WiFi4EU: dosáhly úspěšné české obce Pyrrhova vítězství?

Po více než roce od původního plánu a řadě komplikací, včetně zrušení první výzvy kvůli technické chybě, Evropská komise zveřejnila seznam celkem 2800 obcí, kterým poskytne poukázky na 15 000 eur na budování Wi-Fi hotspotů.

Češi se v Evropě zařadili mezi nejaktivnější a nakonec i nejúspěšnější žadatele. O voucher si požádalo celkem 361 měst a obcí, z nichž 171 bylo úspěšných.

Radost z vítězství jim ale mohou zkazit poměrně přísné podmínky. Skutečně podpořených obcí bude ve výsledku pravděpodobně méně.

Podání byl souboj s časem

Celá iniciativa WiFi4EU byla od počátku Evropskou komisí prezentována jako administrativně jednoduchá. Takto se tvářil i samotný portál, kde obcím stačilo vyplnit několik základních údajů a následně čekat, až nastane „den D“, a snažit se žádost co nejrychleji odeslat. O úspěchu totiž nerozhodovala kvalita projektu či potřebnost dané obce, ale především čas.

Vzhledem k tomu, že více než 4000 žádostí (z více než 13 000) bylo odesláno v prvních deseti vteřinách, jednalo se v mnoha případech spíše o „nelítostný souboj klikačů“, ve kterém ti, kteří měli pomalejší internet či méně zkušeností, byli z mého pohledu znevýhodněni.

Jak vidíme z následující tabulky, Češi jsou poměrně hravý národ, který nenechává nic náhodě. V počtu podaných a nakonec i úspěšných žádostí jsme se zařadili na přední místa v Evropě. Tomuto úspěchu pomohly i podmínky přidělování voucherů, kdy maximální počet poukázek pro jednu zemi byl 224, což uškodilo především větším státům, a zároveň každý stát měl garantovaných 15 poukázek, z čehož profitovaly ty země, kde o WiFi4EU takový zájem nebyl.

Rychlou reakci však vyžadoval i „podpis“ samotné smlouvy, na který Evropská komise dala pouhých 7 dnů.

V této souvislosti je dobré připomenout, že většina samospráv řešila podání přihlášky do první výzvy na přelomu dubna a května a podzimní volby zamíchaly s kartami v nejednom zastupitelstvu. Celý systém WiFi4EU však s takovouto situací příliš nepočítal a např. neumožňoval smazat pověření starého starosty, ale pouze nahrát pověření nové.

Bez problémů se však bohužel neobešlo ani vlastní „podepisování“ smlouvy, které (jak by možná někteří očekávali) neprobíhalo za využití kvalifikovaného elektronického podpisu  dle Nařízení eIDAS, ale prostřednictvím systému EU Login, tj. podepsáním prostřednictvím uživatelského jména a hesla.

Další problémy provázely generování vlastní smlouvy, ve které první dny chyběl název obce. Sedmidenní lhůta se tak opět o něco zkrátila.

Pozor na podmínky

Radost ze získání voucheru však mohou zkazit podmínky výzvy, které podobně jako např. mnohé smluvní podmínky aplikací byly skryty za odkazem a zaškrtávacím políčkem.

Hlavním cílem celé iniciativy je vybudování sítě veřejných přístupových bodů. Úspěšné obce obdrží poukázku v hodnotě 15 000 €, kterou následně předají některé z IT firem, jenž zařídí technickou realizaci a po jejím skončení požádá Evropskou komisi o její proplacení. Na rozdíl od projektů např. ze strukturálních fondů tak peníze nevyplácí přímo daná obec, ale Evropská komise. Proplacení ze strany Evropské komise je zároveň podmíněno jednak podáním zprávy a jednak připojením min. 10 uživatelů.

V této souvislosti je třeba si uvědomit, že vlastní poukázka představuje pro samosprávu majetek (v hodnotě cca 400 000 Kč), který by se měl projevit v jejím účetnictví a dále s ním nakládat podle českých zákonů a předpisů, tj. např. schválit smlouvu s Komisí i vybranou firmou zastupitelstvem. Z vlastních prostředků pak obec musí zajistit provoz hotspotu včetně konektivity nabízející rychlost stahování min. 30 Mb/s po dobu 3 let.

Hlavní podmínkou, která dělá největší problémy, je požadavek na instalaci minimálně 15 vnitřních nebo 10 vnějších přístupových bodů (AP) či jejich kombinace. V malých obcích často nemají ani 15 smysluplných míst (např. místností), kde by mohly WiFi4EU instalovat, u venkovních AP či rozsáhlejších instalací pak narážíme na cenové limity.

Podle podmínek Komise obsažených v Grantové smlouvě musí každé AP splňovat minimálně následující parametry:

• Mít podpůrný cyklus delší než 5 let;
• Mít střední dobu mezi poruchami (MTBF) v délce alespoň 5 let;
• Mít samostatné a centralizované místo řízení alespoň pro všechny AP každé sítě WiFi4EU;
• Podporovat normu IEEE 802.1×;
• Vyhovovat normě IEEE 802.11ac Wave I;
• Podporovat normu IEEE 802.11r;
• Podporovat normu IEEE 802.11k;
• Podporovat normu IEEE 802.11v;
• Zvládat alespoň 50 souběžných uživatelů bez zhoršení výkonnosti;
• Mít alespoň 2×2 MIMO;
• Vyhovovat normě Hotspot 2.0 (certifikační program Passpoint sdružení Wi-Fi Alliance).

Další zajímavou podmínkou je přenos odpovědnosti za registraci uživatelů a jejich ověření. Jak napovídá i tržní konzultace, Evropská komise v současné době nemá hotový jednotný přihlašovací systém, a tak povinnost registrace uživatelů i jejich ověřování přenáší na obce.

Za registraci uživatelů, jejich ověřování, schvalování a evidence uživatelů odpovídá v souladu s evropskými a vnitrostátními právními předpisy každý příjemce sám.

Díky decentralizované správě uživatelů je však otázkou, nakolik bude celá WiFi4EU univerzálně využitelná a zda se např. turisté nebudou muset registrovat v každé obci zvlášť.

Osobně celé podmínky a nastavení WiFi4EU považuji za poměrně přísné a je otázkou, kolik měst a obcí je bude schopno skutečně dodržet a úspěšně dokončí celý projekt. Riziko za nedodržení a následné vrácení prostředků přitom nese jak město nebo obec, tak firma, která instalaci přístupového bodu realizovala a které v případě problémů Komise neproplatí daný voucher.