
Sněmovní rozpočtový výbor těsně podpořil pozměňovací návrh Zbyňka Stanjury (ODS), aby České televizi a Českému rozhlasu zůstala výjimka ze zákona o dani z přidané hodnoty, a to až do konce roku 2024. Obě veřejnoprávní média by tak mohla uplatňovat nárok na odpočty na DPH v současném rozsahu.
Pro rozpočet České televize i Českého rozhlasu to znamená výraznou úlevu. České televizi by hrozil výpadek příjmů až 400 milionů korun ročně, v případě Českého rozhlasu se odhadoval až na 120 milionů korun ročně.
„To není klasický střet mezi pravicí a levicí, vládou a opozicí. Jde o to, aby bylo zajištěno financování České televize a Českého rozhlasu a nemuselo se sahat na koncesionářské poplatky,“ řekl Zbyněk Stanjura agentuře ČTK. V prosinci žádal generální ředitel České televize Petr Dvořák o zachování výjimky premiéra Andreje Babiše (ANO).
„Na straně výstupů je televizní a rozhlasové vysílání z podstaty věci nedělitelné, protože nelze samostatně vysílat a oceňovat obchodní sdělení bez kontextu celého programového vysílání. V důsledku toho nelze zcela jednoznačně určit přesnou výši, v jakém poměru veřejnoprávní vysílatelé využívají přijatá zdanitelná plnění pro činnosti, u nichž jim vzniká nárok na odpočet daně a pro činnosti, u nichž nárok na odpočet nemají. V podobné situaci není žádný jiný daňový subjekt a z toho pak vyplývá i zúžený pohled finanční správy na způsob krácení nároku na odpočet daně veřejnoprávních vysílatelů. Je třeba připomenout, že finanční správa v průběhu let měnila svůj výklad příslušných ustanovení zákona o DPH a dosud vede s veřejnoprávními vysílateli soudní spory ohledně nároku na odpočet daně za většinu zdaňovacích období až do 1. 7. 2017, kdy byla pro tyto vysílatele v zákoně o DPH stanovena pravidla výpočtu kráceného nároku na odpočet DPH,“ okomentoval Stanjura podstatu svého návrhu.
Hlasování na rozpočtovém výboru bylo těsné, upozornil na Facebooku poslanec TOP09 Jan Jakob. Pro schválení bylo potřeba 11 hlasů z 20, tento počet se nakonec přesně našel. Návrh nepodpořili členové výboru za ANO, naopak s ním souhlasili zástupci TOP09, STAN, KDU-ČSL, KSČM, ČSSD, Pirátů, ODS a jeden poslanec SPD.