Konference Junior Internet proběhla v sobotu 29. března 2008 v budově Univerzity Karlovy v Jinonicích, jako obvykle nabídla řadu zajímavých přednášek a samozřejmě i slavnostní vyhlášení vítězů jednotlivých soutěžních kategorií včetně prezentací jejich projektů. A jen pro připomenutí: zakladatelem a koordinátorem projektu Junior Internet, který v letošním roce vstoupil již do svého devátého ročníku, je Jiří Peterka mladší.
Logo projektu Junior Internet
Protože o sponzorech a mediálních partnerech si lze přečíst například na webu či v tiskových materiálech, přeskočil bych raději rovnou k jednotlivým soutěžím. Kromě již známých kategorií JuniorWeb, JuniorText a JuniorDesign letos přibyly i tři nové: JuniorProject, JuniorErb a JuniorMobil. Do soutěží dorazilo celkem více než 300 přihlášek, takže porota to jistě neměla jednoduché.
Vítězové jednotlivých soutěží
Soutěž JuniorWeb se zaměřuje obecně na webové stránky, a jako taková má v rámci Junior Internetu nejdelší tradici. Stejně jakou u většiny disciplín má dvě kategorie – pro soutěžící do 15 let, a pro tvůrce do 18 let. Mezi mladšími přihlášenými zvítězil patnáctiletý Jan Nohejl, který prezentoval projekt MikroBlogy.cz. Jedná se o zajímavý blogovací systém, kde jsou jednotlivé zápisky omezené cca 160 znaky. Namísto dlouhých komentářů či analýz tedy čekejte spíše krátké aktuality, názory, nálady a další „myšlenkové esemesky“. Vítězem v kategorii starších je osmnáctiletý Ondřej Machala, který představil portál OnlineProdej.cz. Jedná se samozřejmě o webovou inzerci, nicméně i přes dostatečnou konkurenci se webu zatím docela daří. V plánu je i zvýhodňování inzerátů pomocí SMS s garancí počtu zobrazení.
V graficky zaměřené soutěži JuniorDesign zvítězil Filip Rojík (15 let) se stránkami Zanadávej si. Sice ještě nejsou v provozu, ale design založený na komentářových bublinách si už prohlédnout můžete. Druhým vítězem – respektive vítězkou – je Nela Pokorná (16 let), která pracuje zejména v Photoshopu a věnuje se fotomontážím a webdesignu. Některé ukázky jsou k vidění na jejích stránkách Perfect Dreams. V JuniorTextu, kde je kladen důraz na literární kvality poezie či prózy, zvítězil sedmnáctiletý Ondřej Mergl, jehož povídka byla pozoruhodná už z toho důvodu, že obsahovala jen slova na P a S. Porota také udělila speciální cenu, kterou za svoji báseň získal Bohuš Vlačuha (mimochodem bratr loňského vítěze Tomáše Vlačuhy). Podrobnosti (a vítězné texty) by měly být na webových stránkách akce.
A co nově vyhlášené soutěže? Tak kupříkladu JuniorProjekt se týká webových projektů, které vytváří již větší tým lidí. V kategorii mladších vyhrál Valentino Torandello (15 let) s literárním serverem Pište povídky, a mezi staršími to byl Antonín Šebík (17 let) s odborně zaměřeným serverem Vše o HW. V soutěži JuniorErb mezi sebou soupeří pro změnu webové stránky měst a obcí, a ceny obdrželi Miloš Havliček (14 let) za neoficiální web městyse Dolní Cerkev, a Jan Kramář (18 let) za velmi povedenou webovou prezentaci města Kojetín. Poslední novinkou byl JuniorMobil, kam se zatím přihlásily jen dva projekty, přičemž ocenění získal sedmnáctiletý Adam Lysák. Aplikace, kterou vyvinul, se jmenuje Bluetooth File Manager a cílem je zjednodušit sdílení souborů (například umožňuje práci s více soubory najednou).
Koordinátor Junior Internetu Jiří Peterka ml.
Odborné přednášky
Kromě prezentací jednotlivých vítězných projektů byla připravena i řada přednášek z různých oblastí. Některým tématům jsme se na Lupě již věnovali – kupříkladu akcím v rámci Sdružení BMI, které zastupoval pan Jaroslav Winter nebo činnostem projektu Safer Internet, o kterém hovořil pan Pavel Vichtera. V této souvislosti doporučuji např. články Březen, měsíc Internetu, díl jedenáctý a Co přinesl pátý Safer Internet Day. Loňští vítězové Junior Internetu, Petr Mánek a Kamil Zeman, také pohovořili o „Mládežnickém Fóru“ v Bruselu, kterému se pro změnu věnuje článek Chceme děti na Internetu bezpečné, nebo svobodné?
Ale podívejme se také na prezentace, o kterých ještě řeč nebyla. Jedním z hostů byl například nevidomý Lukáš Otáhal, který předvedl, jak se vlastně lidem bez zraku s počítačem a Internetem pracuje. Ke své práci používal klasickou (a nijak neupravenou) klávesnici, a hlasový výstup. Jen s touto chabou pomocí (která by nikomu z nás asi nepomohla, neboť jsme na to nebyli zvyklí a ani jsme moc nerozuměli) a se znalostí klávesových zkratek dokázal bez problémů s pracovat s programy a pohybovat se na Síti (včetně např. webových formulářů, kde se člověku myš obzvlášť hodí). Velmi kladně hodnotil také fakt, že hlasový syntetizátor mohou používat i současné „chytré telefony“, takže nevidomý může pracovat s aplikacemi, nechat si předčítat sms zprávy a podobně.
Josef Šíma, projektový manager Seznamu, se ve své prezentaci věnoval obecně postupům projektového řízení, a samozřejmě jak k této otázce přistupují u nich ve společnosti. Tedy jak mají být definovány cíle projektu, jak najít správnou rovnováhu mezi zvolenými cíli, dostupnými zdroji a časem, který je k dispozici, či jaký je význam analýzy řešení či oponentury specifikace. Ve své podstatě se jednalo o takovou menší vyučovací hodinu projektového řízení, ale myslím si, že to rozhodně nebylo na škodu. Jedná se totiž o základní principy, které dříve či později využije každý, kdo bude něco vyvíjet, stavět, testovat a podobně. A když už jsem nakousl to testování – Josef Šíma také představil dva nástroje: clicktracker, který zaznamenává kliknutí myši na stránce, a eyetracker, který s pomocí několika kamer zjišťuje, kam se uživatel přesně dívá, a vzniká tak „teplotní“ mapa. Význam podobných postupů v oblasti analýzy designu a použitelnosti asi nemá cenu zdůrazňovat.
Další dobré rady
Protože konference je důležitá i pro předávání vlastních zkušeností, někteří hosté hovořili o tom, čemu se věnují, a snažili se ostatním sdělit, která cesta je podle nich ta správná, a která už méně. Karel Sasín ze společnosti Axima hovořil o vývoji softwaru na mobilní telefony a popisoval problémy, které jsou s tím spojené (například velmi špatnou kompatibilitu mezi modely, kdy úpravy na různé přístroje jsou i několikanásobně dražší než samotný vývoj původní hry nebo aplikace). S příchodem známých značek (NHL, Worms, Spiderman atd.) do mobilní sféry se situace ještě zhoršila, protože malí vývojáři nemohou velkým společnostem konkurovat. Nepříjemný je také fakt, že u premiových SMS si zhruba polovinu částky vezme operátor, a po odečtení daně a dalších nákladů zůstane tvůrcům jen zlomek – tudy tedy cesta spíše nevede. Budoucnost ovšem vidí v mobilních aplikacích, které propojují lokalizaci (GPS) a datovou komunikaci, což mohou využít aplikace mobilního sociálního softwaru.
Hlavním zdrojem příjmů pro majitele webových stránek je reklama, a právě té se ve své prezentaci věnoval Lukáš Stibor, ředitel společnosti Cleevio. V první části probral jednotlivé typy reklamních systémů, jako jsou kontextové (např. Google AdWords, Seznam SKlik či ETarget), výměnné (např. Billboard, VRS nebo Reklama24) či poněkud „vlezlé“ typy jako třeba pop-up okna. Ve druhé části pak hovořil o tom, jak zvýšit generovaný výdělek, a jaké typy reklam se vůbec na jednotlivé weby hodí (kdy stačí malý reklamní systém, kdy už je dobré oslovit agenturu a podobně). Zdůraznil také výhody profesionálního měření návštěvnosti, význam SEO, nutnost časté aktualizace obsahu a podobně.
Sociální sítě
Sociální sítě, tvorba komunit, uživateli generovaný obsah… to jsou zaklínadla, kolem kterých se dnešní Web točí. A byla to i témata některých přednášek. Tak například Radim Hasalík, šéfredaktor serveru ITbiz.cz, se zaměřil na fenomén blogování. Stručně prolétl historii (včetně pravěku), zmínil některé známé a úspěšné příklady, a hovořil také o aktuálních trendech. Klasické textové blogy už uživatele přeci jen tolik nepřitahují, a tak se objevují nové přístupy jako fotoblogy, videoblogy (vlogy), nebo třeba již zmíněné mikroblogy. Samozřejmě všude se pohybují peníze, a není tomu jinak ani v této oblasti. Majitelé blogů s vysokou čteností si mohou velmi dobře vydělat, a existují i „VIP bloggeři“ (známé či vlivné osobnosti), kteří dokáží už jen svojí existencí (přítomností na nějaké službě) přitáhnout další uživatele nebo zákazníky.
David Antoš se ve své prezentaci věnoval obecně webovým komunitám a vazbám mezi uživateli. Vzpomenul třeba rozdíl mezi komunitní službou, kde je jedna funkce primární (chatování, hodnocení fotek apod.), a komunitním portálem, který několik různých služeb kombinuje. Příkladů je mnoho, od našich webů typu Lidé, Líbímseti nebo Xchat, až po veliké zahraniční portály jako MySpace nebo Facebook. S budováním komunit je spojena také řada otázek – například jestli budou vztahy mezi uživateli symetrické nebo asymetrické (např. jestli přidání do přátel musí potvrdit i druhá strana), jak vyřešit řekněme „přenositelnost“ sociálních vazeb mezi službami (čemuž se věnují aktivity jako OpenID, DataPortability, OAuth a další) atd. Zmínil také, že Internet Info chystá projekt Bomba, což by měl být „komunitní server spojený s online videem“. Inu, uvidíme – do té doby se můžete podívat na blog, kde naleznete např. i slajdy k prezentaci, o které jsem teď hovořil.
Snaha vytvořit si komunitu ale není vlastní jen webovým portálům či aktivním blogerům. Komunita uživatelů může velmi výrazně pomoci i v oblasti obchodu. Krásným příkladem je společnost CzechComputers, kterou na konferenci zastupoval Pavel Kunert. Ten se ve svém příspěvku věnoval historii, postupnému vývoji, otevírání nových poboček a podobně. Nicméně i když je pěkný sortiment a slušné ceny fajn, podobnými vlastnostmi se může pochlubit více e-shopů. Pravá síla CzechComputers ale spočívá právě v komunitě uživatelů, kteří jsou již zvyklí diskutovat o jednotlivých produktech, zasílat uživatelské recenze a podobně. Společnost má již několik cen (včetně Křišťálové Lupy za rok 2006 a 2007), ale pokračuje v rozvoji. Nedávno byl například spuštěn bonusový program, ve kterém uživatelé sbírají body nejen za nakoupené zboží, ale i za diskutování či hodnocení ostatních. V nejbližší době se také chystá upgrade celého systému (oXySHOP) na druhou verzi.
Propojování Internetu pomocí klubíček
Letem světem
Junior Internet je také akcí mezinárodní, a probíhá na Slovensku, v Polsku a nově i ve Francii. Informace o slovenské verzi nám přinesl Michal Klembara, který zmínil některé rozdíly oproti té naší. Tak například hlavním mezníkem pro účastníky není 18. rok života, ale dokončení střední školy. Odlišný je i výběr vítězů – je dvoukolový, o oceněných projektech se rozhoduje až v průběhu konání konference (je tedy kladen důraz i na prezentační schopnosti soutěžících). Jinak na Slovensku mají čtyři kategorie (JuniorWeb, JuniorErb, JuniorDesign a JuniorText) a letos bylo přihlášeno na 260 projektů od 190 uchazečů.
Za zmínku také stojí fakt, že vítězové z jednotlivých zemí se zúčastní mezinárodního sympózia v polské Wroclawi, které se bude konat ve dnech 18. až 20. dubna 2008.
Která kategorie by pro vás byla nejzajímavější?
