Vedení České televize má do několika dnů předložit Radě ČT doplněnou analýzu předvolebního a volebního vysílání. Podle usnesení přijatého radními na úterním zasedání má přehled zahrnovat všechny pořady od 3. září 2021, na něž se vztahovala pravidla předvolebního vysílání. Konkrétně rada žádá „statistiky počtu příspěvků o jednotlivých kandidujících stranách, resp. jejich reprezentantech v členění pozitivní/negativní/ambivalentní/neutrální“. Rovněž požaduje porovnání předvolebních průzkumů společnosti Kantar s průzkumy ostatních agentur a s volebními výsledky. Chce tím doplnit standardní materiál o předvolebním vysílání, který už obdržela a který má dlouhé roky zavedenou podobu.
Na splnění úkolu dostalo vedení televize čas do 16. listopadu. V praxi by tak měl management připravit podklady během pěti pracovních dnů. Usnesení podpořilo všech šest radních přítomných na zasedání. Generální ředitel se z výjezdního zasedání v Brně dopředu omluvil kvůli zasedání programové rady.
Už o den později, na středečním výjezdním zasedání Rady ČT v Ostravě, se proti takovému zadání ohradil v zastoupení generálního ředitele šéf ostravského studia Miroslav Karas. Upozornil, že v požadovaném rozsahu a čase je nemožné takové usnesení splnit. Požadované údaje televize momentálně nemá, statistika tedy musí v takové struktuře teprve vzniknout.
„V zásadě mě to moc nepřekvapuje, protože dát to za týden dohromady, to bude problematické,“ komentoval postoj managementu radní René Kühn, jenž pro úterní usnesení sám hlasoval. „Má ale svou přísnou logiku, že se Rada ČT snaží projednat téma problematiky předvolebního vysílání v dohledné době po skončení voleb,“ dodal.
Naopak předsedu Rady ČT Pavla Matochu reakce televizních manažerů překvapila. „Dohadoval jsem s generálním ředitelem, že tuto analýzu budeme chtít, už v září. Měl na to tedy víc než měsíc, že jsme ty statistiky nedostali, není naše chyba,“ prohlásil. Radní René Kühn ho ovšem vzápětí upozornil, že v usnesení nic takového není a ke komunikaci s generálním ředitelem mimo jednání nemůže rada přihlížet.
„Mě nenapadlo, že by měl být problém to za měsíc udělat, když takové analýzy jsou součástí hodnotících zpráv za celý rok,“ namítl Pavel Matocha. Naléhavost statistiky zdůvodnil tím, že Rada ČT dostává stížnosti na volební vysílání, k nimž se chce vyjádřit. Podle svých slov je ochoten přistoupit na kompromis, kdy by vedení televize dodalo přehled jen za vybrané týdeníky, konkrétně pořady Máte slovo, Reportéři ČT, 168 hodin a Newsroom ČT24. Protože o tom ale nedal hlasovat, nevzniklo žádné usnesení a stále je v planosti původní požadavek.
Vedení televize upozorňuje, že volbám, kampaním nebo debatám bylo věnováno 55 specializovaných pořadů, v nichž kandidující subjekty dostaly na ČT24 prostor o rozsahu téměř 105 hodin. Pouze analýza těchto vyjádření by trvala několik týdnů. Předvolební pravidla se přitom týkala rovněž kontinuálního vysílání ČT24 a pořadů na jiných stanicích, například zmíněných Reportérů ČT, 168 hodin nebo diskuse Máte slovo. U kontinuálního vysílání by to znamenalo vyhodnotit zhruba dalších 600 hodin programu.
Podle manažerů České televize by na tak detailní rozbor musela nejspíš vypsat externí zakázku. Ředitel ostravského televizního studia při středečním zasedání odhadnul, že by taková kvalitativní analýza vyšla zřejmě na miliony korun.
Z úterního zápisu zveřejněného na stránkách rady vyplývá, že by chtěla předvolební vysílání projednávat 19. listopadu. Požádala v této souvislosti generálního ředitele, aby na jednání přišli ředitel zpravodajství Zdeněk Šámal a vedoucí výzkumu Renata Týmová.
ČLÁNKY DO MAILU