Za první čtvrtletí roku 2026 zabránila Komerční banka podvodům v celkové výši 235 milionů korun. Objem podvodných plateb vzrostl mezikvartálně o 15 % a výrazně stoupá objem hrubých škod z podvodů na kartách, a to o 45 %. A to i přes skutečnost, že počet zneužitých platebních karet naopak klesl o 17 %.
Podvodníci tak v tomto případě dokážou menší počet obětí přesvědčit k tomu, aby jim poslali vyšší částky. Celkově dlouhodobě dominují investiční a krypto podvody (51 % objemu), následované vishingem, tedy manipulací klienta v rámci podvodného hovoru typu „bankéř“ nebo „policista“, které tvoří 37 % objemu zaznamenaných podvodů. „Data za první čtvrtletí jen potvrzují, že útočníci stále rychleji reagují na to, jak se jim banky brání, a své scénáře tomu průběžně přizpůsobují,“ říká Pavel Šašek, expert Komerční banky na kyberbezpečnost.
Tato finanční instituce denně analyzuje z pohledu prevence podvodů přibližně 1,2 milionu karetních transakcí, 600 tisíc plateb a zhruba 1 milion nefinančních transakcí a aktivit v přímých kanálech banky. Doposud nejvyšší částka, kterou se Komerční bance podařilo klientovi ochránit, byla 20 milionů korun. Klient o ni mohl přijít kvůli podvržené faktuře. V oblasti platebních karet pak byla nejvyšší odhalená podvodná platba za 8,89 milionu korun.
Podvodníci velmi rychle reagují na bezpečnostní opatření bank a své scénáře tomu přizpůsobují. V poslední době tak klientům posílají SMS nebo zprávy přes WhatsApp s kódem a přesvědčují je, že jde o součást ověření bankéře. Jindy zneužijí i legitimní bankovní procesy, například obnovu přístupu do mobilního bankovnictví. Mezi nové postupy podvodníků se řadí kombinace podvodného telefonátu s instalací falešné aplikace do mobilu. Opět se vrací scénář označovaný jako „podvodná rodina“, zpráva rozesílaná členům rodiny nebo blízkým s prosbou o rychlou finanční pomoc. Velmi častým problémem zůstávají falešné e-shopy. Podvodné scénáře se mění podle ročního období a aktuální situace, od přeplatků na daních na začátku roku přes romantické podvody v létě až po falešné e-shopy a zprávy o balíčcích k závěru roku.
Podle policie byl letošní březen vůbec nejhorší měsíc kyberkriminality v historii a pokud by tempo pokračovalo, Česko by dosáhlo loňských hodnot v polovině října.