Hlavní navigace

Žádný důvod ke snižování kvality. IPTV v Česku zvládla „pandemický provoz“ bez problémů

 Autor: Mautilus
Čeští poskytovatelé mají dobře dimenzované sítě a jsou schopni vypořádat se i s neočekávanými událostmi typu pandemie, říká šéf asociace regionálních operátorů.
Jakub Rejzek 2. 6. 2020
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Celá řada českých domácností, která má internetové připojení od nezávislých lokálních a regionálních ISP, si od nich pořizuje také nabídku televize přes internet, tedy IPTV. Tu poskytují pro menší operátory platformy, jako jsou SledováníTV nebo Kuki, které se musely vypořádat s významným nárůstem provozu oproti normálu, protože lidé na home office, zavření doma „na překážkách“, a hlavně jejich děti se samozřejmě chtějí v průběhu nedobrovolného pobytu doma nějak zabavit.

Výhodou pro české platformy bylo to, že měly připravenou infrastrukturu na očekávaný nárůst velkého množství zákazníků z končícího vysílání DVB-T. Dalo se očekávat, že podobně jako při přechodu z „analogu“ na digitální vysílání využije řada lidí obměnu hardwaru i k pořízení placené televizní nabídky a poskytovatel internetu bývá obvykle první volbou, od které si zákazník televizi objednává. Platformy také potvrzují, že počet uživatelů rostl, ale méně než v době rušení vysílání DVB-T vysílačů v průběhu podzimu a zimy.

Podle zpráv, které máme od televizních platforem spolupracujících s našimi členy, výrazně rostl datový tok, nicméně většinou mimo špičku. Pracovní den byl tak skoro stejný jako běžný víkend, kdy jsou lidé u televize celý den, a ne jenom večer.

„Zatížení i v těch nejvyšších špičkách nepřesahuje 50 % kapacity naší síťové infrastruktury a nevidíme žádný důvod pro snižování kvality/datových toků. Z hlediska nedostatečné kapacity přípojek vidíme problém především v poslední míli, která bývá zpravidla zodpovědná za drtivou většinu problémů, a to výhradně v sítích, kde se používají pro poslední míli starší typy bezdrátových zařízení v pásmech 2,4 a 5 GHz,“ říká Marie Indráková, projektová manažerka platformy ModernTV, na které běží služba SledováníTV. 

„I zde ale spatřujeme obrovské přínosy rychlého nasazování nových technologií, a to především v pásmu 60 GHz,“ dodává Indráková. Rozhodně podle ní nejsou potřeba regulace, jako je snižování datového toku, kvality obrazu a podobně. 

Platformy také zaznamenaly krátkodobé špičky, jako třeba 23. března, kdy měl projev k národu premiér. Jak se jim daří zvládnout tyto výkyvy? Pomáhají jim v tom úložiště (CDN, content delivery network), která mají prakticky u všech významných lokálních operátorů a slouží k tomu, aby se zátěž rozložila. „Ve výše zmíněném čase premiérova projevu byly datové toky u partnerů, kteří mají naši CDN, sedmkrát nižší než bez CDN. To znamená výraznou úsporu dat pro lokální poskytovatele internetového připojení,“ popisuje Indráková.

Velmi podobné to bylo i u další české platformy Kuki, které se ve večerní špičce zvýšil provoz asi o pětinu. „Shodou okolností jsme před začátkem krize navýšili kapacitu hlavní ‚trubky‘, kudy provoz Kuki platformy proudí do českého internetu, tedy připojení do peering uzlu NIX.CZ,“ vysvětluje marketingový ředitel Kuki Lukáš Pazourek

„Nemuseli jsme ani nijak reagovat na výzvu ČTÚ omezit kvalitu televizního vysílání v IP sítích a ponechali jsme kvalitativní parametry jednotlivých videoprofilů Kuki služby, jako je rozlišení, snímkovací frekvence, bitrate na stejných hodnotách,“ dodává.

Se startem karantény spustila Kuki nové primární datové úložiště, které pomáhá odbavit provoz. Sledovanost vzrostla především zpravodajskému kanálu ČT24 a ČT2 v době dopoledního vysílání pořadu UčíTelka, a to o 300 %. Nový kanál pro seniory ČT3 HD se dostal do první desítky nejsledovanějších kanálů. Vzrostl zájem o přehled všech seriálů, a to o 162 %, reálný počet přehrávaných epizod ze seriálů v součtu o 51 % a reálný počet přehrávaných filmů v sekci kino o 114 %.

Obecně se tak ukazuje to, co zažívali zákazníci českých operátorů od začátku karantény: že jejich poskytovatelé mají dobře dimenzované sítě a jsou schopni vypořádat se i s neočekávanými událostmi typu pandemie. Není tak potřeba, na rozdíl od některých jiných států EU, snižovat kvalitu televizního vysílání, aby streaming tolik nezatěžoval síť.

Situace, kterou dnes považujeme za mimořádnou, bude do tří let běžná – stačí protáhnout křivku každoročního nárůstu spotřeby dat u domácností a podniků do budoucnosti a můžeme celkem přesně odhadnout potřebu rozvoje internetové infrastruktury v Česku. V žádném případě nezaostáváme za Evropou, spíše naopak. Je ale nutné ve spolupráci se státem a obcemi rozvíjet infrastrukturu a hlavně odstraňovat bariéry výstavby.

MIF obecny

Největší současný problém českého internetu jsou úzká hrdla směrem do menších obcí v regionech, tedy propojení mezi místní rádiovou či optickou sítí v samotné obci a páteřní sítí, která je ve větších městech. Výstavba dálkové optické sítě je velmi drahá a téměř polovinu investičních nákladů tvoří různé poplatky obcím, krajům a státu. 

Také připojení pomocí magistrálních rádiových spojů je zatížené vysokými ročními poplatky za využití kmitočtových pásem, které operátoři platí do státního rozpočtu. Zatímco provoz každý rok naroste zhruba jednou tolik, poplatky zůstávají stejné, ale protože operátoři potřebují větší kapacitu, tak tvoří narůstající část jejich nákladů. Málokterý uživatel kvalitních IPTV služeb si uvědomuje, že v ceně služby „splácí“ státu jeho požadavky výběr „mýtného“ za využívání kmitočtového spektra.