Jediná stanice, která v Česku doposud využívala pásmo dlouhých vln, tedy Český rozhlas Radiožurnál, se na konci letošního roku v tomto rozsahu odmlčí. Na dnešním veřejném zasedání rady veřejnoprávního rozhlasu o tom informoval generální ředitel Peter Duhan. Podle jeho slov se nedá určit, kolik posluchačů tuto stanici prostřednictvím dlouhých vln denně ladí. Vysílač Radiožurnálu byl umístěn na Moravě nedaleko Uherského Hradiště v lokalitě Topolná a fungoval vyzářeným výkonem 650 kW. Jeho signál bylo možné zachytit v podstatě v celé Evropě.
K TÉMATU: ČRo 1 – Radiožurnál skončí na dlouhé vlně. Půjde do digitálu na Slovensku?
Týdenní poslech vykazuje 117 tisíc posluchačů, kteří poslouchají Český rozhlas Radiožurnál i na dlouhé vlně. To i na dlouhé vlně je důležité, protože z toho plyne zcela jasně, že dlouhá vlna není nosnou platformou vysílací pro Český rozhlas 1 Radiožurnál, ale platformou doplňkovou,
citovala Duhana agentura ČTK. Generální ředitel Českého rozhlasu očekává v této souvislosti dočasný pokles posluchačské obce o třicet tisíc lidí, a to v rámci týdenní poslechovosti. Peter Duhan uvedl, že ušetřené prostředky bude veřejnoprávní médium investovat do propagace programů, výzkumů a analýz.
DISKUSE: Mají v dnešní době ještě smysl střední vlny?
Vysílač Topolná, který je v současné době jedinou lokalitou, ze které v České republice fungují dlouhé vlny, tvoří dva dvou set sedmdesáti metrové kotvené příhradové stožáry. Jak připomíná kniha Vysílací věže, která vyšla v roce 2009, stavba v této lokalitě začala v roce 1950. Následujícího roku už stála provozní budova, a poté začaly vyrůstat i samotné dva stožáry. Obě věže v minulosti vysílaly do roku 1973 program Československo I, poté ji vystřídala stanice Hvězda. Dříve se tu však využívat kmitočet 272 kHz, až v roce 1989 byl změněn na 270 kHz na základě mezinárodní koordinace. Jeho původní síla byla 1500 kW!
