Hlavní navigace

Filip Špaček (Master Internet): Dotovaná datacentra nám kazí ceny a marže

Autor: Master Internet
Jan Sedlák

Brněnská firma už není na prodej. Do budoucna zvažuje stavbu třetího datacentra a v jejím hledáčku je Morava.

Master Internet, významný tuzemský hráč v oblasti datových center, hostingu, housingu či cloudu, má za sebou divoký rok. Jednu dobu byl ve hře i prodej firmy. Provozní ředitel společnosti Filip Špaček v rozhovoru pro Lupu říká, že poslední čtvrtletí 2016 nakonec dopadlo velice dobře a prodej tak aktuálně nehrozí.

Jste na prodej, nebo nejste?

Nejsme.

Nabídka šla, takže už není platná?

V tuto chvíli není. Vše vyplývá z doby, kdy jsme chtěli být všude a rychle, a na to jsou třeba partneři, více kapitálu. Zároveň nás rok 2016 utvrdil v tom, že věci děláme dobře. Je třeba se jasně soustředit na určité věci a pak to jde i bez investorů.

Jaký byl tedy pro vás rok 2016?

První polovina až tři čtvrtě roku bylo takové rozpačité období. Měli jsme ambice pustit se do více věcí, než jsme stíhali. Myslím tím i softwarovou divizi, ale obecně všechno. I finance občas šly směrem, kterému jsme zrovna věřili, majitel si představoval návratnost v určitém horizontu a ten jsme nebyli schopní splnit. 

Poslední čtvrtina roku pro nás byla hrozně pozitivní. Podařilo se zúročit několik let a měsíců obchodování některých větších případů. Dokázali jsme restartovat marketing softwarové divize a mobilních aplikací. Také se tam skokově podařilo navýšit výnosy. Zasáhli jsme také do kultury ve firmě a do nálady zaměstnanců. Takže závěr roku byl super, veliké nadšení, ale celý rok byl o pokusech a omylech.

Co jsou ty dlouhodobě rozjednané obchody, které se vám podařilo dotáhnout?

Mám na mysli hostingové služby, některé nové zákazníky. Nemůžu je zatím zmínit, protože nemáme schválené reference. Jedním z nich je významný hráč na českém e-commerce trhu. Hodně z toho bylo uzavřeno v prosinci a ještě se to instaluje.

Filip Špaček, Master Internet
Autor: Master Internet

Filip Špaček, Master Internet

Co ve vašem kontextu a kontextu českého trhu znamená „větší obchodní případ“?

Zaprvé je to věc jakési významnosti zákazníka, že je třeba známý. A zadruhé jde o to, že je řešení komplexnější. To znamená, že zákazník nepřijde a neumístí si jeden dedikovaný server. Vyžaduje od nás nějaké větší znalosti sítí, stavby architektury privátního cloudu. To je pro nás významnější, než to vyčíslovat jenom v částkách. Logicky – na každé službě máte nějakou přidanou hodnotu, takže je to ziskově zajímavější. A hlavně nás to posouvá. Potom je ta reference zajímavá. Další zákazník vidí, že jsme někde postavili robustní řešení.

Jaké jste v roce 2016 měli tržby?

Výsledky ještě nejsou uzavřeny. Podle předběžných čísel jsme navýšili výnosy minimálně o 10 procent a udrželi jsme si ziskovost. V předchozím roce jsme s tržbami byli na 124 milionech. V oblasti IT by se sice dalo předpokládat, že by rok mohl být zakončen lépe, i vzhledem k vývoji softwaru, na druhou stranu jdou ze spousty jiných míst signály, že někomu se nedaří udržet ani výnosy, ani obrat, natož zisk. To se nám podařilo.

Odkud přichází růst, z jaké části byznysu?

Úplně napříč. Nejvíce těžíme z hostingových služeb a individuálního přístupu k zákazníkům. Služby na míru, kdy i k dedikovanému serveru nabídneme služby virtualizace a všeho kolem, navrhneme síťovou infrastrukturu a tak dále. A pak se dobře začíná promítat softwarová divize, mobilní aplikace. Nedá se říci, že bychom v roce 2016 byli ve znamení cloudu. Tam navyšujeme objemy, ale nůžky se neotevírají, jak jsme původně očekávali. Rok 2016 byl ve znamení rack housingu, kolokace, dedikovaných serverů, ty většinou ve službě managed. V server housingu začíná přicházet trochu útlum, zákazník většinou chce měsíčně platit za službu a nestarat se o svoje železo. Cloud jde nahoru, ale postupně, je to lineární růst.

Jaké jsou podíly jednotlivých částí na vašich celkových číslech?

Tradiční oblasti stále tvoří nad 80 procent. U cloudových služeb jsme očekávali, že budeme přes polovinu, ale to se ještě nekonalo.

Co žene dopředu prodeje housingu, dedikovaných serverů a podobně? Pořád rostou data?

Objemy dat zákazníků bez pochyby rostou. Tyto služby žene také cena, je to pořád nejlevnější služba. Když si vezmete jeden server, budete tlačit na cenu, vykucháte z toho dva zdroje, necháte si to napájet z jednoho zdroje, případně se vám dvě síťovky zdají moc velký standard, tak získáte výkonný server, který je stabilní a spolehlivý, protože koupíte značkový, alespoň tedy my ho nabízíme. Cena je pořád bezkonkurenční vůči cloudu, který běží na kvalitní, značkové storage, je tam automatické zdvojení všeho, a ještě je za tím většinou nějaký drahý software typu VMware. Pokud jako zákazník chci mít výkon a moc mě nezajímá dostupnost, škálování, je to levné.

Filip Špaček, Master Internet
Autor: Jan Sedlák

Filip Špaček, Master Internet

Pro zákazníka je to levnější, a co pro vás? Jaké jsou marže?

Úplně nadšení z toho nejsme ze dvou důvodů (v kontextu klesajících marží – poznámka redakce). Musíte nakupovat poměrně dost hardwaru, většinou s pomocí leasingu či úvěru, protože táhnout to z vlastního cash flow nedává moc smysl, protože by nebyly volné prostředky na další rozvoj firmy. Druhý důvod je to, že jsou zde poskytovatelé, většinou z řad těch menších, pro které je to základní služba, kterou mohou nabízet, často nemají zázemí vlastního datacentra a mohou si dovolit jít na poměrně nízké marže. A to už poskytovateli, který za tím ještě musí táhnout datacentrum a chce poskytovat služby administrace na úrovni, začíná trochu vadit. 

Pak je otázka, kde je hranice a na jakou marži se ještě vyplatí jít. Když je marže „nula nula nic“ nad nákup hardwaru, už to přestává dávat smysl. Zákazník také někdy přemýšlí tak, že si hardware koupí sám, dá na něj splátky na pět let, a on mu server těch pět let vydrží. My tak přemýšlet nemůžeme. Musíme počítat s tím, že po dvou, třech letech začnou odcházet disky, končí podpora, musíme ji dokoupit.

Takže Dell, od kterého hardware nakupujete, vás má hodně rád?

Ano, myslím si, že Dell nás má hodně rád (smích). Z oblasti providerů jsme pro něj myslím zajímavý partner.

Jaký vliv na marže a celý váš byznys mají dotovaná datacentra?

Má to vliv. Hlavně kvůli tomu, že je zákazníci používají jako argument při vyjednávání o ceně. Prázdné datacentrum jim nabídne službu prakticky za cokoliv a pořád se mu to vyplatí, protože je prázdné a ví, že příštích pět let bude stále prázdné. Bude aspoň nějaký výnos. A zákazník tam ve výsledku stejně neskončí, protože jakmile má provést instalaci, tak zjistí, že lidé, kteří to datacentrum obsluhují, už mu neporadí s migracemi IP adres, tunely, VPN, znalosti tam prostě nejsou. Takže pak zákazníci skončí stejně u nás, ale za půlku ceny. Protože my nevíme, musíme se snažit do poslední chvíle obchod „urvat“ a cena jde dolů, dolů, dolů.

Své brněnské datacentrum jste rozšiřovali také za pomoci evropské dotace. Bylo to pro vás stěžejní v celém dotovaném prostředí si podporu také vzít? Šlo by to i bez ní?

Šlo by to bez dotace. Dotace v IT, tak jak jsme je hodně prozkoumali, jsou jenom na urychlení růstu. Ta dotace není v horizontu tří až pěti let něčím, co by šlo do plusu. Peníze nenačerpáte navíc, pouze je načerpáte rychleji, ale v průběhu času je stejně musíte vydat. Musíte udělat opatření, postavit něco, co musíte nadále udržovat, a musíte udržovat počet zaměstnanců daný požadavky udělení dotace. Když si to pak sečtete, tak zjistíte, že během pěti let tu dotaci zaplatíte zpátky. Ale to je náš přístup, kdy to s byznysem myslíme vážně. Pokud vznikne datacentrum, které se nechá žít a po konci udržitelnosti se prodá, navíc napůl s kancelářskými budovami, tak to je jiný obchodní model.

Jak se podle vás celý trh bude vyvíjet?

Objevují se nové projekty. Během dvou, tří let se jich z nové dotační výzvy několik objeví. Některé projekty podle mého pod svá křídla vezme někdo, kdo je bude umět uchopit. Podaří se to datacentrum dostat do standardu, kdy se odsud začnou poskytovat reálné služby. Jiné projekty budou dlouhodobě stát a bude se hledat jejich uplatnění, protože je někdo stavěl horkou jehlou.

Vy máte plány na rozšiřování datacenter?

Rozšiřování nás dlouhodobě zajímá a dlouhodobě nás zajímá Morava. A naše lidi to baví, takže sledují trendy ve světě a máme v hlavě myšlenku, jak by takové moderní datacentrum v Česku mohlo vypadat. Aby bylo rentabilní, daly se z něj nabízet služby a zároveň sloužilo pro normální kolokaci. Jsme ve fázi vyčkávání. Teď jsme přešli na strategii rozvoje služeb a softwaru, to je to, co nás aktuálně zajímá. Ale pokud bude prostor, v příštích letech bychom chtěli přijít s vlastním datacentrem. Ale takovým specifickým. Sledovali bychom zahraničí, tím něco napovídám.

Filip Špaček, Master Internet
Autor: Master Internet

Filip Špaček, Master Internet

Nějaký vlastní hardware a podobně?

To si ještě z různých strategických důvodů nechám pro sebe.

Teď máte dvě datacentra. Jak jsou zaplněna?

Úplně nahrubo se dá říci, že v Praze máme polovinu datacentra k dispozici. V Brně jsou starší sály zcela plné a dva nové jsou tak z jedné třetiny plné.

Zmínil jste se, že jste očekávali, že rok 2016 pro vás bude rokem cloudu, ale on úplně nebyl. Jak to? Jde o tu cenu?

Jednou věcí je cena. Myslel jsem cloud veřejný. Poměrně hodně zákazníků se nám dařilo budovat na cloudech privátních. Ty jsem nezapočítal do toho trendu. U zákazníků je to posun, už nemají jenom jeden server, ale další dva a k němu storage. Z mého pohledu je to ale především zvýšení redundance a vybudování clusteru.

A ten public cloud?

Tam je problém ta cena, s přihlédnutím k VMware a podobně.

Máte i OpenStack, tam je to nákladově také problém?

Tam není problém cena, ale specifika samotné platformy. Když se někdo rozhodne, že by investoval do virtuálního serveru, a chce něco levného, vezme si od nás nejčastěji virtuální server na známé platformě, na kterou je zvyklý, například OpenVZ. A když chce vyšší dostupnost, vezme si ověřenou kvalitu v podobě VMware nebo Hyper-V. OpenStack je dost specifický, a ne každý s ním umí nakládat. Ne každému se chce hrát s dostupností tím, že si bude skládat instance.

A jinak u veřejného cloudu nehraje roli jenom cena, ale stále i nějaké a často neopodstatněné obavy. Že je to sdílené prostředí, obavy z toho, že jsem na hardwaru s někým jiným, což reálně žádné riziko nepřináší, a potom jsou to obavy, že se mi nedostane výkonu. Nebo že nevím, jak se bude daná storage, i když ultra moderní s flash a SSD disky, chovat, když to nechá provider přetížit. Nebo že storage nebude mít tolik IOPS.

V public cloudu každopádně máte konkurenci i ve velkých hráčích typu Amazon a Microsoft. Je jejich přítomnost v Česku hodně cítit?

Konkurence to je určitě. Neumíme říci, jak velká. K nám se většinou zákazník dostane, až se rozhodne uvažovat o našem řešení. A to je většinou fáze, kdy už je tak nalomený, že u nás stejně skončí. Zákazníka, který se rozhodl jít do Amazonu a vůbec nás neosloví, takového zjistit neumíme. 

Ten, kdo k nám přechází, to většinou dělá z důvodu, že je nespokojený s podporou. Někdo si myslí, že AWS jsou levná služba. Jsou, ale bez podpory. Ve chvíli, kdy ji chcete, si hodně připlatíte. Ale i tak jsou možnosti individuálně se domluvit (na podpoře Amazonu – poznámka redakce) velmi slabé. My se poměrně dost snažíme oslovovat polský trh a zajímavé je, že tam máme hodně větších zákazníků, kteří k nám odešli právě od velkých hráčů.

Kolik jste už investovali do vytvoření vašeho cloudu?

Po hardwarové stránce je to velmi významná částka. Jsou to desítky milionů. Stovky asi ne. A je tam obrovské množství práce.

Vy jste rozjeli softwarovou a vývojářskou divizi? O co přesně jde a proč jste do toho šli?

Celou dobu existence Master Internetu máme softwarový tým. Všechny služby, které u nás běží, jsou na vlastním informačním systému. Všechen tok dat si spravujeme sami. Trend vývoje softwaru ve světě je dlouhodobý a nekončící a chtěli jsme být u toho a využít toho, že tým máme. Nikdy jsme neuměli udělat ten krok, že do toho dáme peníze a rozjedeme to. Zkoušeli jsme to po troškách, ale ono to nešlo. Takže jsme se s majitelem jednoho dne domluvili, že do toho půjdeme více. Prosadila se cesta mobilních aplikací. Dává to smysl, protože mobilní aplikace jsou relativně jednoduché, takže jsme si řekli, proč se to nenaučit na tom, navíc si vybudujeme front-end, který potřebujeme.

Pak přišlo procitnutí, že to není zase tak jednoduché. Tím se začala prodlužovat návratnost, přišla nervozita, jestli je to správná cesta. Ukázalo se, že mobilní aplikace vyžadují dost intenzivní marketing. Dnes už jsou app story plné všechno. Přes tohle všechno jsme se dostali. Naše klíčová aplikace je chůvička dětí. Aplikace vypadá jako relativně jednoduchá. Ale pojali jsme ji tak, že to bude nejlepší aplikace svého druhu na celém světě, takže se z toho vyklubal poměrně velký a ambiciózní projekt. Podařilo se nám se s aplikací dostat na čelo světových žebříčků v app storech. V Americe jsme na některých pozicích první, druzí. S dalšími aplikacemi směřujeme na podobné pozice.

Kolik aplikací máte ve vývoji?

Je jich řada. Od jednoduchých na monitoring Wi-Fi signálu až po aplikaci pro zákazníky, kteří mohou na dálku monitorovat servery. Bavíme se o nižších desítkách aplikací. Vývojový tým má plus minus dvacet lidí.

Jaká je motivace v tom, že děláte byznys kolem serverů a datacenter a pak najednou mobilní aplikace typu baby monitoring? Není to tříštění sil?

Nejste sám, kdo se podivuje. I zaměstnanci z toho byli chvílemi nesví. První věc je cloudový back-end. Vždy jsme to dělali s tím, že data poběží od nás. Sami sobě zákazníkem. Ano, baby chůvička se poněkud mentálně vymyká. Při zakládání vývoje aplikací jsme uvažovali, zda se vydat směrem byznysových aplikací, nebo směrem, co není tak závislý na distributorech. Zkusili jsme něco, co pustíme do světa mezi běžné zákazníky.

test

A už zde generujete tržby?

Jsou to příjemné tržby. Příjemné nebylo, že to trvalo delší dobu. Předpoklad byl, když v polovině roku 2014 začneme vyvíjet, po roce něco spustíme a do konce roku 2015 přijdou dobré tržby. To se nekonalo. Další výhled byl polovina roku 2016, tam se to začalo lámat. Jedním z důvodů zdržení byla roztříštěnost v množství aplikací a záběrů. Zkoušeli jsme všechno, abychom měli větší záběr. Měli jsme i startupovou soutěž, realizovali jsme nápady zaměstnanců. V polovině roku 2016 jsme se srovnali a začali se soustředit na méně věcí.

Našli jste v článku chybu?
7. 2. 2017 11:30
Franta pepa jednicka (neregistrovaný)

Je to spatne. Jeden musi nejdriv vydelat, aby druhy mohl zacit podnikat se slevou. Spravedlnost dostava na frak.

7. 2. 2017 9:07
ST (neregistrovaný)

Myslíte například dotované technologické centrum v Písku, na kteérm se spoustu lidí zase jen nabalilo ? (https://cs.wikipedia.org/wiki/Technologick%C3%A9_centrum_P%C3%ADsek)

Mě to prostě vadí, když někdo podniká jen proto, že dostane dotace. Je to hnus. Vždyť tam nedělají nic jiného, než co ostatní podnikatelé v oboru. Navíc se na to hnusně nabaluje spoustu příživníků - http://www.tcpcloud.eu/. Lidé, kteří by jinak šanci nedostali, ji díky dotacím dostanou. Ptám se, je to dobře ?