Česká republika se v kontextu televizní konzumace nadále vymyká trendům známým ze západní a severní Evropy, když si zachovává vysokou míru sledovanosti typickou pro region střední a východní Evropy. Podle dat za loňský rok strávili čeští diváci před obrazovkami v průměru 3 hodiny a 30 minut denně.
Ačkoliv jde o nadprůměrné hodnoty v celoevropském měřítku, v rámci států Visegrádské čtyřky patří Češi paradoxně k nejméně intenzivním divákům. Rekordmany regionu se stali Maďaři, kteří ve věkové kategorii nad 15 let sledovali televizi v průměru 5 hodin a 8 minut každý den. Výrazně vyšší hodnoty než Česko vykázalo také Polsko, kde průměrná denní sledovanost dosáhla 4 hodin a 31 minut. Srovnatelné návyky s tuzemským publikem mají diváci na Slovensku, kde se průměrný čas strávený u vysílání pohyboval okolo 3 hodin a 44 minut (diváci starší 12 let).
Zatímco ve státech V4 zůstává televizní sledovanost meziročně stabilní nebo dokonce mírně roste, jako je tomu v Polsku a Maďarsku, sever Evropy vykazuje zcela odlišná čísla. V zemích jako Norsko, Švédsko či Island tráví lidé sledováním televize zpravidla jen jednu až dvě hodiny denně, což je ve srovnání s českými třemi a půl hodinami, a zejména s maďarskými pěti hodinami, propastný rozdíl. „I přes mírný pokles zůstává televizní sledovanost v Česku vysoká, podobně jako v dalších státech střední a východní Evropy. V porovnání se západní a zejména severní Evropou je to úplně jiný příběh,“ upozornila Michaela Suráková, ředitelka společnosti Atmedia.
Navzdory fragmentaci mediálního trhu si lineární vysílání v Česku udržuje značný zásah. V roce 2025 si televizi zapnulo každý den v průměru 5,4 milionu diváků starších 15 let, což představuje 66 % populace v této věkové skupině. V týdenním horizontu je zásah ještě výraznější, k obrazovkám usedlo alespoň jednou týdně téměř 7 milionů lidí, tedy 84 % diváků.
Z hlediska diváckého chování zůstávají nejsilnějšími dny neděle, kdy sledovanost překračuje čtyři hodiny, zatímco v pracovním týdnu klesá pod 3,5 hodiny. Sezonní výkyvy tradičně kopírují počasí, přičemž nejvyšší hodnoty sledovanosti jsou zaznamenávány v lednu a prosinci.
Do statistik za rok 2026 nejspíš výrazně promluví změna metodiky měření, která v České republice vstoupila v platnost 1. února. Nově zahrnuje i sledovanost mimo domov na velkých obrazovkách, tedy například v restauracích a barech, což doposud nebylo v datech zohledněno. Odborníci očekávají, že tento krok technicky navýší vykazovanou sledovanost o 6 až 10 %. Projevit by se to mohlo zejména u sledovanosti zimní olympiády, u níž se předpokládá vysoký podíl právě skupinového sledování mimo domácnosti. Přesnější data o reálném zásahu by mohly získat také hudební stanice.
ČLÁNKY DO MAILU