Hlavní navigace

Zakládáme e-shop: legislativa a technické zázemí

13. 7. 2006
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

 Autor: 29
Máte chuť zkusit podnikat na Internetu, ale máte málo zkušeností a znalostí s praktickým provozem e-shopu? Nevíte kde začít, na co si při prodeji na Internetu dát pozor, na kolik vás takové podnikání přijde a jaké naopak očekávat příjemné stránky? Na tyto a mnohé další otázky by vám měl dát odpověď letní seriál Lupy Prodávám na Internetu. Zn.: Začínám...

Prodej zboží prostřednictvím Internetu je cesta, po které by se rád vydal leckterý obchodník – není třeba skladovat velké zásoby (a mít v nich uloženy prostředky, které lze využít jinak), virtuální prodejna má otevřeno nepřetržitě a zároveň není omezena místně (pouze dostupností připojení k Internetu na straně zákazníka), není potřeba být při prodeji fyzicky přítomen atd. Výhod má internetový prodej mnoho, nevýhod méně, ale jsou (internetový obchodník především nese na svých bedrech veškerá rizika spojená s expedicí zboží, zákazník nemusí převzít zásilku, kterou mu zasíláte, nemusí vůbec existovat, může si nákup rozmyslet a zboží vám ze zákona vrátit například i po dvou týdnech bez jakékoliv sankce apod.).

Jak ale s internetovým prodejem začít? Jaký sortiment zvolit a proč? A co vlastní obchod – bude lepší řešení na míru za nemálo peněz, nebo nějaká krabicová free aplikace typu OsCommerce? A hosting – zvolit low cost hosting, nebo platit dedikovaný server? A jak je to s legislativou – musím mít živnostenský list? Musím vést účetnictví? Být plátcem DPH? A samotný provoz? Jak prodávat zboží, které fyzicky není skladem? A jak zboží expedovat? Jaké zvolit platební metody? Další otázky byste jistě doplnili sami – jak dát o sobě vědět? V placených reklamních kampaních? Nebo formou výměnné reklamy? A jakým způsobem komunikovat se zákazníky?

Otázek je mnoho, odpovědí (alespoň co se týká zdrojů na českém Internetu) již méně. Seriál několika článků Prodávám na Internetu. Zn:. Začínám… se pokusí na výše položené otázky odpovědět – autor, sám provozovatel menšího e-shopu, se přitom zaměří především na drobné začínající prodejce z řad fyzických osob, za kterými nestojí potřebný kapitál a kterým se srozumitelnou formou pokusí vysvětlit problematiku „nastartování“ a provozování eshopu ve finančně poněkud „stísněných“ podmínkách, a to za pomoci vlastních zkušeností.

Název prvního dílu našeho seriálu je Zakládáme e-shop: legislativa a technické zázemí. Seznámíme se tedy s tím, co vše je třeba zařídit, než začnete prodávat, po legislativní stránce a po stránce technického zázemí (skladové prostory, provozovna) – kde je potřeba se nahlásit (finanční úřad, sociální správa, zdravotní pojišťovna) a kdy, jak naložit s dalšími orgány státní správy (hygienická stanice, hasičský záchranný sbor apod.).

Vše začíná živnostenským listem

Od nápadu na otevření e-shopu k jeho realizaci může uplynout různě dlouhý čas – na začátku je ale vždy cesta na živnostenský úřad, kde je potřeba požádat o vydání živnostenského oprávnění buď jako fyzická osoba, či jako osoba právnická (v našem seriálu budeme „podnikat“ jako osoby fyzické) na provozování e-shopu – bez tohoto oprávnění (a přidělení identifikačního čísla, tj. IČ), to nepůjde. Jaký zvolit obor činnosti? Zákon hovoří jasně: provozování e-shopu je ve smyslu přílohy č. 4 nařízení vlády č. 469/2000 Sb klasifikováno jako maloobchod provozovaný mimo řádné provozovny (číslo oboru živnosti 76). Jelikož se zároveň jedná o živnost volnou, není třeba žádného specializovaného vzdělání, provozovat e-shop může každý, komu je více než 18 let, je trestně bezúhonný (podmínkou vydání živnostenského listu je doložení beztrestnosti výpisem z rejstříku trestů) a způsobilý k právním úkonům. Pokud začínáte s podnikáním poprvé, nebude od vás živnostenský úřad požadovat nic víc, než je zmíněno výše, pokud jste již někdy podnikali, nebo je provozování e-shopu vaší další živností, bude od vás vyžadováno potvrzení o bezdlužnosti vůči finančnímu úřadu a správě sociálního zabezpečení.

Máme tedy za sebou živnostenský úřad (který živnostenský list vydá přibližně do týdne; zaplatíte za něj, pokud budete podnikat jako fyzická osoba, 1000 korun, pokud jako právnická, 10.000 korun), co nás čeká dále? Jako každý podnikatel se i provozovatel internetového obchodu musí přihlásit na „svoji“ (tj. spádovou) pobočku finančního úřadu, správy sociálního zabezpečení a svoji zdravotní pojišťovnu  – na finančním úřadě se musíte registrovat do 30 dnů od vydání živnostenského oprávnění, na správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně do osmi dnů od zahájení činnosti (tj. pokud vám bude vydán živnostenský list např. 1. března, ale podnikat začnete 1. prosince, je nutné na finančním úřadě podat registraci do 30. března a na správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně pak do 8. prosince).

Reálný sklad – základ virtuálního obchodu

Pokud to s provozováním e-shopu myslíte vážně, neobejdete se dříve či později bez skladových prostor – prostory v bytě lze jako sklad využívat jen krátce (jde o poměrně zásadní zásah do života rodiny, což mohu z vlastní zkušenosti potvrdit), je tedy třeba poohlédnout se po vhodných prostorách. Pokud potřebujete pouze sklad, je možné využít služby některého z poskytovatelů skladových prostor (např. City Self Storage), mnohem častěji ale budete potřebovat sklad, který bude zároveň místem, kde se budou zásilky kompletovat a kde budete trávit denně i několik hodin – to by mohl být (a asi i bude) pro využití výše zmíněných služeb velký problém.

Je tedy třeba poohlédnout se jinde – nabídka realitních kanceláří je pro začínajícího podnikatele většinou finančně neúnosná, mnohem výhodnější podmínky vám poskytnou správy bytových družstev či příslušné odbory městských úřadů. Získáním smlouvy na prostory pro podnikání ale není vše hotovo – pokud byl prostor v minulosti zkolaudován k provozu činnosti, která je odlišná od činnosti vaší (nebo byl veden např. jako kočárkárna apod.), je nutné požádat stavební úřad příslušného městského úřadu o změnu užívání stavby (rekolaudaci), aby byl prostor v souladu s předmětem vašeho podnikání. Co všechno bude třeba zařídit?

Budete muset připojit prostory k síti elektrorozvodné společnosti (např. PRE apod.) – tato společnost vám přidělí elektroměr, nicméně pouze tehdy, pokud projde elektroinstalace v prostorách revizí. Pokud ne, je třeba elektroinstalaci uvést do souladu s platnými normami. Musíte tedy: požádat elektrorozvodný závod o zajištění dodávek elektrické energie, sehnat revizního technika, který vám tuto žádost, pokud bude elektroinstalace bez závad, posvětí, a elektrikáře, který v horším případě opraví případné závady. Pak s vámi elektrorozvodný závod uzavře smlouvu a připojí vám elektroměr – ale pozor, nebude to zadarmo, od 1. března 2006 se neplatí paušální poplatek za připojení elektroměru jako dříve (cca 500 korun), platí se cena za tzv. garantovaný příkon na hlavním jističi – u jednofázového jističe zaplatíte 200 korun za každý ampér, u třífázového pak 500 korun za každý ampér hlavního jističe – nejběžnější jističe mají přitom hodnotu 25 A, zaplatíte tedy jen za připojení elektroměru 5000 korun (+ případné opravy a práci revizního technika).

Zcela určitě budete pro změnu užívání stavby potřebovat pro stavební odbor vyjádření hygienické stanice a hasičského záchranného sboru – v případě hygieniků se připravte zejména na dobudování či přebudování sanitárního zázemí (i pokud budete na pracovišti pracovat pouze vy a nikdo jiný a nebudete fungovat jako prodejna apod., musíte si zajistit buď WC, a to samostatně větratelné a mající předsíňku s tekoucí vodou, nebo zajistit si stejně vybavené WC v tzv. docházkové vzdálenosti, což může být problém, pokud máte pronajaty suterénní prostory v panelové zástavbě – chemické WC nepřipadá přitom v úvahu).

Co se týká hasičského záchranného sboru – pokud „splníte“ určité podmínky, můžete se těšit na kontroly hasičských techniků např. jednou za čtvrt roku, potřebu vlastnit tzv. požárně-bezpečnostní řešení apod. Které podmínky to jsou? Např. prostory jsou umístěné v suterénu, skladujete zboží spadající do kategorie vysoce hořlavého (knihy, hračky apod.)…

Teprve když splníte všechny požadavky stavebního odboru příslušného městského úřadu, můžete se těšit, že do 60 dnů tento odbor změní nebytový prostor (např. „úložna kočárků“) na předmět vašeho podnikání (např. „sklad a balírna internetového obchodu“). Pak ještě nezapomenout uzavřít smlouvu se společností, která u vás sváží a likviduje odpadky, aby je odvážela i z vaší provozovny (popelnici mít musíte, i kdybyste žádný odpad neprodukovali), a můžete pomalu začít vybavovat „své“ prostory regály, zásobami apod.

První náklady

Na závěr tohoto dílu (budeme to tak dělat u každého dílu) si spočítejme předpokládané náklady, které s tématem toho kterého dílu souvisí:

BRAND24

  • živnostenský úřad – 1000 korun,
  • finanční úřad – 0 korun,
  • správa sociálního zabezpečení – 0 korun,
  • zdravotní pojišťovna – 0 korun,
  • pronájem nebytových prostor – cena je různá, v Praze přibližně kolem 500–2500 Kč/m2 ročně,
  • stavební odbor – 500 korun (za zahájení řízení),
  • hygienická stanice – jí samotné nezaplatíte nic, za úpravy prostor, aby splňovaly současné hygienické normy, zaplatíte podle rozsahu úprav několik tisíc až několik desítek tisíc korun,
  • hasičský záchranný sbor – pokud bude potřeba vypracovat specialistou provozně-bezpečnostní řešení, připravte si 3000–10.000 korun, zároveň budete potřebovat hasicí přístroj(e) po minimálně 600–800 korunách,
  • připojení prostor do elektrické sítě – revize elektroinstalace (1000–2000 korun), případné opravy dle rozsahu práce, množství materiálu a jeho kvality – např. nová světla, zásuvky apod. (5000–15.000 korun). Samotné připojení elektroměru bylo již zmíněno, pokud budete mít hlavní jistič 25 A, zaplatíte jen za připojení elektroměru 5000 korun,
  • odvoz odpadků – v Praze při nejnižší frekvenci odvozu a malorozměrové popelnici kolem 1500 korun ročně.

V dnešním díle jsme získali živnostenské oprávnění, registrovali jsme se na finančním úřadě a dalších institucích, zároveň jsme získali nebytové prostory pro skladování a balení prodávaného zboží, tyto prostory jsme připojili do elektrické sítě nechali je rekolaudovat, máme i smlouvu na odvoz odpadu. Co nás čeká příště? Příště se zaměříme na to, jaký zvolit e-shop (a v jaké cenové hladině), jaký sortiment, zda podnikat na plný úvazek či při zaměstnání, zda být plnohodnotný internetový prodejce, či zda zvolit e-shop jako doplněk jiné formy prodeje.

Na samotný závěr ještě výzva všem čtenářům – poslední díl seriálu bude věnován zajímavým a nejčastěji se opakujícím dotazům k „nastartování“ a provozování e-shopu. Půjde jak o dotazy, které padnou v komentářích, tak o dotazy, které budou zaslány na adresu redakce či přímo autorovi – pokud tedy máte nějaký konkrétní dotaz na autora seriálu již nyní, napište, váš dotaz nezapadne a je zodpovězen.

Uvažujete o provozování e-shopu?

  • Už jej provozuji.
    8 %
  • Ano, mám to v plánu.
    45 %
  • Ano, uvažuji o tom.
    42 %
  • Ne.
    5 %

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je bývalým majitelem internetového knihkupectví, zajímá se o. E-komerci ve všech jejích podobách, má rád dobré víno a dobré umění.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).