Švýcarští voliči rozhodnou 8. března 2026 o občanské iniciativě, která může radikálně omezit financování veřejnoprávní stanice SRG SSR.
Návrh požaduje snížení ročního koncesionářského poplatku pro domácnosti ze stávajících 335 na 200 švýcarských franků (při současném kurzu přibližně z 8800 na 5350 korun). Podnikatele by chtěl od placení zcela osvobodit.
Telekomunikační regulátor BAKOM spočítal, že by to srazilo celkové příjmy veřejnoprávní stanice přibližně na polovinu. Nedostává totiž úplně celou vybranou částku, určitý podíl z poplatků pomáhá financovat chod lokálních soukromých médií.
Úřad dospěl k závěru, že by veřejnoprávní médium při polovičním rozpočtu muselo zrušit část programů, výrazně omezit regionální zpravodajství a sportovní přenosy, a utrpěla by také výroba pořadů v regionech. Z dnešních sedmi regionálních výrobních center napříč Švýcarskem by pravděpodobně zůstalo jen jediné. Zavírat nebo slučovat by se musely i regionální redakce, kterých je v současné době sedmnáct.
Studie poradenské společnosti BAK Economics uvedla, že takto strmý propad příjmů vyvolá propuštění přibližně 3000 zaměstnanců přímo ve veřejnoprávním médiu a zánik dalších 3000 pozic v navázaných odvětvích, zejména kreativním průmyslu.
Zastánci iniciativy považují stávající poplatek za nespravedlivý. Argumentují tím, že Švýcarsko vybírá za veřejnoprávní média nejvyšší poplatek na světě, přičemž ho musí platit i ti, kteří SRG SSR vůbec nesledují, především mladí lidé preferující streamovací služby. Hrozby o rušení sportovních přenosů nebo regionálního zpravodajství označují za strašení.
Kritizují současný stav, kdy SRG SSR podle nich svými online portály a aktivitami na sociálních sítích přesahuje původní mandát služby veřejnosti a nespravedlivě konkuruje soukromým vydavatelům za peníze koncesionářů.
Odpůrci naopak upozorňují, že SRG SSR zajišťuje plnohodnotné vysílání pro čtyři jazykové oblasti, tedy pro německy, francouzsky, italsky a rétorománsky mluvící Švýcary. Varují také před tím, že zmenšená a méně atraktivní SRG SSR by přicházela o diváky i o reklamní příjmy, které by místo toho plynuly ke globálním platformám jako Google, YouTube nebo Meta. Vedlejším dopadem by bylo oslabení podpory švýcarské filmové a hudební produkce, do níž veřejnoprávní vysílatel dnes jako hlavní zadavatel výrazně investuje.
Spolková rada i parlament považují navrhované škrty za extrémní. Vláda ale sama uznává, že poplatky jsou vysoké, a nabízí vlastní řešení. Do roku 2029 chce poplatek pro domácnosti postupně snížit na 300 franků. Firmy by podle jejího návrhu sice platily dál, ale už od roku 2027 by se tato povinnost týkala jen podniků s ročním obratem přes 1,2 milionu franků (dnes je to půl milionu).
Poplatky by pak odváděl zhruba každý pátý podnikatelský subjekt místo dosavadního každého třetího. Veřejnoprávní médium navíc už teď šetří, podle vlastních údajů seškrtá svůj rozpočet do roku 2029 o 17 procent.
Souběžně s hlasováním o veřejnoprávních médiích rozhodnou švýcarští voliči 8. března ještě o třech dalších návrzích: ústavním právu na platbu v hotovosti, klimatickém fondu a individuálním zdanění manželů. Ve věci televizních poplatků vláda doporučuje iniciativu odmítnout a podpořit její umírněnější protinávrh. Proti drastickým škrtům se vyjádřila také EBU, která sdružuje evropská veřejnoprávní média.
O veřejnoprávních médiích Švýcaři rozhodovali už v březnu 2018. V tehdejším referendu se téměř 72 procent obyvatel vyjádřilo proti rušení televizních poplatků.
ČLÁNKY DO MAILU