Hlavní navigace

Absolutní offliner II - report

21. 7. 2008
Doba čtení: 2 minuty

Sdílet

Před čtrnácti dny jsem zde deklaroval svou připravenost vzdát se Internetu a komunikací. Stále žiji a už jsem zase mezi vámi. Chcete vědět, jak to probíhalo?
Vojtěch Bednář

Ilustrace: Nenad Vitas

Nepovažuji se za internetového závisláka. I když pracuji hlavou a u počítače, docela si dovedu představit, jak chodím pro dopisy na poštu. Přesto jsem se domníval, že nějaké abstinenční příznaky se začátkem prázdnin/dovo­lené/výletu mimo počítač a komunikační technologie mohou přijít a na tuto situaci se připravil vhodně volenou zásobou alkoholu.

Kupodivu, nestalo se nic. První den svého odloučení od technologií (z nakonec celkem devíti) jsem si říkal, kdy nastane tik po nevyzvednutém emailu či tónu SMS zprávy. Když jsem si vzpomínal na poštovního klienta a ICQ, probouzela se ve mne místo šílenství a pocitu prázdnoty spíše zvědavost, kde onen pocit prázdnoty je. Jako akademik mám povinnost neustále pochybovat, a tak jsem si říkal, že choroba z nedostupnosti může přicházet mimo vědomí, periferně, a že se projeví, až bude pozdě.

Uplynuly asi tři dny a nic. Svět bez Internetu a bez mobilu byl pořád kulatý, a sluníčko ráno svítilo do stanu vždy z východní strany. Kromě moderních technologií, jež by mi stejně byly k ničemu (jistě, s výjimkou digitálního fotoaparátu, k němuž se přiznávám) jsem také přestal myslet na své studijní povinnosti, což považuji za nejpříjemnější fakt celé expedice. Že nemusím nikomu nic psát a nikomu na nic odpovídat, mi přišlo naprosto přirozené, bez čtení online deníků jsem se obešel úplně jednoduše. Jediné, co mi doopravdy chybělo, byla předpověď počasí, velmi důležitý průvodce kočujícího cyklisty po ČR. Jinak jsem byl zcela nedostupný a zcela šťastný.

Křisťálová Lupa 24 hlasovani

Idyla výletu offline a následně stejně beztechnologické návštěvy největšího metalového festivalu ve střední Evropě, skončila (před)minulou neděli odpoledne. Po odfiltrování nevyžádané pošty, newsletterů a tiskových zpráv na mne čekalo celkem čtyřicet dva e-mailů, z nichž dvacet sedm vyžadovalo reakci. Ve čtyřech případech mne odesílatelé urgovali, z toho ve dvou, přestože věděli, že jsem pryč. Jeden mne urgoval celkem třikrát, jednou slovy neříkej, že tam nemáš e-mail.

Závěr? Být absolutním offlinerem je pohodové, bezpečné a nezanechává to negativní následky. Bohužel totéž neplatí pro lidi, kteří s vámi chtějí komunikovat. Používáte-li často Internet, mobil a služby s těmito dvěma artefakty související, svým záměrným odpojením si neublížíte, ale velmi silně konsternujete protistrany své komunikace. Nakonec nebudete frustrovaní vy sami, ale ti okolo. A s tím je třeba počítat.

Autor článku

Autor je sociolog, odborný publicista, poradce, a lektor.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).