Hlavní navigace

Zaslouží si Peprnet.cz anticenu?

8. 12. 2006
Doba čtení: 11 minut

Sdílet

 Autor: 29
Lifestylový server Peprnet.cz, označovaný svými tvůrci jako „projekt internetového média druhé generace“, byl podle údajů provozovatele spuštěn v úterý 21. listopadu v 10:55. Během krátké doby sklidil kritiku ze strany médií a odborné veřejnosti pro údajně nadsazené náklady. Odborná porota udělila projektu v soutěži Křišťálová Lupa Anticenu. Jaký je lifestylový server s příchutí bulváru?

Česká vláda ve svém usnesení č. 105/2005 schválila Národní strategii vysokorychlostního přístupu k Internetu [PDF, 596 kB]. Tato strategie mimo jiné stanovila státní podporu pro projekty, které podporují rozvoj broadbandu. Zdrojem financí se stalo jedno procento výnosů z prodeje Českého Telecomu.

Ministerstvo informatiky vytvořilo poradní komisi složenou ze čtrnácti přizvaných odborníků z oblasti telekomunikací, veřejné sféry, odborných asociací a zástupců sdružení uživatelů českého internetu. Jednotlivé členy vybrala a jmenovala tehdejší ministryně informatiky Dana Bérová. Členství ve fóru pro vysokorychlostní přístup k Internetu bylo kromě předsedy neplacené.

Hlavním úkolem fóra bylo doporučit vhodné projekty, které od ministerstva obdrží dotaci. Letos se takto mělo rozdělit mezi doporučené projekty celkem 200 milionů korun. Na základě vyhlášeného dotačního řízení se přihlásilo 293 projektů, přičemž v první fázi bylo pro formální nedostatky vyřazeno 75 projektů a zbývajících 218 projektů se dostalo k posouzení členům fóra.

Hodnocení přihlášených projektů probíhalo ve dvou kolech. V prvním kole fórum vyřadilo projekty, které nesplňovaly požadavky uvedené ve vyhlášení dotačního programu. Ve druhém kole přiřazovali členové komise jednotlivým projektům body, které se později sečetly, seřadily podle výsledných bodů a ve formě doporučení byly předány ministryni informatiky.

Činnost fóra pro vysokorychlostní přístup k Internetu byla před volbami přerušena. Tehdejší ministryně informatiky Dana Bérová chtěla podle svých slov umožnit budoucímu vedení ministerstva, aby si mohlo určit vlastní složení komise.

Mezi přihlášenými projekty byl také projekt lifestylového serveru Peprnet.cz. Žádost o dotaci podala firma Peprnet.cz, s. r. o., kterou vlastní Václav Boura, Markéta Majerová a společnost Aicta group, s. r. o. Tvůrci lifestylového portálu žádali Ministerstvo informatiky o dotaci ve výši 9.910.000 korun. Tento projekt prošel úspěšně až do druhého kola v kategorii „Marketing, osvěta, podpora“, podle dřívějšího vyjádření ministerstva získal v této kategorii téměř nejvíce bodů a zároveň příslib na částku 7,5 milionu korun. Takto znělo doporučení pro kategorii marketingových projektů:

„Fórum doporučuje pořadí stanovené pro oblast C (Marketing, osvěta, podpora, celkový finanční objem dotací cca 40 mil. Kč) a nedoporučuje další krácení finančních dotací. Fórum vyslovilo názor, že krácení dotací v oblasti C by mohlo mít dopad na výsledný marketingový efekt."

Provozovatel portál, firma Peprnet.cz, s. r. o., neměla dotaci jistou, protože částka převyšující limit 100 000 eur podléhá schválení Evropskou komisí. Podle informací ministerstva se na schválení dotací nad limit čekalo několik měsíců. Evropská komise (EK) poté doporučila udělit dotace v režimu podpory malého a středního podnikání. Tento režim již nepodléhá schválení komise, ale je nutné výši dotaci pouze oznámit. Proto došlo ke snížení celkové částky celkové částky pro Peprnet.cz na 5.200.000 korun.

Samotné schválení dotace vyvolalo mezi odbornou i laickou veřejností diskuse o smyslu dotace. Kritici nejčastěji poukazovali na skutečnost, že již jsou na českém internetu servery, které podobný obsah jako Peprnet.cz vytváří, a není tedy nutné, aby vznikal podobný státem dotovaný projekt. Další negativní ohlasy se týkaly především samotných nákladů na vytvoření portálu a jeho provoz. Námi oslovení odborníci označili plánované investice za nadhodnocené. Projekt rovněž obdržel v anketě Křišťálová Lupa anticenu.

Za doporučení dotací jsou podle tiskové mluvčí Markéty Hoidekrové z Ministerstva informatiky odpovědní členové fóra pro vysokorychlostní přístup k internetu. Naopak schválení dotace bylo v plné kompetenci ministerstva, a tak za dotaci pro Peprnet.cz nese odpovědnost tehdejší ministryně informatiky Dana Bérová. „Bývalá ministryně Dana Bérová nemusela doporučení Broadbandového fóra respektovat. V rozhodnutí o přidělení dotací nebyly projekty, které by mohly narušit hospodářskou soutěž,“ dodává tisková mluvčí.

Tomáš Kapler, jeden z bývalých členů fóra, vyjádřil ve své odpovědi pro server Lupa.cz určité pochybnosti o správném rozhodnutí ministerstva: „To, že projekt nakonec prošel výběrovou komisí, je sice fakt, ale mnoho členů komise k němu mělo velmi velké výhrady.“ Připomíná rovněž, že za schválení dotace odpovídalo ministerstvo, které jiné projekty jednomyslně doporučené broadbandovým fórem naopak zamítlo. „Domnívám se, že ministerstvo použilo komisi pouze jako zastírací manévr, aby na ni mohlo svalovat svá podobně pochybná rozhodnutí,“ tvrdí Kapler a doporučuje konkurenčním firmám podání žádosti o revizi, jejímž cílem by bylo prověření, zda ministerstvem schválená dotace pro Peprnet.cz nenarušuje hospodářskou soutěž.

Zdroj blízký několika bývalým členům broadbandového fóra si stěžuje, že ministerstvo nedalo komisi právo o dotacích rozhodovat nebo zásadně ovlivnit, jaké projekty nakonec budou podpořeny. „V okamžiku, kdy se Fórum ohradilo proti konečnému způsobu výběru projektů a proti postupu ministerstva informatiky, tak bylo obratem rozhodnutím ministryně před blížícími se volbami rozpuštěno," vysvětluje člověk obeznámený s výběrem projektů a činností Fóra. Přestože si nepřál být ve článku uveden, jeho jméno je redakci Lupa.cz známo.

Oslovili jsme také další bývalé členy fóra, na které se nám podařilo dohledat kontakty. „Na otázky kolem Peprnetu jsem již odpovídala mnohokrát včetně toho, že v mém hodnocení jsem nenavrhovala podpořit tento projekt,“ podotýká bývalá členka Jana Vohralíková. „Vzhledem k tomu, že bylo broadbandové forum v květnu tohoto roku zrušeno, tak nevidím důvod se k vašim otázkám vyjadřovat,“ napsal nám tehdejší předseda Arnošt Traxler.

„Není mi zcela jasné, nakolik může projekt, jako je Peprnet.cz, mít vliv na rozšiřování vysokorychlostního internetu na území České republiky. Tyto pochybnosti jsou o to větší, že na českém internetu již je mnoho webových stránek, které přinášejí informace o celebritách,“ konstatuje advokát Daniel Mašek z advokátního serveru eAdvokacie.cz. Zároveň připomíná, že byl projekt Peprnet.cz zřejmě zvýhodněn na úkor provozovatelů konkurenčních projektů. Podle právníka by také provozovatel portálu měl mít v obchodním rejstříku zapsán jako další předmět podnikání „vydavatelské a nakladatelské činnosti“. „Pokud by bylo zjištěno, že rozhodnutí poskytnutí dotace bylo vydáno v rozporu se zákonem nebo právem Evropských společenství, mohlo by být rozhodnuto o odnětí dotace,“ dodává Daniel Mašek s tím, že by firma nemusela vracet část dotace, která již byla vyplacena.

Tisková mluvčí ministerstva uvádí, že některé fórem doporučené projekty byly zamítnuty z důvodů narušení hospodářské soutěže a navržených cílů, které kopírovaly některé plánované nebo stávající aktivity státu (internetizace knihoven, počítačová gramotnost, komunikační infrastruktura veřejné správy apod.). „Fórum jako celek tento projekt podpořilo k dotaci ve svém jednomyslném doporučení tehdejší ministryni informatiky,“ tvrdí Markéta Hoidekrová.

Portál za deset milionů

Původní rozpočet projektu počítal s celkovou investicí ve výši 15.415.000 Kč, přičemž provozovatel projektu Peprnet, s. r. o., by investoval 5 500 000 Kč a stát by přispěl částkou 9.910.000 korun. Ze státního příspěvku plánovali autoři projektu využít pět milionů korun na vývoj portálu. Námi oslovení odborníci a provozovatelé podobných projektů považovali plánované výdaje za nadhodnocené. „Detailní rozdělení položek vzhledem k probíhajícímu výběrovému řízení zveřejňovat nemůžeme," odmítl již dříve komentovat jednotlivé položky rozpočtu Václav Boura, jeden ze spoluautorů celého projektu.

„Náklady na celkovou službu provozu dosahují měsíčně částky okolo sto tisíc korun. V přípravné fázi byly nejvíce investovány do nastavení systému a jeho udržitelnosti v reálném provozu. Obsahová část stojí přibližně 300.000 korun měsíčně“ upřesňuje Václav Boura. Na dotazy ohledně ceny webdesignu a vývoje redakčního systému přímo neuvedl žádnou konkrétní částku. Potvrdil však, že se jedná o hlavní nákladovou položku vývoje.

Rozpocet Peprnetu

Upravený rozpočet projektu Peprnet, zdroj: ministerstvo informatiky

Webdesigner, autor dvou knih o kaskádových stylech CSS a programátor Petr Staníček, který se dříve podílel na projektu bulvárního serveru Blesk.cz, odhaduje technologické náklady na podobný projekt do jednoho milionu korun. Původní rozpočet projektu počítal s náklady výši 5,3 milionů korun na kompletní vývoj softwarového řešení včetně redakčního systému, systému napojení na SMS systém partnera, grafický design a přípravu pro provoz systému. Nový rozpočet z dotace vyčlenil 2,7 milionů korun na „investiční náklady“ a 2,5 milionu korun je určeno na „ostatní služby“. Pod tím se skrývají výdaje na marketing, obchodní výdaje, vztahy s tiskem a veřejností (public relations), provoz projektu a organizaci výběrového řízení.

„Náklady na projekt jsou naprosto přiměřené. V rámci projektu bylo využito maximum nástrojů pro jejich optimalizaci. Vždy je jednoduché říci „my bychom to zvládli levněji“. Někteří asi i ano, ale na základě fungování svého vydavatelství,“ naráží Václav Boura na odhady nákladů, které Lupě poskytli provozovatelé podobných projektů.

Peprnet pod lupou

Návštěvník se zřejmě jako první setká s velmi neobvyklým řešením hlavní stránky, která obsahuje tři neustále jezdící pruhy s grafickými upoutávkami jednotlivých článků. V alternativním prohlížeči Opera se kromě obrázků pohybuje také spodní posuvník. Pohyblivé obrázky jsou v tomto případě použity nevhodně, působí rušivě a uživatel se nemůže dostatečně soustředit na čtení. Podle Jakoba Nielsena, světově uznávaného odborníka na použitelnost, je chybou používání pohyblivých objektů na webové stránce.

Pokud vás vybraný článek na hlavní stránce zaujme, možná budete po kliknutí na obrázek překvapeni. Některé odkazy poutají sekci, články a část z nich vede na teprve připravované a v tuto chvíli prázdné webové stránky. Jiné pro změnu odkazují na hlavní stránku. Uživatel v tomto případě klikne a zůstane tam, kde se původně nacházel, což je další výrazná chyba v použitelnosti. Webová stránka by neměla nikdy odkazovat sama na sebe. Uživatel očekává zcela konkrétní obsah a jestliže po kliknutí dojde k načtení původně prohlížené stránky, bude zřejmě návštěvník webu zmatený a nepochopí, proč se nezobrazil požadovaný článek.

„Po zběžné kontrole lze konstatovat, že web obsahuje chyby v přístupnosti,“ konstatuje Radek Pavlíček, konzultant projektu Blind Friendly Web a spoluautor Pravidel pro tvorbu přístupného webu. „Je to například nedostatečné strukturování webu pomocí nadpisů, nepřístupné formuláře či závislost na Javascriptu,“ vyjmenovává závažné chyby Radek Pavlíček. Výhodou přístupného webu je podle něj zvýšení návštěvnosti, lepší viditelnost ve vyhledávačích, zvýšení použitelnosti pro běžné návštěvníky a pozitivní vnímání značky projektu.

Pohled do zdrojového kódu odhaluje další náměty na vylepšení. „ Vzhledem k výsledné podobě stránek se mi kód zdá překombinovaný a přeplněný zbytečnými značkami. V některých případech jsou použity velmi podivně nebo dokonce nesmyslně,“ tvrdí Vilém Málek, šéfredaktor odborného serveru Interval.cz. Také zvláštní kaskádové styly pro tisk článků jsou nepoužitelné. Dalším problémem je podle Viléma Málka nejednotné používání pro vyhledávače přátelských URL. „Toto řešení zřejmě obsahuje nějakou programovou chybu. Když jsem procházel web, narazil jsem na stránku, kde všechny odkazy v navigaci přestaly fungovat,“ dodává Vilém Málek.

Petr Staníček má připomínku k přehlednosti webu. „Z profesních věcí mi vadí především navigace. Zjednodušeně řečeno, tam aby se kozel vyznal…“ Technologické zpracování webu naopak považuje ve srovnání s „nízkou hladinou průměru“ ostatních webů za nadprůměrné.

Bulvár, nebo lifestylový magazín?

Peprnet.cz bývá kritiky a některými novináři nejčastěji označován jako čistě bulvární server. S tím ovšem nesouhlasí autoři webu. „Bulvární znamená senzace chtivý, a to Peprnet není. Life style je odraz a zároveň tvorba životního stylu, a to Peprnet je,“ vysvětluje rozdíl mezi lifestylovým a bulvárním webem Václav Boura.

Vedoucí katedry žurnalistiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy paní Barbora Osvaldová sice neodpověděla na naše dotazy, poskytla však Lupě základní charakteristiku bulváru a méně seriózních médií. Jak poznáte bulvár? Hlavní stránka obsahuje společenské skandály, nahé celebrity, dopravní nehody a témata věnovaná zdražování cen zboží či výši platů. Buvlární články mají také další odlišné charakteristiky. Titulky jsou větší než zpráva sama, přičemž jejich dramatičnost neodpovídá obsahu. Jazyk samotných zpráv není přiměřený, používá hovorová a expresivní slova. Informace v článcích nejsou zcela přesné anebo nelze zjistit jejich zdroj. „Bulvár jde především po jasných, ostrých barvách, chytlavých fotkách, kýčovité barevnosti a velkých titulcích,“ popisuje vlastnosti projektů tohoto typu webdesigner Petr Staníček.

Stejný názor zastává také Vilém Málek: „Je běžné, že se bulvární média snaží upoutat především svým vzhledem – používáním velkých obrázků, výrazných písem, křiklavých barev, nesmyslné interpunkce, animace a podobně – spíše než svým obsahem. Z tohoto hlediska Peprnet.cz vykazuje většinu příznaků bulvárního, nikoli lifestylového média.“ Několikrát se také účastnil setkání se zástupci Ministerstva informatiky, kteří vysvětlovali novinářům smysl, účel dotací a popisovali, jak je těžké tyto dotace získat. „Většinou přitom šlo o obecně užitečné projekty pro veřejnost nebo některé handicapované skupiny obyvatel. Dotaci ve výši 5,2 milionů pro Peprnet považuji jedním slovem za skandál,“ dodává Vilém Málek.

Václav Boura kritiku portálu chápe: „Z jedné strany je to otázka určité míry závisti těch, kteří si do dané výzvy projekt nepodali, a z druhé strany je to obecný problém vyšší míry přerozdělování prostředků státního rozpočtu.“ Tvrdí, že by projekt rozjeli bez dotace státu. Žádost však nakonec podali, protože měli podobné cíle jako ministerstvem vyhlášené dotační řízení. „Celý problém medializace a s tím související kritiku spatřuji v zaměření projektu,“ domnívá se Václav Boura.

„Dotace z veřejných rozpočtů na něco takového mě neskutečně štve a hluboce mě uráží, že mám na takové zhovadilosti přispívat. Notabene celkem přemrštěnou částkou. Podobných blábolů je kolem nás plno a dotovat další bulvár z eráru je úplně scestné,“ uzavírá za sebe se Petr Staníček.

„My jsme státu nenabízeli podporu bulváru. Pouze neinformovaní novináři rozšířili informaci o primárně bulvárním Peprnetu, a to peprně ve spojení se jmény Boura, Mayerová," oponuje Slávek Boura.

UX DAy - tip 2

Do hry ještě může vstoupit Evropská unie. „Pokud se občan EU domnívá, že dotace na podporu malého a středního podnikání nejsou přidělovány spravedlivě nebo v přiměřené míře, může se obrátit na Evropskou komisi,“ říká Catherine Sustek, tisková mluvčí Zastoupení Evropské komise v České republice. Totéž se týká i případu, kdy by peníze na dotaci pocházely ze státního rozpočtu členské země. Ministerstvo informatiky pro změnu doporučuje občanům, aby v případě nespokojenosti s přidělenou dotací podali například trestní oznámení.

Úspěšnost projektu Peprnet.cz bude ministerstvo ve spolupráci s provozovatelem vyhodnocovat v lednu roku 2007. Podmínky jsou veřejně známé. Na web musí přijít 300 000 návštěvníků (podle vyjádření ministerstva postačí běžné měření typu Toplist.cz), svůj prostor využije nejméně patnáct celebrit a projekt podpoří pět partnerů z řad médií.

Myslíte, že lifestylový server Peprnet.cz nakonec přijde o státní dotaci?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor poskytuje poradenství v oblasti internetového marketingu pro živnostníky, malé a střední firmy.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).