Americká vládní Agentura pro globální média musí obnovit vysílání Hlasu Ameriky a vrátit do práce přes tisíc zaměstnanců. Tento týden to nařídil federální soud, u kterého agenturu žalovali bývalí zaměstnanci rádia. Soud po prověření okolností loňského příkazu prezidenta Donalda Trumpa došel k závěru, že omezení provozu na naprosté minimum bylo svévolné a nerespektovalo platné zákony.
Americký federální soudce Royce C. Lamberth konstatoval, že drastické okleštění samotné agentury i stanice Hlas Ameriky (VOA) v březnu loňského roku porušilo zákon o správním řízení. Zrušil proto memorandum, na jehož základě bylo přes tisíc zaměstnanců odesláno na placenou dovolenou a vysílání VOA prakticky skončilo. Vládní agentura musí do pondělí 23. března předložit plán obnovení provozu.
Hlas Ameriky před zásahem Trumpovy vlády vysílal ve 49 jazycích pro přibližně 362 milionů posluchačů týdně. Po vydání prezidentova příkazu muselo na nucené volno nastoupit 1042 z celkových 1147 zaměstnanců a dalším bezmála 600 externistům byla okamžitě ukončena smlouva o spolupráci. Vysílání zastavila Kari Lake, která v agentuře oficiálně působila jako poradkyně ředitele, ale podle vlastní výpovědi u soudu vykonávala „95 procent pravomocí“ generálního ředitele.
Třístránkové interní memorandum, o které se omezení provozu opíralo, podle soudu neobsahovalo žádnou analýzu. Byl v něm jenom přehled zachovaných míst s poznámkou, že ostatní pozice budou zrušeny. Jediným věcným tvrzením bylo, že činnost VOA je údajně „duplicitní s aktivitami soukromých amerických vysílatelů“.
Soud to označil za nedoložené a nesrozumitelné. Osekání provozu nastalo do 72 hodin od vydání Trumpova příkazu, aniž by se kdokoliv pokusil vůbec definovat, co má být ten „minimální zákonný provoz“, o kterém se v příkazu píše. Vláda svévolně ignorovala standardy zahraničního vysílání určené Kongresem, který navíc na vysílání Hlasu Ameriky přidělil peníze z federálního rozpočtu.
Vládní agentura podle soudu protiprávně omezuje povinné aktivity. Hlas Ameriky musí ze zákona udržovat kapacitu pro krizové nasazení. V současném stavu toho stanice není schopna. Příkladem je vysílání v perštině pro Írán, které není možné zajistit jen ve dvou lidech a bez možnosti využít externí spolupracovníky. Kari Lake u soudu nebyla schopna určit, které země potlačují svobodu tisku nebo které světové regiony jsou „významné“, jak vyžaduje zákon.
Soud odmítl argumentaci, že škrty stačí zdůvodnit existujícím nařízením prezidenta. Kdyby to tak bylo, mohl by pak prezident nařídit cokoliv v rozporu s platnými zákony. Už 7. března navíc soud konstatoval, že faktická ředitelka agentury vykonávala svou funkci v rozporu se zákonem. Nikdy totiž neprošla schvalovacím procesem v Senátu.