Široká nabídka televizních stanic a videoobsahu na streamovacích platformách přináší českým divákům komplikace při rozhodování, co sledovat. Zatímco v případě klasického televizního vysílání uvádí 46 procent diváků, že jim výběr pořadu pravidelně zabírá více času, než by si přáli, u streamovacích služeb (VoD) tento podíl stoupá na 60 procent.
Vyplývá to z aktuálních dat výzkumu Atmedia Index, který pro mediální zastupitelství Atmedia realizovala agentura ResSolution v polovině roku 2025. Podle závěrů výzkumu se trh potýká s takzvaným paradoxem volby, kdy nadměrné množství možností nevede k větší spokojenosti, ale naopak ztěžuje výběr. S tímto problémem se setkávají uživatelé napříč všemi typy vysílání, přičemž nejvýrazněji se projevuje u služeb videa na vyžádání.
Průměrná doba, kterou divák stráví rozhodováním, činí podle průzkumu přibližně 16 minut, v některých případech však hledání trvá i půl hodiny.
Michaela Suráková, ředitelka společnosti Atmedia, tento rozdíl přisuzuje odlišné povaze platforem. Zatímco tradiční televize nabízí lineární programové schéma, streamovací služby disponují rozsáhlými knihovnami titulů, což přenáší břemeno výběru plně na uživatele.
Data ukazují, že pokud uživatelé streamovacích služeb nemohou najít vhodný titul, téměř třetina z nich, konkrétně 28 procent, sledování úplně vzdá a věnuje se jiné činnosti. Další čtvrtina diváků rezignuje na pečlivý výběr a spustí náhodný obsah.
Část publika v takové situaci mění platformu – 15 procent přepíná na klasické televizní vysílání a 9 procent odchází ke konkurenční streamovací službě. Při hledání inspirace se diváci spoléhají také na externí zdroje: 15 procent z nich hledá tipy na internetu a 6 procent dá na doporučení známých.
Průzkum naznačuje, že jako reakce na přehlcení obsahem se na trhu stále drží koncept předem uspořádaného obsahu, který je typický pro lineární televizi. Podle interpretace autorů studie pomáhá jasné programové schéma divákům s orientací, což se odráží i v nástupu takzvaných FAST kanálů, jež kombinují prvky streamingu a lineárního vysílání.
Šetření, ze kterého data vycházejí, proběhlo v období od 20. června do 1. července 2025 na vzorku 2002 respondentů z české internetové populace ve věku 15–69 let.
