Vláda bude zítra znovu řešit kontroverzní novelu zákona o Vojenském zpravodajství

Autor: Depositphotos

Novelu zákona o vojenském zpravodajství, jejíž součástí je i pravomoc monitorovat provoz na veřejných telekomunikačních sítích a službách elektronických komunikací, bude zítra znovu projednávat vláda. Informuje o tom dnes ČTK.

Vojenské zpravodajství (česká vojenská rozvědka) by díky novele zákona měla získat novou kompetenci v podobě ochrany České republiky v kybernetickém prostoru a to včetně pravomoci kybernetického protiútoku.

Novela zákona o vojenském zpravodajství je tak trochu horký brambor, který si česká politická reprezentace přehazuje několik let a jehož realizace se proto stále odsouvá. Zákon v mezičase doznal několika úprav (poslední návrh je asi rok starý). Hlavní obava jeho oponentů je o bezprecedentní zásah do soukromí občanů na internetu, nejsou z něj ale nadšení ani poskytovatelé internetového připojení, kterým pro změnu hrozí, že budou muset strpět další zásahy státu do jejich vlastní infrastruktury a tím pádem další omezení jejich vlastnického práva.

„Technické prostředky kybernetické obrany, které nově zavádí navržená novelizace zákona o Vojenském zpravodajství, nemají za cíl narušovat soukromí nebo tajemství zpráv a – to je třeba zdůraznit – rozhodně neopravňují Vojenské zpravodajství sledovat obsah komunikace konkrétních osob (pro tento typ jednání nadále a výhradně platí pravidla pro použití zpravodajské techniky), ale pouze signalizovat určité přesně definované negativní jevy související s kybernetickým prostorem. Bylo-li by na základě těchto signálů nutné zaměřit se na konkrétní osoby a jejich chování v kybernetickém prostoru, bude tak činěno v rozsahu povolení na zpravodajskou techniku tak jako dosud. Monitoring kybernetického prostoru je při provádění kybernetické obrany nezbytný, jelikož umožňuje včas identifikovat určité jevy, jež mohou nasvědčovat přípravě kybernetického útoku či dokonce již jeho průběhu,“ uvádí se v návrhu zákona k problematice monitorovacích sond.

Vedle diskuze, která se vedla o pravomocích monitorovacích sond v infrastruktuře operátorů a ISP, se mnohým poslancům v původním návrhu také nelíbilo, že by měla kybernetická ochrana země připadnout na starosti právě zpravodajcům. Ministerstvo obrany tvrdí, že aktuálně předkládaná novela doznala oproti původnímu návrhu významných úprav, ty se ale podle všeho týkají především toho, jak zákon legitimizuje pravomoc Vojenského zpravodajství v zajišťování obrany ČR, přestože není součástí ozbrojených sil České republiky, opírá se přitom o ústavní zákon o bezpečnosti ČR.

Pokud bude zákon schválen, získá Vojenskému zpravodajství povinnost aktivně vyhledávat v kybernetickém prostoru známky možného kybernetického útoku proti ČR. Vedle vyhodnocování potenciálních hrozeb bude moci provést v případě nutnosti také aktivní protiúder, k tomu ale bude vždy potřebovat ještě posvěcení od ministra obrany.