Sněmovna se ve středu vrátí k vládnímu návrhu státního rozpočtu na rok 2026. Součástí rozpočtové debaty bude i osud mezinárodního vysílání Českého rozhlasu, které ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé sobě) plánuje v letošním roce finančně oslabit a od roku 2027 zcela zbavit státní podpory.
Proti záměru se postavila skupina šesti opozičních poslanců, která předložila pozměňovací návrh na zachování financování. Do debaty vstoupili také Reportéři bez hranic, ti označili plánované škrty za existenční hrozbu pro veřejnoprávní informační servis v sedmi jazycích.
Macinka ohlásil snížení příspěvku na zahraniční vysílání 11. února, když se sněmovna zabývala rozpočtem v prvním čtení. Rozpočet na provoz Radio Prague International by se měl podle jeho záměru letos snížit o 8,75 milionu korun na 26,25 milionu, tedy o čtvrtinu oproti loňsku. Od roku 2027 by měl státní příspěvek klesnout na nulu.
V nedělní diskusi v pořadu Otázky Václava Moravce ministr svůj postoj potvrdil. „Žijeme v roce 2026 a já si myslím, že devět milionů korun v celkovém rozpočtu Českého rozhlasu nejsou žádné existenční peníze,“ řekl Macinka. Zpochybnil také smysl Radio Prague International v internetové éře: „Já nevím, jestli někdo poslouchá tento rozhlas na nějakých krátkých nebo dlouhých nebo středních vlnách.“
Zahraniční vysílání Českého rozhlasu přestalo používat krátké vlny v roce 2011. Od té doby funguje jako multimediální platforma. Hotové pořady se k posluchačům dostávají přes internet, satelit nebo formou přebíraného vysílání na partnerských stanicích po celém světě.
Ministr Macinka změny spojil s připravovanou reformou financování veřejnoprávních médií, která má podle něj stále začít platit v ohlášeném termínu od 1. ledna 2027. Konkrétní parametry reformy ale opět neřekl a otázku moderátora odbyl slovy, že nemůže ani naznačovat.
„Pokud budou financována veřejnoprávní média nějakým novým způsobem, tak je zbytečné, aby v rozpočtu Ministerstva zahraničních věcí byly nějaké částky navíc,“ uvedl. Připustil, že bude nutné novelizovat zákon o Českém rozhlase, který teď vysílání do zahraničí povinně nařizuje a zároveň ukládá státu, aby ho jako specifickou službu financoval.
Kriticky se ke škrtům vyjádřil bývalý ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN): „Mně je líto, že současný pan ministr zahraničí se rozhodl, že je měkká diplomacie zbytečná,“ řekl v televizní debatě. Podle Dvořáka je zahraniční vysílání součástí bezpečnostní strategie, protože „vysíláme a posíláme pozitivní vzkazy do řady zemí, které nebudou-li opečovávány zeměmi demokratickými, chopí se tam moci a vlivu země demokratické méně, jako je Čína nebo Rusko“.
Pozměňovací návrh k rozpočtu předložili opoziční poslanci za TOP09, konkrétně Jan Jakob, Michal Kučera, Jiří Pospíšil, Vlastimil Válek, Helena Langšádlová a Matěj Ondřej Havel. Návrh počítá s navýšením položky „zahraniční vysílání rozhlasu“ v kapitole Ministerstva zahraničních věcí o 8,75 milionu korun, tedy na úroveň loňského roku. Peníze mají být přesunuty z vládní rozpočtové rezervy. „Nejde o rozšíření činnosti nad dosavadní rámec, ale o zachování stávající kapacity a kontinuity vysílání,“ uvádí důvodová zpráva návrhu. Předkladatelé argumentují rolí zahraničního vysílání v oblasti veřejné diplomacie, šíření demokratických hodnot a působení proti dezinformacím.
Český rozhlas dosud neobdržel žádné oficiální rozhodnutí o snížení rozpočtu. Proto zatím postupuje podle platné smlouvy s ministerstvem a podle svého rozpočtu na rok 2026 schváleného Radou Českého rozhlasu, který počítá s náklady na provoz stanice Radio Prague International ve výši mírně přes 35 milionů korun. Pokud by obdržel oficiální stanovisko, bude podle svých slov nucen přijmout „odpovídající restriktivní opatření v podobě výrazného omezení služby“.
Generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral zdůraznil, že zahraniční vysílání je zákonnou povinností. „Obdobná služba existuje v převážné většině evropských států, včetně všech našich sousedů,“ řekl. Zahraniční vysílání je zákonem o Českém rozhlase (č. 484/1991 Sb.) definováno v § 3 odst. 2, který ukládá rozhlasu provozovat vysílání do zahraničí. Podle § 10 odst. 2 hradí náklady na toto vysílání Česká republika ze státního rozpočtu.
Vysílání do zahraničí vzniklo v roce 1936, právě tedy slaví 90. výročí. Radio Prague International vyrábí obsah v sedmi jazykových mutacích: anglické, německé, francouzské, španělské, ruské, ukrajinské a české. Web radio.cz loni zaznamenal přes 8 milionů návštěv a používalo ho průměrně 338 tisíc unikátních uživatelů měsíčně. Většinu publika tvoří zahraniční uživatelé, v Česku se nachází pouze 27 procent návštěvníků. Největší zastoupení mají uživatelé z Německa, Francie, USA, Rakouska, Španělska, Velké Británie, Ukrajiny, Švýcarska, Kanady a Polska.
Pořady Radio Prague International přebírá jedenáct rozhlasových stanic v osmi zemích od USA přes Rakousko a Gruzii až po několik latinskoamerických států. Rozhlas rovněž distribuuje týdenní zpravodajský balíček krajanským stanicím v Chorvatsku, Rumunsku, Srbsku, Austrálii, na Ukrajině a v USA. Denní newsletter odchází na více než 10 700 adres včetně ambasád a ekonomických zastoupení.
Zahraniční vysílání provozují rovněž sousední státy České republiky. Radio Slovakia International produkuje obsah v šesti jazycích, stejně tak polský rozhlas. Německo financuje Deutsche Welle, která vysílá ve třiceti jazycích. Švýcarský online portál Swissinfo pracuje s deseti jazykovými mutacemi.
ČLÁNKY DO MAILU