokativní myšlenkou Dušan Janovský, který v současné době působí jako konzultant na volné noze, částečně ale stále pracuje pro Seznam. Podle něj totiž bude vyhledávání komodita a jednotlivé vyhledávače se nebudou příliš lišit v tom, co budou uživatelům poskytovat a budou poskytovat vyhledávání v obdobné kvalitě. Uživatelé tak přestanou rozlišovat, na kterém vyhledávači hledají.
Zleva: Petr Koubský (TUESDAY Business Network), Dušan Janovský (Seznam.cz), Jiří Šlerka (Ataxo), Marek Gizela (Seznam.cz), Filip Hráček (Google), Tomáš Řehák (konzultant)
Navíc kvalitu hledání je možné rozdělit na objektivní a subjektivní. Subjektivní kvalita závisí na spokojenosti uživatelů a v mnoha případech jí už bylo dosaženo, případně jí bude dosaženo v nejbližší době. Není to pouze zásluha vyhledávačů, ale i samotného webu, který se neustále zlepšuje.
Spokojený uživatel změny neocení
Uživatel má podle Janovského určitou mez spokojenosti. Pokud to, co hledal, najde ve výsledcích na prvním místě, tak už to lepší být nemůže. Když dnes vyhledávače prohlašují, že například budou indexovat sémanticky nebo se více zaměří na sociální sítě, tak to podle Janovského nepovede k radikálnímu zvýšení uživatelského požitku a uživatelé takové nové funkcionality v okamžiku subjektivní spokojenosti neocení.
Křivky kvality vyhledávačů podle Dušana Janovského
Hlavní vstupní bránou do webu bude to, co bude mít nejlepší monetizaci. Výrobci hardware a software nebo výrobci prohlížečů budou preferovat takový produkt, který jim bude nejvíce vydělávat. Pokud se ptáte, zdali se může Facebook stát vstupní branou do webu, odpověď zní ano, pokud najde byznys model,
prohlásil Dušan Janovský.
Prozradil také, proč se zatím nenaplnily věštby o tom, že budoucnost je sémantická. Klasický vyhledávač totiž prochází weby, které mu poskytují svá data, a on jim na oplátku přináší návštěvnost.
Sémantický vyhledávač by bral data z webů a nemohl by s nimi dělat nic jiného, než je zobrazit uživatelům a webu, ze kterého informace získal, by nenabídl jakoukoli protislužbu. Pokud budou vyhledávače v budoucnu fungovat na jiném principu než dnes, tak musí fungovat v symbióze s weby,
uvedl Janovský.
Vyhledávání se mění už nyní
Josef Šlerka z Ataxa ale v následné přednášce upozornil na to, že vyhledávání se podstatně mění už dnes. Uživatelem už nemusí být nutně jen lidé, ale i stroje, například prostřednictvím API. Mění se také struktura dotazů, které už se dávno neomezují pouze na dotazy textové. Může to být obrázek, zvuk či GPS pozice.
Nesmíme zapomenout na Google Goggles či software, který umí rozpoznat písničku, která se zrovna line z reproduktorů. Vyhledáváme nejen prostřednictvím klasického PC, ale také pomocí mobilního telefonu, tabletu či televize. Podle Šlerky se televize během čtyř, pěti let stane naprosto běžným rozhraním pro vyhledávání na Internetu. Ale už dnes je jasné, že na stejný dotaz položený prostřednictvím PC a televize dostaneme jinou odpověď.
Zleva: Jiří Šlerka, Petr Koubský
S tím jak se mění obsah, tak se musí logicky měnit i vyhledávání a vyhledávače. Do hry vstupují sociální měřítka jako například Facebook Likes. S obrovským nárůstem objemu obsahu je také potřeba nově definovat, co je spam. Kromě klasického vyhledávání získává na stále větší důležitosti Social Search, kdy buďto těžíte z chování nebo moudrosti davu.
Dalším trendem je vyhledávání v reálném čase. Lidé v tomto případě fungují jako senzory a ukazují trendy. Problémem je, že se v tom proudu informací dá velmi špatně určit, co je spam a navíc služby typu Topsy se snaží nahradit relevanci lidmi a rezignují na analýzu stránky zevnitř.
Už dnes se ukazuje, že sama vaše pozice může být dotaz. Geolokační služby dokáží přinést uživatelům ten správný obsah. Také Google zobrazuje různé výsledky na stejné dotazy podle toho, v jakém místě, kde se nacházíte.
Vyhledávače jsou efektivnější díky vývoji hardware
Podle Marka Gizely ze Seznamu jsou dnes vyhledávače díky vývoji hardware schopny pracovat s daty úplně jiným způsobem než dříve. Umí „vydolovat“ informace, které by se jim před několika lety nepodařilo vůbec nalézt.
Marek Gizela (Seznam.cz)
Vyhledávač je prý v podstatě webová stránka jako každá jiná, má své uživatele a snaží se vyhovět jejich měnícím se potřebám. Seznam v současné době pracuje na rapidním zvýšení kvality. Výrazně posílil vývojový tým a plánuje letos nasadit nového hledacího robota.
Vyhledání už není jen o textu
Filip Hráček z Google se shodl s Josefem Šlerkou na tom, že není důvod, aby dotazy byly pokládány pouze v textu a aby vyhledávače poskytovaly pouze textové odpovědi. Současně nesouhlasil s tezí Dušana Janovského o subjektivní spokojenosti, která by u uživatelů omezila zájem o nové služby. Podle Hráčka je zde naopak prostor pro další zlepšování vyhledávání.
Google dnes například umožňuje hledání v obrázcích a videích, ale je to trochu podvod, protože se hledá v textu kolem videa a nikoliv v samotném videu. Když není video dobře video popsané, tak jej vyhledávač nenajde. Do budoucna je tedy například nutné porozumět tomu, co se ve videu děje.
Filip Hráček (Google)
Hráček připomněl, že Google spustil Machine Transcription, který umí analyzovat videa, poznat mluvenou řeč a transkribovat ji do textu. Zatím funguje pro angličtinu, ale je to jedna z cest, která může do budoucna přinést opravdové hledání ve videích.
Hovořil také o technologii na rozpoznání hlasu či o hlasovém vyhledávání, které funguje obstojně i v češtině. Podle Hráčka se v současné době v Google experimentuje s tím, jak dostat Voice Search i na klasické PC a notebooky.
V následné panelové diskusi se hovořilo o tom, co vše je možné indexovat. Jednoho z účastníků setkání zajímalo, zda by šlo indexovat vůni. Panelisté se shodli, že ano, nicméně by to bylo asi příliš drahé.
Došlo i na otázku ochrany soukromí, kdy se dnes například dají jednoduše najít vazby mezi lidmi, které mohou být publikovány v rámci vyhledávání.
Kdyby se v Česku rozjel obchod s osobními údaji, tak by to trhu velmi prospělo,
uvedl Josef Šlerka. Je podle něj také jisté, že za anonymitu si na Internetu v budoucnu připlatíme stejně, jako si dnes připlácíme například za anonymní Opencard.
