Knihovna4U
Provozovatelem komunitního webu Knihovna4U, který byl oficiálně spuštěn v polovině března letošního roku, je Městská knihovna v Praze. Určen je všem fanouškům dobrých knih a orientuje se zejména na mladé čtenáře. Abyste se mohli přihlásit, není nutné být zaregistrovaným čtenářem, pouze tím přicházíte o možnost si knihy přímo půjčovat a sbírat věrnostní body. Knihovna4U má však především za cíl zapojit návštěvníka do diskuse o samotných knihách, sdružovat se v různých skupinách a udržovat si přehled o nově vydávaných titulech. Do projektu jsou zapojeni i samotní knihovníci, kteří spíše než roli administrátorů plní funkci partnerů a poradců. Čtenáři si mohou vytvářet vlastní sbírky knih a audio nosičů, psát si čtenářský deník nebo představit ostatním svou vlastní autorskou tvorbu. Přestože má web zajištěnu určitou členskou základnu, bude jeho úspěch hodně záležet na tom, zda dokáže přitáhnout pozornost dětského čtenářského publika i mimo samotnou knihovnu.
MakeGood
Nálepka s nápisem „beta“, jež většinou doprovází logo, se stala laciným upozorněním, že se web chce přiřadit k tzv. web 2.0 generaci. Naštěstí to není jediná ozdoba, kterou si můžete své stránky vyzdobit a díky službě MakeGood tím třeba dokonce podpoříte dobrou věc. Podle autorů jsou jakousi spojkou mezi vaší firmou a jejími dobročinnými aktivitami (nebo chcete-li sociálně odpovědným chováním). Na stránku si přidáte grafickou výložku a návštěvníci se rychle dozvědí, jaké aktivity vaše firma finančně podporuje. Vztah k provozovateli je přitom velmi benevolentní. Nevybíráte si z nasmlouvaných projektů a prakticky tak můžete sponzorovat třeba kulturní spolek ve vaší vesnici. Autoři z MakeGood pouze kontrolují zadané údaje, jestli nejsou na první pohled nesmyslné, popřípadě řeší došlá upozornění na nedodržování uváděných závazků. Dokonce není povinná ani registrace a se systémem lze alternativně komunikovat přes e-mail. Výložku lze zároveň použít jako jednoduché počítadlo návštěvnosti.
Ning
Projekt Ning sice nepatří k nejnovějším a letos začíná třetí rok provozu plnohodnotného provozu, ale přesto si dokázal z koláče sociálních sítí nejen ukousnout svou porci, a hlavně přežít v konkurenci obrů jako Facebook a MySpace. Ning se profiluje jako „síť sociálních sítí“. Každý uživatel si může během několika minut vytvořit vlastní sociální síť na jakékoliv téma, ať už jde o ruské nezávislé hry nebo irské umělce na Manhattanu, a nalákat do ní i své přátele. V těchto dnech počet sítí překročí hranici jednoho milionu. Oproti třeba stránkám na Facebooku máte volnější ruku v umísťovaném obsahu a hlavně designu. Lze zde nastavit vlastní barevná schémata, grafiku nebo třeba obohatit postranní sloupce o hudbení přehrávač, anketu atd. Právě tyto aplikace se však staly jablkem sváru a na určitý čas byl jejich externí vývoj zastaven. To by se mělo změnit po připojení Ningu k platformě Opensocial.
DidDit
Trochu koktavě znějící název Diddit je jakousi variací na pracovní úkolníčky, ovšem je určen pro cestovatele. Vyberete si seznam destinací v určitém státě nebo oblasti, do níž máte naplánovanou dovolenou a za pomoci DidDit si zaznamenáváte, které z nich se vám podařilo navštívit. Někdo si takto stanoví seznam na určité trase mezi dvěma městy, někdo to pojme jako víceletý cíl (např. navštívit všechny památky UNESCO). Samotný web je pojat jako cestovatelská encyklopedie, kde najdete u každé destinace základní popis, mapu, odkaz na článek z Wikipedie, ale především příběhy návštěvníků, jež se k němu vážou. Stránky jsou přehledné, ale smysl mají asi jen pro zanícené cestovatele, kteří více než na praktické informace narazí na emocionálně poněkud přepjaté postřehy typu „byla tam taková hrozná zima“.
Is it normal?
Těžko říct, zda web Is it normal? spadá do kategorie zábavných nebo vážně míněných. Každopádně se na něm asi víc pobavíte, i když původně vznikl asi jako komunitní poradna pro lidi, jež trápí nějaký problém nebo představa. Tazatel v několika větách popíše svůj mindrák a chce znát odpověď na svou otázku „Je to normální?“. Ostatní návštěvníci mohou hlasovat v anketě (a kolektivně se tak shodnout na míře vaší „ujetosti“) nebo napsat vlastní zkušenosti s problémem nebo připojit určité rady. Některé dotazy jsou míněny jako legrační historky ze života, jiné by asi měl nejlépe zodpovědět rovnou psycholog (např. když si z úst vytvoříte akvárium pro svou oblíbenou rybičku).
