S výpisem z Rejstříku trestů, který je zapotřebí v řadě životních situací, to kdysi bývalo dosti složité: pro jeho získání jste si museli vystát dlouhou frontu v Praze na Pankráci. Pak přišly CzechPOINTy, coby kontaktní místa veřejné správy dostupná v mnoha různých lokalitách, a od 1.7.2008 nabídly možnost vystavení požadovaného výpisu na místě a ihned – v listinné podobě a za 100 Kč.
Přitom i obsluha CzechPOINTu získává požadovaný výpis elektronickou cestou: vyplní a odešle příslušnou žádost na rejstřík, který odpoví také v elektronické formě. Tu pak obsluha CzechPOINTu převede do listinné podoby a předá žadateli, jehož identitu a oprávnění k získání výpisu si předtím řádně ověřila.
Když už ale takovéto „interní“ vydávání výpisů z Rejstříku trestů v elektronické podobě funguje, a to dost dlouho (od července 2008), proč ho vázat jen na ověření identity žadatele „lidskou“ obsluhou na CzechPOINTech? Vždyť existují i jiné metody identifikace a autentizace, fungující čistě on-line způsobem. A když je stát považuje za dostatečně spolehlivé pro jiné agendy eGovernmentu, například pro činění právně závazných úkonů skrze datové schránky, podávání daňových přiznání atd., tak proč je nevyužít také pro žádosti o výpis z Rejstříku trestů?
No, myšlenka to není nijak nová. Když jsem zde na Lupě v roce 2012 popisoval první spuštění portálu CzechPOINT@home, neboli jakési „samoobslužné“ verze CzechPOINTu pro veřejnost, zmiňoval jsem, že možnost „samoobslužného“ získání výpisu z Rejstříku trestů byla jednou z požadovaných funkcionalit tehdy vznikajícího portálu. Leč zůstalo jen u požadavku – naplněn (realizován) tehdy ještě nebyl.
Důvodem zřejmě byla absence explicitního zákonného zmocnění. To se do zákona č. 269/1994 Sb. o Rejstříku trestů dostalo až k 1.10.2015, v podobě nového §11aa, a to skrze novelu v zákoně č. 204/2015 Sb.
Díky tomu jsme se dnes přeci jen dočkali: od konce dubna letošního roku už portál CzechPOINT@home “ostré” výpisy z Rejstříku trestů konečně umí. Poskytne je zdarma, ihned a v elektronické podobě, kterou doručí do vaší datové schránky.
Tu “ostrou” variantu výpisů zde zdůrazňuji proto, že již delší dobu existuje i jiná možnost, jak získat výpis z Rejstříku trestů zdarma a v elektronické formě – ovšem jen jako informativní (podrobněji viz dále).
Jak to funguje?
Chcete-li nové možnosti využít, musíte mít vlastní datovou schránku nepodnikající fyzické osoby. Tedy takovou, jejímž jste držitelem. S jiným druhem datové schránky to nejde, a stejně tak nestačí být v roli oprávněné či pověřené osoby (případně administrátora) k nějaké „cizí“ datové schránce.
Ale když už „svou“ datovou schránku (nepodnikající fyzické osoby) máte, můžete si na Portále veřejné správy (jehož je CzechPOINT@home podmnožinou) o vystavení výpisu z Rejstříku trestů požádat (zde).
Hned na počátku se dozvíte to, co jsme si již řekli: že potřebujete „svou“ datovou schránku nepodnikající fyzické osoby.
Pak se musíte do této „své“ datové schránky přihlásit – jakýmkoli ze způsobů, které datové schránky připouští. Tedy třeba jen jménem a heslem. Vyšší úroveň zabezpečení vyžadována není (ale samozřejmě je možná, pokud ji používáte).
Po úspěšném přihlášení do své datové schránky (které mimochodem nezpůsobuje doručení došlých zpráv) se můžete podívat, jaké údaje o vás systém datových schránek předává „dál“, do portálu CzechPOINT@home. Vlastně toto předání musíte explicitně odsouhlasit, aby celý postup mohl pokračovat.
Ani pak ale ještě není vše hotovo. Ve formuláři, který je předvyplněn předávanými údaji, ještě můžete navolit, zda žádáte o výpis ze zahraničních rejstříků a zda „tuzemský“ výpis potřebujete „z důvodu pravidelného a přímého kontaktu s dětmi“, viz obrázek.
Teprve pak může následovat odeslání vaší žádosti (a to do datové schránky automatu portálu CzechPOINTu).
Když ale kliknete na „odeslat“, vaše žádost ještě není odeslána. Pouze vás to vrátí do vaší datové schránky, kde se můžete podívat na XML tvar žádosti, která byla podle vašeho zadání vytvořena. A teprve tuto žádost, resp. datovou zprávu obsahující tuto žádost jako svou přílohu, pak musíte odeslat.
Pak už se jen můžete těšit na to, až vám ve vaší datové schránce (víceméně obratem) přistane nová datová zpráva od automatu CzechPOINTu@home.
Kromě samotného výpisu obsahuje přijatá datová zpráva ještě jakousi průvodku, která ale moc zajímavých údajů neobsahuje. Pouze rekapituluje, co jste po systému chtěli.
Hlavně je ale v doručené datové zprávě samotný výpis, jehož podobu vidíte na následujícím obrázku.
Značka místo podpisu, do budoucna pečeť
Výše popsaný způsob fungování, zjištěný empiricky, neodpovídá úplně přesně tomu, jak je formulováno zákonné zmocnění v již zmiňovaném §11aa zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů. Rozdíl je v tom, že toto ustanovení explicitně požaduje, aby výstup z Rejstříku trestů byl opatřen uznávaným elektronickým podpisem.
Stejně, tedy s uznávaným elektronickým podpisem, to požaduje i starší ustanovení §11a (účinné od 1.1.2008), díky kterému mohou výpisy v elektronické podobě získávat samotné CzechPOINTy, následně je konvertovat do listinné podoby a za 100 Kč vydávat žadatelům.
Jenže opatřovat výstupy z informačních systémů veřejné správy (uznávanými) elektronickými podpisy není úplně dobrou myšlenkou. Vlastně to ani nejde. Například proto, že elektronický podpis může „patřit“ jen fyzické osobě a nikoli samotnému rejstříku, resp. organizační složce státu, která je jejím provozovatelem.
Navíc by to znamenalo, že na výstupu z informačního systému, který zajišťuje fungování rejstříku, by musel 24 hodin denně sedět nejméně jeden úředník, který by elektronicky podepisoval každý vydaný výpis. Kromě toho je s (uznávaným) elektronickým podpisem spojena presumpce seznámení se s obsahem (§3 odst. 1 zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu). Měl by se ale takovýto úředník seznamovat s obsahem vašeho výpisu?
Právě pro takovéto situace – kdy je nějaký dokument v elektronické podobě generován strojově – jsou v naší stávající právní úpravě určeny elektronické značky. Po technické stránce se neliší od (kryptografických) elektronických podpisů, ale liší se po právní stránce: již mohou „patřit“ i jiným než fyzickým osobám, a není s nimi spojena ona presumpce seznámení se s obsahem.
Však také to, co je na elektronickém výpisu z Rejstříku trestů, není elektronický podpis, ale (uznávaná) elektronická značka. Pozná se to podle toho, že je založena na (kvalifikovaném) systémovém certifikátu, a nikoli na (kvalifikovaném) osobním certifikátu.
Navíc je zajímavé, že výpis není opatřen časovým razítkem. To omezuje možnost ověření platnosti elektronického podpisu (správně: elektronické značky) na dokumentu, a tím i jeho reálnou použitelnost – a to do okamžiku expirace systémového certifikátu, o který se značka opírá. V daném případě jde o datum 27.4.2017.
Absence časového razítka ale způsobuje ještě jeden problém, označovaný jako problém 24 hodin. Je způsoben tím, že certifikační autorita má (ze zákona) plných 24 hodin na to, aby zveřejnila informace o případné revokaci. V praxi, pokud k revokaci dojde, vše obvykle zveřejňuje do několika málo sekund, jak jí ostatně velí i technické standardy.
Nicméně kvůli zákonu je třeba vždy počkat oněch 24 hodin – počítáno od okamžiku, kdy již podpis prokazatelně existoval. Právě k tomu slouží (kvalifikované) časové razítko: aby dávalo jistotu o tom, kdy podpis již existoval. Takže pokud by na výpisu z Rejstříku trestů bylo časové razítko starší 24 hodin, popisovaný problém by nenastal. Ale jelikož časové razítko na dokumentu chybí, „problém 24 hodin“ naopak nastává.
Pro doplnění je vhodné dodat, že od 1.7.2016 se naše právní úprava elektronických podpisů změní, vzhledem k účinnosti nového unijního Nařízení eIDAS (910/2015). A také vzhledem k „prováděcímu“ zákonu o službách vytvářejících důvěru, jehož návrh je v současné době projednáván v Poslanecké sněmovně (jako tisk č. 763, a doprovodný „tlusťoch“, novelizující další zákony, jako tisk č. 764).
Podle nového Nařízení bychom i u nás měli přejít od používání dosavadních elektronických značek k používání elektronických pečetí. Prostřednictvím prováděcího zákona si ale naši zákonodárci chtějí udělit dvouletý odklad z této povinnosti. Na druhou stranu prováděcí zákon přinese explicitní povinnost opatřovat všechny výstupy „veřejnoprávních podepisujících“ časovými razítky. Takže i výpisy z Rejstříku trestů by časem měly být opatřovány (kvalifikovanými) časovými razítky.
Jak žádat o informativní výpis z Rejstříku trestů?
Jak jsem v předchozí části tohoto článku zmínil, možnost získat zdarma „ostrý“ výpis z Rejstříku trestů v elektronické formě je nová (dostupná od konce dubna). Již dříve ale bylo možné získat stejný výpis také zdarma a také elektronickou formou – ovšem jen s „informativním“ statutem.
Jak takový výpis vypadá, můžete vidět na následujícím obrázku. Místo (obrázku) razítka a vlastnoručního podpisu obsahuje hlášku o tom, že má pouze informativní význam. Jinak je ale tento dokument opatřen stejnou (uznávanou) elektronickou značkou jako „ostrý“ výpis (a je také bez časového razítka).
Chcete-li takovýto informativní výpis získat, datovou schránku k tomu nepotřebujete. Místo ní ale musíte vlastnit kvalifikovaný (osobní) certifikát, protože příslušnou žádost (dostupnou zde), kterou vyplňujete na webu justice.cz, budete muset opatřit svým uznávaným elektronickým podpisem.
Navíc budete potřebovat ještě jeden certifikát, využitelný pro šifrování. Protože samotný výpis vám pak přijde mailem, na vámi zadanou emailovou adresu – a to zašifrovaný, aby si jej nemohl přečíst nikdo „po cestě“. Přesněji: zašifrován celý bude mail jako takový, nikoli samotný výpis.
Podobně jako o informativní výpis z Rejstříku trestů můžete touto cestou (přes web, s odpovědí mailem) požádat i o nahlédnutí do opisu z Rejstříku trestů, a také o informaci, kdy a komu byly vydány výpisy a opisy. Opět v elektronické formě a také zdarma.
Konečně čtvrtou variantou, která se také může někomu hodit, je požádat o „ostrý“ výpis elektronickou formou a nechat si jej zaslat v listinné formě klasickou poštou. Tedy bez nutnosti návštěvy CzechPOINTu. Samotná elektronická žádost je obdobná jako u žádosti o informativní výpis (vyplníte formulář na webu a podepíšete svým uznávaným el. podpisem). Pak vám ale přijdou (mailem) pokyny k zaplacení (převodem na účet Rejstříku), protože tato varianta již není zdarma. Následně vám výpis v listinné podobě přijde poštou.