Hlavní navigace

Výročí: 6. srpna 1991 byl zpřístupněn první web na světě

Autor: Isifa
Daniel Dočekal

Webu je dvacet pět let. Můžete to brát tak, že je mladý, ale také má za sebou už čtvrtstoletí. Tím, kdo spustil první web na světě, byl Tim Berners-Lee.

6. srpna 1991 byl první web na světě zpřístupněn veřejnosti přes „celosvětovou“ síť. Vytvořil ho Tim Berners-Lee a nešlo o nic jiného než jednoduchou textovou stránku s odkazy, které ji napojovaly na další stránky. Spolu se spuštěním Berners-Lee představil plány na WorldWideWeb, službu „spojující techniky získávání informací a hypertextu pro vytvoření snadného a silného globálního informačního systému“.

WorldWideWeb vznikl na základě potřeby volného sdílení akademických informací. Komerčním se stal až mnohem později, stejně jako se až později začala výrazně proměňovat i další zásadní myšlenka, tedy že by WWW měl být místem, kde lidé sdílí informace. A to napříč celým světem ve formě dokumentů, odkazů a jednoduchých vyhledávacích funkcí.

A ještě jedna zajímavost: 6. srpna 1991 Berners-Lee první stránky připravil a pustil do světa z počítače NeXT v ústředí CERNu v Ženevě. Na původní adrese info.cern.ch se na původní web můžete podívat a také se dozvědět některé další informace.

Pokud budete chtít určit, kdy vlastně WWW (WorldWideWeb) vznikl, je 6. srpen 1991 jen jedním možným datem. Druhé používané je 12. březen 1989, tedy den, kdy Berners-Lee zveřejnil Information Management: A Proposal

Jde v zásadě o návrh, jak v CERNu řešit uchování, přístup, vyhledávání a propojování informací. Není nezajímavé, že dnešní WWW vymyslel Berners-Lee hlavně proto, že v CERNu nedokázali vědci spolu příliš komunikovat a běžně objevovali již objevené. A ještě zajímavější může být, že Mike Sendall, tehdejší šéf Bernerse-Lee, nápad ohodnotil slovy „vague but exciting“, tedy „vágní, ale vzrušující“. Důležité ale je, že projektu dal zelenou.

Něco přes rok pak Berners-Lee potřeboval pro přípravu první webové stránky založené na HTTP (HyperText Transfer Protocol) a HTML (HyperText Markup Language). Vše nakonec umístil na vlastní NeXT a zpřístupnil světu. A aby to přístupné zůstalo, nalepil na něj poznámku „Tento stroj je server. NEVYPÍNAT“.

Nutno dodat, že skutečné veřejnosti se WorldWideWeb zpřístupnil až v roce 1993. Dost podstatné na tom je, že k tomu došlo v podobě zcela otevřené licence. Kdyby tomu tak nebylo, těžko říci, jestli by se vůbec internet dostal tam, kde je dnes. Ve stejném roce přišel na svět i první prohlížeč (Mosaic) a tvůrci konkurenčního Gopheru nejspíš pochopili, že je odsouzen k vymření.

A kam že jsme to došli?

Web po čtvrtstoletí vnímáme méně a méně, jsme uzavření do sociálních sítí a megakorporace určují, co je pro nás vhodné k vidění a co vhodné není. WordWideWeb samozřejmě stále existuje a je stále stejně otevřený a svobodný, byť i zde se řada korporací a států snaží, aby tomu tak nebylo. Stal se navíc mobilním, takže ho můžeme mít kdykoliv a kdekoliv k dispozici.

CIF17_Smuclerova_L

Původní čistě textové provedení je už dávno překonané a bez obrázků si už web dlouho nedokážeme představit. Poslední roky navíc statické obrázky stále více proměňují na ty pohyblivé a světu vládne video.

Z původních myšlenek Tima Berners-Lee ale zůstalo vlastně vše. WWW (a internet) stále zprostředkovávají volnou výměnu informací a vyhledávací stroje zásadním způsobem proměnily to, jak rychle a efektivně je dokážeme najít.

Našli jste v článku chybu?