Neodebrali jste objednané zboží? Zaplatíte nám!

Čtete, co „podepisujete“ (odklikáváte)?

Objednáte si v zboží z e-shopu a svůj nákup si rozmyslíte? Chcete objednávku změnit nebo zrušit? Nemělo by být, pokud nebylo zboží ještě expedováno, nic jednoduššího – napíšete nebo zavoláte prodejci a vysvětlíte mu situaci. On ale zareaguje naprosto jinak, než čekáte – namísto aby vám vyšel vstříc, vás odkáže na příslušná ustanovení svých obchodních podmínek, v nichž je kdesi ve spleti složitých vět uvedeno, že zrušit objednávku nelze, stejně jako nelze odmítnout samotnou zásilku, která vám bude i přes váš projevený nezájem vyexpedována. Když ji nevyzvednete, bude vám naúčtována smluvní pokuta (většinou v řádu stokorun), která po vás bude v případě neuhrazení vymáhána všemi dostupnými právními prostředky.

Připadáte si jako ve zlém snu? Vaše chyba, potvrzením nákupu, tedy uzavřením kupní smlouvy (byť na dálku), jste souhlas s takto nastavenými obchodními podmínkami potvrdili. Že jste je ale vlastně nečetli? A že prodejce nemá právo po vás uhrazení smluvní pokuty žádat? Budete asi překvapeni. Má.

Co říká Občanský zákoník?

Řečeno literou zákona (zde příslušných paragrafů Občanského zákoníku) e-shop má právo vás jako zákazníka pokutovat v případě neodebrání objednaného zboží či zrušení objednávky po termínu, který e-shop ve svých obchodních podmínkách určil. Záleží přitom samozřejmě na přesné formulaci obchodních podmínek, ale tohle mají čeští prodejci zvládnuto velice dobře. Smluvní pokutu mají ve svých obchodních podmínkách ošetřenu nejčastěji takto:
Každá objednávka je závazná (Občanský zákoník § 544–545, zákon č. 40/1964 Sb.) dle našich obchodních podmínek. Pokud nebude expedovaná objednávka zaslaná na dobírku zákazníkem vyzvednuta, bude v každém případě požadováno uhrazení vzniklých nákladů na odeslání zboží a manipulační poplatek (smluvní pokuta) ve výši xxx,– Kč. Odesláním objednávky souhlasíte s našimi obchodními podmínkami a smluvní pokutou v této výši. Upozorňujeme, že veškeré nesplacené pohledávky (neuhrazená smluvní pokuta) budou postoupeny specializované společnosti k vy­máhání včetně všech nákladů s tím spojených.

Které paragrafy Občanského zákoníku problematiku řeší? Především § 614, který hovoří v odstavci 1 o tom, že je-li prodávající podle dohody s kupujícím nebo podle povahy věci povinen dodat věc na místo určené kupujícím, kupující je povinen převzít věc při dodání. V ostatních případech je kupující povinen převzít věc při prodeji, nedohodne-li se s prodávajícím ji­nak.

V návaznosti pak e-shopy, které mají do svých obchodních podmínek zakomponovánu smluvní pokutu, využívají § 544–545, které říkají, že Sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda.

V § 545 se ale objevuje i zmínka o tom, že nevyplývá-li z dohody něco jiného, není dlužník povinen smluvní pokutu zaplatit, jestliže porušení povinnosti nezavinil,, z čehož se dá dovodit, že pokud například neodeberete objednané zboží proto, že vám je pošta nedoručila, žádná pokuta se na vás nevztahuje. Ale prokazujte to, že. Důkazní břemeno je na vás.

Je třeba si ale také připomenout, že stále hovoříme o situaci, kdy nepřevezmete zboží, které jste si objednali v e-shopu na dobírku. Pokud si zboží převezmete (tj. Slovy Občanského zákoníku dojde k „převzetí plnění“, zaplatíte a využijete poté svého práva na odstoupení od smlouvy do 14 dnů bez udání důvodu podle § 53 odst. 7 Občanského zákoníku, žádnou smluvní pokutu po vás nikdo vyžadovat nemůže, protože k žádnému porušení kupní smlouvy nedošlo.

Jak se k této problematice staví SOS?

Sdružení na ochranu spotřebitelů říká v zásadě to samé, co jsme si zatím řekli my – kupní smlouva je vztah mezi prodávajícím a kupujícím a pro obě strany je závazná, pokud neobsahuje tvrzení, která by šla nad rámec obecně platné právní normy (zde Občanského zákoníku), což se v tomto případě neděje. Na samotných stránkách sdružení je mnoho podobných případů popsáno, za všechny si představme například tento.

Co e-shopy podobnou strategií sledují?

Co jiného než snižování vlastních nákladů – samotné vyexpedování zboží něco stojí, poštovné obchodníkovi nikdo nevrátí, stejně tak mu nikdo nezaplatí uskladnění nevyzvednutého zboží, použitý obalový materiál apod. Dalo by se říct, že chování obchodníka je do jisté míry pochopitelné. Chrání sám sebe, svůj zisk. Omluvitelné ale není. A rozumné už vůbec ne. Obchodník přesunuje zcela cíleně zodpovědnost za svoje podnikání na bedra zákazníka.

Riziko nevyzvednutí odeslaného zboží bylo, je a bude pro provozovatele e-shopů noční můrou, která je budí ze sna, v některých komoditách se běžně vrací i 10 % vyexpedovaných zásilek. Slušný obchodník však nevyhrožuje zákazníkovi, ale s náklady na nevyzvednuté a zrušené objednávky ve své obchodní strategii počítá. Pokud ale obchodník namísto nápravy na své straně (zlepšení logistických procesů) již dopředu hrozí „zlému“ zákazníkovi pokutou, je něco opravdu špatně a zákazník by to dotyčnému obchodníkovi měl dát znát.

Přinejmenším tím, že nakoupí jinde. Tam, kde mu obchodník nevyhrožuje.