Hlavní navigace

V Praze o budoucnosti Internetu

13. 5. 2009
Doba čtení: 10 minut

Sdílet

Autor: 29
Díky českému předsednictví  se Praha stala na několik dní místem, kde celá Evropská unie hledala svou představu budoucnosti Internetu. Svou vizi k nám přijela přednést i eurokomisařka Viviane Redingová. Zdůraznila, že Internet musí zůstat otevřený, a že zajištění bezpečnosti i soukromí uživatelů musí být vzájemně vyvážené.
logo FI

Evropská unie chce být klíčovým hráčem, který bude určovat budoucnost Internetu. A tak se již dnes činí: financuje řadu vědeckovýzkumných a vývojových projektů, připravuje koncepce, vydává doporučení, svolává konference, zřizuje fóra poradní orgány, koordinuje dosud nezkoordinované aktivity atd. A také tak trochu (nebo možná hodně) soupeří s dalšími hráči po celém světě, kteří by také rádi promlouvali do toho, jak se bude Internet dále vyvíjet a jakou získá podobu.

Nás může těšit, že díky (stále ještě probíhajícímu) českému předsednictví  – a také díky aktivitám našeho sdružení CESNET – se takto cílené aktivity EU soustředily právě do Prahy. Právě tento týden zde proběhla velká mezinárodní konference, s řadou doprovodných akcí a různých oznámení. A dnes, kdy čtete tyto řádky, vlastně ještě stále probíhá.

Future Interent Conference

Future Internet á la EU

Aktivity Evropské unie, týkající se budoucnosti  Internetu,  jsem zde na Lupě jíž jednou popisoval. Konkrétně v tomto článku, z června loňského roku. Proto si jen stručně připomeňme, že EU vyvíjí v daném směru aktivity s různým časovým horizontem:

  • Aktivity s dopadem v krátkodobém horizontu: sem spadají zejména otázky regulace trhu s broadbandem (obecně celého trhu elektronických komunikací), ale také třeba záležitosti kolem síťové neutrality či práv uživatelů (i možnosti jejich odpojování), budování nových přístupových sítí atd. Tyto otázky se řeší v rámci revize současného regulačního rámce, alias nového „telekomunikačního balíčku“ (poslední vývoj viz tento článek). Nejnověji zde byla otevřena ještě „další fronta“, a to směrem k činnosti orgánu ICANN, zastřešujícího činnost Internetu:  ke konci letošního září končí jeho dohoda s USA (resp. s tamním ministerstvem obchodu). A tak komisařka Viviane Redingová již promptně přišla s požadavkem  na poměrně zásadní změnu statutu subjektu, který drží ve svých rukou otěže Internetu. O něco podobného (o přenesení těchto otěží na jiný subjekt, podřízený OSN) se již dříve snažila světová konference o informační společnosti WSIS, ale marně.
  • Aktivity se střednědobým horizontem, zhruba od 5 do 10 let. Zde se jedná zejména o problematiku tzv. Internetu věcí (Internet of things), charakteristického masovým připojováním nejrůznější objektů k Internetu (různě aktivních až zcela pasivních objektů, včetně různých obalů apod.).
  • Aktivity s delším časovým horizontem, od 10 let výše. Zde se již zvažují zásadnější změny, a pro jejich prosazení se řeší například to, zda je nadále udržitelný „evoluční” způsob vývoje, nebo zda bude muset nastoupit radikální záměna dosavadního Internetu za „úplně nový“ Internet, navržený od základu nově (tzv. clean slate design).

Už v loňském článku jsem také zmiňoval, že aktivity s nejdelším časovým horizontem EU „svěřila“ vědeckovýzkumným projektům, které financuje ze svých programů (zejména ze 7. rámcového programu). A pro jejich koordinaci svolala v březnu loňského roku, ještě za Slovinského předsednictví, první konferenci o budoucnosti Internetu (Future Internet Conference 2008). Na této konferenci pak byl přijat  i první strategický dokument, nazvaný Deklarace  z Bledu. Dále zde byl ustaven orgán s názvem Future Internet Assembly (zkratkou FIA), sdružující zástupce jednotlivých projektů, které jsou signatáři deklarace z Bledu a podílejí se na aktivitách k budoucnosti Internetu. Skrze několik projektů je v něm zapojen i český CESNET.

Od Bledu ku Praze

Orgán FIA (Future Internet Assembly) se po konferenci ve slovinském Bledu sešel ještě v prosinci 2008 v Madridu. Zde již v poněkud „rozvinutější“ podobě, protože v mezičase si již stihl vytvořit šest pracovních skupin, které se začaly zabývat konkrétními aspekty „budoucího Internetu“:

Mimochodem, je zajímavé si srovnat tyto pracovní skupiny (working groups) evropského orgánu FIA s pracovními skupinami  „světového“ orgánu IRTF (Internet Research Task Force), který by se také měl zabývat záležitostmi dlouhodobějšího vývoje a výzkumu. Mnoho společných bodů nemají, a je mezi nimi naopak patrný rozdíl: zatímco IRTF se zabývá hlavně technickými aspekty fungování protokolů TCP/IP, evropská FIA se mnohem více zabývá „méně technickými“ aspekty.

Ale zpět do Evropy a konkrétně do Prahy: vzhledem k našemu předsednictví v Evropské unii byla další konference orgánu FIA (Future Internet Assembly) svolána právě do Prahy, kde ji hostil (resp. konferenci pořádal) český CESNET.

A aby toho nebylo málo, v Praze se konaly vlastně tři hlavní akce (v kongresovém hotelu Clarion), pod sjednocující  hlavičkou  konference o budoucnosti Internetu (Future of the Internet Conference).

  • High Level Future Internet Conference, která proběhla v pondělí 11.5.2009,
  • workshop Future Internet Assembly, který proběhl včera a pokračuje ještě dnes (12. a 13.5.2009),
  • workshop „Internet of Things“, který proběhl v neděli 10.5.2009.

Future Internet Forum

Další významnou událostí, která se v Praze odehrála, bylo ustavení dalšího  koordinačního orgánu, s názvem Future Internet Forum (zkratkou FIF). Tedy do jisté míry paralelně k již existujícímu orgánu FIA (Future Internet Assembly), který sdružuje zástupce konkrétních vědeckovýzkumných projektů.

Rozdíl je v tom, že zatímco původní  orgán FIA je „veden“ po konkrétních projektech (kterých je nyní na 95), nově zřízené Fórum (FIF) je „vedeno“ po linii národní: jsou v něm zastoupeni představitelé národních iniciativ, které se tím či oním způsobem angažují kolem budoucího Internetu. Za Českou republiku je členem profesor Miroslav Tůma z Akademie věd ČR, za sdružení CESNET.

prestrihavani pasky

Určitou pikantností je, že nové Fórum bylo na hlavní konferenci v pondělí (High Level Future Internet Conference) formálně ustaveno s velkou pompou, slavnostním přestřihnutím pásky (viz obrázek), ale jinak  kolem něj bylo úplně ticho. První zasedání Fóra bylo neveřejné, a stejně tak asi nebyla moc veřejná ani informace, že z 27 členských zemí EU jich zatím dokázalo nominovat svého zástupce jen 17.

„High Level“ konference

První den celé konference, který byl formálně samostatnou konferencí, byl skutečně „High Level“ („na vysoké úrovni“) nejen svým názvem (High Level Future Internet Conference). Byl spíše příležitostí pro politiky a zástupce veřejné a privátní sféry, aby se „blýskli“ na pozadí snah o předurčení budoucího vývoje Internetu.

A tak do Prahy přijela na tento jeden den i evropská komisařka Viviane Redingová, aby zde pronesla projev, přestřihla pásku (k ustavení Fóra, viz výše), a absolvovala i tiskovou konferenci.

Plné znění jejího projevu (v angličtině) můžete najít zde. Ze zajímavých věcí, které zmínila, si dovolím vypíchnout zmínku o potřebě zachování otevřenosti: Internet musí i do budoucna zůstat  otevřený, založený na otevřených rozhraních a standardech.

Dále zmínila síťovou neutralitu, u které rozlišuje dvě možnosti využití: jak pro zajištění kvality služeb, které je žádoucí, tak i jako nástroj boje proti konkurenci. Před touto druhou variantou důrazně varovala a poznamenala, že je zakazována i v rámci právě schvalovaného telekomunikačního balíčku.

 Na následné tiskové konferenci, v odpovědi na jeden z dotazů, pak zmínila i snahu o blokování VoIP provozu v síti jednoho mobilního operátora (přičemž ale T-Mobile  nezmínila). A proti tomu se důrazně postavila, že takovéto jednání není možné.

Viviane Redingova

Komisařka Redingová zmínila také problematiku „Internetu věcí“ (ke které se předchozí den konal samostatný workshop). Řekla, že podle odhadu expertů by jen nasazení technologie RFID mělo do roku 2016 vytvořit trh o velikosti cca 30 miliard €. Je ovšem třeba ještě vyřešit některé otázky kolem soukromí, spojené s RFID a příbuznými technologiemi: k tomu Komise avizovala vydání příslušného doporučení původně na listopad loňského roku. Nakonec se podařilo jej vydat právě včera, k úterý 12.5.2009 (a tedy ke dni následujícímu po tom, kdy komisařka Redingová pronesla v Praze svůj projev).

Za zmínku určitě stojí i to, jak se komisařka Redingová vyjádřila k problematice bezpečnosti. Považuje ji za nesmírně důležitou a neopomněla zdůraznit, že koncem března EU vydala nové sdělení k ochraně kritické infrastruktury (CIIP, Critical Information Infrastructure Protection). Zdůraznila také, že boj proti nejrůznějším hrozbám není jen technickou záležitostí, ale že se týká i činnosti policie a dalších složek.

Co bych ale rád zdůraznil, je její vyjádření ohledně vyváženosti příslušných opatření:

Musíme také najít správné vyvážení mezi našimi potřebami zajištění bezpečnosti  a legitimním zájmem uživatelů na ochraně jejich soukromí. V této oblasti budou muset technici a vědci  pracovat společně s politiky.

Takže žádná „bezpečnost za každou cenu“ s tím, že soukromí uživatelů musí jít stranou.

Kdo to zaplatí?

Jednou z věcí, na které samozřejmě také došlo, je otázka financování. Komisařka Redingová pochopitelně zdůraznila, že Unie dává přes miliardu EUR na broadband, a na vědeckovýzkumné projekty z oblasti budoucího Internetu (sdružené ve FIE) dává skrze sedmý rámcový program na 400 milionů EUR. Současně ale zmínila, že Komise hledá způsoby, jak do financování výzkumu zapojit i privátní sektor. To už asi věděla, že se takováto iniciativa skutečně chystá a záhy po jejím vystoupení bude také oznámena.

Jenže ještě dříve se ujal slova zástupce organizace OECD, který hovořil o tom, co se událo do roka po ministerské konferenci v jihokorejském Soulu (také zaměřené  na budoucnost Internetu, ale jen z pohledu internetové ekonomiky, podrobněji). Zmiňoval i výhodnost budování infrastruktury v době recese, což dá práci těm kteří ji budují, a po skončení recese umožní rychlejší rozjezd ekonomiky (skrze využití takovéto infrastruktury).

Při té příležitosti ukázal také tabulku s údaji o tom, kolik do budování broadbandové infrastruktury v současné době investují v ostatních částech světa – jako například v USA, v Číně, v Japonsku, v Jižní Koreji, v Austrálii atd. V porovnání s výší jejich investic byly ty evropské „velmi skromné“ (čti:mnohonásobně menší). A to si ještě musíme uvědomit, že ona „evropská miliarda“ jde do brodbandu skrze resorty zemědělství, a členské země si už odsouhlasily možnost jejího využití i na „ryze zemědělské“ projekty. Jinými slovy: samy si budou rozhodovat o tom, zda peníze skutečně dají na broadband ve venkovských oblastech, nebo zda je použijí jako dotace na mléko, nebo třeba na tzv. „pohodu zvířat“ (podrobněji viz článek „Stalo se: politici si brousí zuby na miliardu pro broadband“).

Zpět ale k financování vědeckovýzkumných projektů kolem budoucího Internetu: zájem Komise na spolufinancování byl skutečně vyslyšen, a na konferenci byl avizován vznik nové iniciativy (Future Internet Initiative), v rámci které by se skupina firem spolupodílela na financování projektů, na principu PPP (Public Private Partnership).

Žádné konkrétní detaily ale oznámeny nebyly – jako třeba o počtu a identitě firem, které jsou ochotny do výzkumu vložit své peníze. V kuloárech se hovořilo o 16 firmách, ale bez bližšího upřesnění.  Naopak se projevila menší disproporce: když zástupce privátní sféry (David Kennedy ze společnosti EURESCOM) představoval novou iniciativu, hovořil o celkovém objemu prostředků ve výši 1 miliardy pro výzkumné projekty, s tím že privátní sektor by v rámci PPP pokryl polovinu (500 milionů, za dobu 5 let). Komisařka Redingová ale zmiňovala jiné (podstatně vyšší) číslo.

Mimochodem, aplikování principu PPP i na vědu a výzkum budoucího Internetu by nebylo žádnou novinkou. Před časem se takto EU dohodla s průmyslem na obdobném řešení pro jiné oblasti (stavebnictví a automobilový průmysl).

Connectivity Scorecard

Jednou z novinek, které byly představeny v Praze již v pondělí, na „High Level“ konferenci, byl nový projekt  názvem Connectivity Scorecard 2009, financovaný společností Nokia Siemens Networks. Vyhodnotil konektivitu v 50 zemích celého světa, a podle výsledku sestavil výsledné hodnocení.

Česká republika v něm nedopadla příliš slavně: na 20 místě „mezi ekonomikami založenými na inovacích“. Tisková zpráva Nokia Siemens Networks, která k tomu vyšla v češtině, to ohodnotila titulkem:

Česká republika – průměrná země s dobrým potenciálem a trnitou cestou před sebou.

Pokud si chcete hodnocení České republiky přečíst v plném rozsahu, najdete jej jako PDF zde. Celou studii pak natěchto stránkách. Ještě si ale dodejme, že nejde o hodnocení tuzemského připojení ve smyslu toho, jak se běžně chápe „konektivita“. Tedy jen jako dostupnost či penetraci přípojek, jejich ceny a rychlosti atd. Studie totiž vymezuje konektivitu jako „souhrn úrovně infrastruktury, příslušných dovedností, softwaru a informovaného využívání technologií“.

Další témata

První den konference o budoucnosti Internetu, stejně jako den následující (v rámci workshopu), se pochopitelně řešily i různé koncepční otázky. Třeba to, zda dnešní Internet „není rozbitý“ („Is the Internet broken“)?  Převažující odpovědí bylo to, že „rozbitý“ není, a že spíše není „úplný“  (complete), protože se stále rozvíjí, rozšiřuje a obohacuje.

wt100 2024 EARLY

Nebo jiná otázka, zavánějící zcela zásadním dilematem: dnes se jen usmíváme nad výrokem šéfa IBM Thomase J.  Watsona, který v roce 1943 prohlásil, že na světě bude potřeba tak nejvýše 5 počítačů (viz Neslavné výroky slavných). Nebudou se lidé někdy v budoucnu smát naší dnešní představě, že na všechno by měl stačit jeden jediný Internet? Samozřejmě tím byla nadhozena otázka toho, zda by nemělo být Internetů více, pro různé uživatele. Například samostatný Internet pro děti apod.

To už jsme se ale dostali k úplně jinému soudku na téma budoucnosti Internetu – ještě bohatšímu, a snad i zajímavějšímu. Tak si ho nechme ještě chvíli uzrát, pro potřeby dalšího článku. Ostatně, workshop FIA (Future Internet Assembly) o budoucím Internetu, kde se takovéto záležitosti řeší,  dnes ještě pokračuje svým druhým dnem.

Má podle vás smysl řešit budoucnost Internetu v horizontu 10 až 15 let?

Autor článku

Autor byl dlouho nezávislým konzultantem a publicistou, od 8.6.2015 je členem Rady ČTÚ. 35 let působil také jako pedagog na MFF UK v Praze.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).