Koaliční vláda hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě v pondělí definitivně stvrdila svůj plán v oblasti médií. V programovém prohlášení, které kabinet premiéra Andreje Babiše schválil na zasedání 5. ledna 2026, se mimo jiné zavazuje k úplnému zrušení poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas.
Co se dozvíte v článku
Vláda slibuje snížení finanční zátěže pro občany a firmy. Opozice upozorňuje, že koalice nepředstavila žádný konkrétní plán, z jakých zdrojů bude veřejnou službu po výpadku miliardových příjmů financovat. Nedošlo tedy k zásadnímu posunu od konce října, kdy koalice ANO, SPD a Motoristů zveřejnila původní návrh programového prohlášení. Aktuálně schválený text je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) stejný jako ten původní.
Na absenci jasného ekonomického modelu krátce po jednání vlády upozornil například bývalý ministr kultury Martin Baxa (ODS). Podle něj sice zmizely pochybnosti o tom, zda vládní koalice systém plateb přece jen nezachová, ale vyvstal nový problém. „Chybí to podstatné: jak budou Česká televize a Český rozhlas financovány? Začíná doba nejistoty,“ kritizoval vládní plány na sociální síti X s odkazem na to, že o budoucnosti médií se teprve bude rozhodovat.
Vláda potvrdila konec televizních poplatků. Je to správné rozhodnutí?
Představitelé koalice však trvají na tom, že změna je prioritou a měla by proběhnout rychle. Předseda Poslanecké sněmovny a šéf SPD Tomio Okamura po jednání koaliční rady uvedl, že by zrušení poplatků rád viděl realizované ideálně do jednoho roku. Zároveň však přiznal, že finální shoda na technickém provedení uvnitř koalice neexistuje. Diskuze byla podle něj široká, ale ke konsenzu zatím nedošlo.
Změny ve financování ČT a ČRo nebudou dříve než v roce 2027
Nyní se má připravit návrh zákona, který bude pracovat s několika zúženými variantami řešení. Okamura by například chtěl od placení poplatků osvobodit seniory. Vláda v dokumentu pouze obecně deklaruje, že legislativní změny připraví na základě analýz a s cílem odstranit duplicitní náklady.
Programové prohlášení nenabízí odpověď na otázku, z čeho by se provoz České televize a Českého rozhlasu po zrušení poplatků platil. Představitelé koalice však mluví o převedení médií veřejné služby pod státní rozpočet. Případná částka přeposílaná ze státní pokladny není dosud jasná. Rozpočty obou médií na rok 2026 činí v součtu něco málo přes 11 miliard korun.
Změny ve financování ale nenastanou dříve než od ledna 2027, pokud se podaří včas projednat všechny potřebné právní normy. Šéf poslaneckého klubu Motoristů Boris Šťastný ujišťoval v prosincových Otázkách Václava Moravce, že média veřejné služby „nebudou vyhladověna“. „Ale kolik peněz to bude a jak se to odrazí v intencích případného zrušení poplatků na náklad státního rozpočtu, bude teprve předmětem jednání,“ řekl.
„Mluvíme o svobodě médií, o zachování nějaké stability, tudíž je zapotřebí dát na stůl argumenty. A pokud máme systém, který znamená normální financování, aniž by zásadně zatížil občany, překopávat celý systém prostě vyžaduje nějaké argumenty, které ale nejsou. Tedy kromě toho, že jde o slib voličům,“ poznamenal ke krokům vládní koalice bývalý ministr kultury Martin Baxa v rozhovoru pro CNN Prima News.
Argumenty pro zrušení poplatků
„Jenom správa výběru koncesionářských poplatků je v desítkách milionů ročně. Neplatiči, exekutoři, advokáti… V momentě, kdy vám jdou peníze ze státního rozpočtu napřímo, správa toho výběru odpadá. Ale existuje tam i základní nespravedlnost,“ argumentoval ve vysílání stejné stanice první místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO). „Jde o poplatek na domácnost. Ale pod pojmem domácnost může být jednočlenná domácnost seniora a může pod ním být i šestičlenná rodina, která disponuje třemi obrazovkami, šesti tablety, dvěma počítači, třemi notebooky a šesti mobily. A platí vlastně stejně,“ vadí Nacherovi.
Důležitou součástí nového nastavení má být i přísnější dohled nad tokem peněz. Média veřejné služby mají nově podléhat kontrole Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Související zákon připravili a schválili senátoři, čekalo se ale ještě na vznik nové sněmovny po říjnových volbách a jmenování nové vlády.
„Rozšíření možností kontroly hospodaření médií veřejné služby je dlouhodobě podporováno veřejností i odborníky, včetně Rady České televize a Rady Českého rozhlasu, tak rovněž samotnými médii veřejné služby. Současný způsob kontroly hospodaření těchto médií není dostatečný, neboť Rada České televize a Rada Českého rozhlasu a jimi zřízené dozorčí komise nemají dostatečné možnosti ke kontrole hospodaření, ani dostatečné odborné zázemí. Navíc jde o orgány, které představují vnitřní kontrolu, zatímco Nejvyšší kontrolní úřad je orgán úplně na médiích veřejné služby nezávislý a představuje vnější nezávislou kontrolu,“ argumentují senátoři pod vedením Hany Kordové Marvanové.
Babišova vláda návrh na rozšíření pravomocí úřadu podpořila už 22. prosince 2025. Premiér Andrej Babiš tento krok označil za nutnou nápravu. „Považuji za nenormální, že doposud nikdo nemohl kontrolovat veřejnoprávní média, která hospodaří s poplatky, které platí všichni občané,“ uvedl předseda vlády.
Změnu poslanci začnou projednávat 13. ledna
Ve sněmovně je zákon zařazen k projednání v prvním čtení na schůzi, která začne v úterý 13. ledna. Zpravodajem sněmovního tisku je poslanec Libor Vondráček z klubu SPD. Ještě v lednu by měl zákon posoudit Ústavně-právní výbor sněmovny, který je v případě tohoto zákona garančním výborem. Novelu by měl projednat také sněmovní Výbor pro mediální záležitosti, který svolal své zasedání na čtvrtek 22. ledna.
Vedle ekonomických a kontrolních mechanismů vláda naznačila i své představy o obsahovém směřování podpořené tvorby. V oblasti audiovize programové prohlášení explicitně zmiňuje podporu děl, která „mapují vznik a vývoj české státnosti a posilují českou národní identitu“.
Kabinet zároveň slibuje zachování filmových pobídek pro průmysl a nově deklaruje maximální podporu pro vývoj videoher a animovaných projektů. Balíček mediálních změn uzavírá plán na revizi autorských poplatků pro organizace typu OSA, s cílem ulevit živnostníkům a pořadatelům menších akcí.