Yo!, Yo! a Yo aneb v názvech aplikací může být pěkný zmatek

Aplikace Yo vstoupila do dějin před mnoha měsíci (viz zmínka v Facebook s námi experimentuje, aniž to víme, a e-volby podle Norů nefungují) nejprve díky poměrně raketovému startu v oblíbenosti, posléze tím, že na aplikaci, která vlastně sloužila jen k poslaní „Yo“ (tam a zpět) získali tvůrci 1,2 miliardy dolarů financování a nakonec tím, že jim službu někdo hacknul. Protože prostě bylo zcela jednoduché ji hacknout. Což u aplikace spíchnuté za osm hodin a jen tak pro legraci nakonec ani nepřekvapí.

A vlastně už vůbec nepřekvapí, že dnes najdete v obchodech dokonce tři Yo aplikace. Jednu původní, jednu další, která přidala vykřičník (takže se vlastně jmenuje Yo!), a třetí, která také přidala vykřičník. A také se jmenuje Yo! Pro úplnost je asi vhodné dodat, že pro Android existovala jedna z Yo! (s vykřičníkem) ještě předtím, než se původní Yo objevilo v App Store.

Celé je to tak absurdní, že tvůrci jedné z Yo! musí používat PR agenturu a infografiku, aby novinářům vysvětlili, čím se Yo! liší od Yo! a čím od Yo. Návod k rozpoznání si můžete prohlédnout ve There are two apps called ‘Yo!’ and another called ‘Yo’ – that’s just silly.

S názvy aplikací je to vůbec takové trochu peklo. Co třeba taková aplikace jménem Paper. Do chvíle, než se Facebook rozhodl tohle jméno urvat pro sebe, to byla hodně známá aplikace od společnosti FiftyThree. Jenže když teď hledáte „Paper“ v App Store, rozpoznat tu původní od té od Facebooku není úplně triviální (když nevíte přesně, o co jde). Navíc se tam aplikace jménem „Paper“ nevyskytuje zdaleka jenom dvakrát.

Jenže, tohle je případ, kdy se velký a mocný Facebook rozhodl prostě použít jméno, které už používal někdo jiný. Někdo jiný, kdo si nebude moci dovolit jít k soudu. Ten předchozí Yo! případ je trochu záhada, protože nic vcelku nebrání tomu, aby se tři firmy domluvily a použily jiné jméno – žádná z aplikací není tak podstatná, nemá tak dlouhou historii, ani tak velké množství uživatelů.

A ještě absurdnější to může být v okamžiku, kdy se někdo vydá do světa s novou aplikací a neudělá ani to základní, tedy prověření, jestli jeho jméno už náhodou někdo poměrně dlouho nepoužívá.