Hlavní navigace

ADSL pro více lidí

18. 3. 2005
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

Český Telecom si pořídil dokonalejší měřící technologii, díky které bude moci zvýšit dosah svého ADSL ze stávajících 3,8 km až na 8,2 km. Relevantní to ale bude jen pro část z cca sedmi procent místních smyček, které jsou delší než 3,8 km. Možná je to ale i předzvěst budoucího zvyšování rychlosti internetového připojení přes ADSL. Už by bylo načase.

Přemýšleli jste někdy nad tím, kde se vzaly dosavadní „vzdálenostní limity“ u ADSL od Českého Telecomu? Proč je ochoten zřídit ADSL jen tomu, kdo je od ústředny (nebo od tzv. předsunuté ústředny, alias jednotky RSU) vzdálen nejvýše 3,8 kilometru? A proč i pak má uživatel šanci jen na nominální rychlost 256/64 kbit/s, zatímco pro 512/128 kbit/s musí být nejdále 3,4 km o ústředny a pro 1 Mbit/s nejvýše 3 km?

Není to kvůli principiálním vlastnostem technologie ADSL – ta dosáhne dále, i s vyšší rychlostí. Limitujícím faktorem nemusí být ani kvalita konkrétní místní smyčky (účastnického vedení), na které má být ADSL zřízeno – většina místních smyček umožňuje provozovat ADSL na větší vzdálenosti.

Důvodem bylo něco úplně jiného, a to dosud používaný způsob proměřování kvality jednotlivých místních smyček v rámci tzv. technického šetření. Zde se zkoumá řada parametrů a mezi nimi zejména útlum (zjednodušeně jde o míru zeslabení přenášeného signálu). Útlum je obecně závislý nejen na délce místní smyčky, ale i na jeho tloušťce (průměru) příslušných metalických vodičů. Svůj vliv má samozřejmě také stáří kabelů, jejich provedení atd. Přitom čím delší je místní smyčka, tím je zeslabení (celkový útlum) přenášeného signálu větší. Naopak, čím větší je průměr vodičů, tím je zeslabení (útlum) obecně menší.

Takže na tenčích vodičích by měl být reálný dosah ADSL menší a na tlustších naopak větší. Přitom v přístupové Českého Telecomu jsou použity různé druhy kabelů, nejčastěji s vodiči o průměru 0,4 mm, 0,6 mm a 0,8 mm. V praxi by to tedy mělo být tak, že někde by ADSL mohlo fungovat na větší vzdálenost, jinde naopak na menší – a to podle konkrétního případu. Dosud tomu tak nebylo, a místo toho bylo zavedeno ono víceméně administrativní pravidlo:

  • 256/64 kbit/s do maximální vzdálenosti 3,8 km od ústředny,
  • 512/128 kbit/s do 3,4 km,
  • 1024/256 kbit/s do 3 km.

Toto pravidlo odpovídalo určitému zprůměrňování s ohledem na nejhorší možný případ. Jinými slovy: uvedené limity byly stanoveny tak, aby jim vyhověla drtivá většina místních smyček Českého Telecomu. Přesto to nebyly úplně všechny – údajně až 5500 žádostí o zřízení ADSL muselo být zamítnuto. Realizováno naopak bylo (k polovině března) na 120.000 ADSL přípojek.

Přitom ještě do června loňského roku byl limit jen 3 km pro všechny rychlostní verze.

Proč zprůměrování?

Proč ale Český Telecom nezkoumal dosah ADSL na jednotlivých smyčkách individuálně? Proč místo toho hodil všechny své místní smyčky do jednoho pytle, vybral z něj ty „plus minus“ nejhorší a podle nich stanovil jednotný limit? Důvod je jednoduchý – dosud nebyl schopen posuzovat vlastnosti jednotlivých místních smyček individuálně, s ohledem na potřeby ADSL.

Vzhledem k počtu místních smyček, které Český Telecom má (cca 3,5 milionu využitých pro pevné tel. linky), se příslušná měření nedají dělat „jen tak“, nějak ručně. Musí na to být příslušné vybavení. To sice Český Telecom na svých ústřednách má, ale jde o starší provedení, šité na míru potřebám hlasových služeb. Dokáže například změřit délku místní smyčky – a i díky tomu dnes existuje možnost zjistit si, zda na daném telefonním čísle je možné instalovat ADSL. Pro potřeby ADSL je ale potřeba zkoumat další parametry a vlastnosti místních smyček v jiném (vyšším a širším) frekvenčním pásmu, než pro hlasové služby.

Český Telecom nakupuje

Již v roce 2003 Český Telecom uzavřel smlouvu s dodavatelem příslušných technologií (firmou Teradyne) a objednal si u ní potřebné nové vybavení – na 400 měřících jednotek LDU 100 (Loop Diagnostic Units) a software z produktové řady 4TEL II (tisková zpráva [PDF, 11 kB]). Jde přitom o zařízení, které slouží řadě dalších účelů, včetně průběžné diagnostiky přístupové sítě. Podle zmíněné tiskovém zprávy by mělo jít o nasazení v celé síti Českého Telecomu.

Počátkem letošního roku pak Český Telecom zakoupil [PDF, 180 kB] od stejného dodavatele pro cca 180 ústředen ještě aplikaci Celerity, která vyhodnocuje data získaná měřícími jednotkami LDU 100 a zjišťuje, které místní smyčky jsou či nejsou vhodné pro poskytování DSL služeb a s jakými parametry.

Právě tato aplikace je tím, co Českému Telecomu nově umožní individuální rozlišení toho, „jaké ADSL“ bude možné zřídit na konkrétní místní smyčce (s jakým max. dosahem, rychlostí atd.). Díky tomu pak Český Telecom mohl přijít s příslibem prodloužení dosahu, resp. možnosti zřizování ADSL i na delších místních smyčkách.

Nebude to ovšem hned, a také zřejmě ne úplně všude.

Jaký bude další postup?

Zatímco tisková zpráva společnosti Teradyne z roku 2003, která hovoří o objednávce 400 měřících jednotek LDU 100 a o nasazení v celé síti, včerejší prezentace Českého Telecomu hovoří o nasazení 200 nových měřících jednotek LDU 100 jen na 145 ústřednách (a jednotkách RSU), v jejichž dosahu má být na 1,2 milionu telefonních linek (z celkového počtu cca 3,5 milionu, které Český Telecom vykazuje).

Měření na těchto 1,2 milionu telefonních linkách má začít 17. března a má trvat až do září 2005. Samotná měření přitom nevyžadují žádnou součinnost „na konci linky“, takže uživatelé pevných linek vlastně ani nic nepoznají. Výsledkem postupně probíhajících měření pak budou informace o tom, které linky mají jaké parametry – a tudíž i to, jak na nich lze provozovat ADSL. V optimálním případě, u kvalitních místních smyček, by mělo být možné zřídit a provozovat ADSL na podstatně větší vzdálenosti. Stávající limity by mohly být prodlouženy až takto:

nominální rychlost dnes do nově do
1024/256 kbit/s 3 km 6,5 km
512/128 kbit/s 3,4 km 7,3 km
256/64 kbit/s 3,8 km 8,2 km

Znovu ale zdůrazňuji, že nové vzdálenosti jsou (předpokládaným) maximem, a že v konkrétním případě bude vždy záležet na dané místní smyčce a jejích parametrech. Zatímco tedy dosud byly stávající limity víceméně garantované (a jen malé procento místních smyček nevyhovělo ani pro tyto limity), nově nepůjde o žádnou garanci, ale o možnost.

Podle odhadu, který zazněl na včerejší prezentaci Českého Telecomu, by na 70 až 80 procent „delších“ místních smyček mělo vyhovět a ADSL by na nich mělo být možné zřídit (na vzdálenosti blížící se novým limitům).

Kdy a jak budou známy výsledky?

Výsledky měření, prováděných prostřednictvím LDU 100 a aplikace Celerity, by měly být integrovány do aplikace pro zjišťování dostupnosti ADSL na konkrétní telefonní lince. Zde by měly být dostupné podle toho, jak budou postupně probíhat samotná měření, tedy od 17. března do září.

Český Telecom naznačil, že v září, až bude proměřeno všech 1,2 milionu linek, vyhodnotí výsledky a rozhodne se, jak pokračovat dál – zda přikoupit další měřící jednotky a nasadit je na další místní smyčky, nebo zda stávající měřící jednotky přenese do jiné části sítě, kde se dosud neměřilo, či zda zvolí ještě jiné řešení.

Jaká jsou čísla?

V souvislosti s proměřováním místních smyček a zvyšováním dosahu ADSL je jistě zajímavé, kolika smyček se to vlastně týká. Přesněji: kolik jich je delších než stávajících 3,8 km?

Odpověď naznačuje následující obrázek, který ukazuje rozložení místních smyček podle jejich délky (v celorepubli­kového průměru).

Četnost místních smyček podle délky (zdroj: Český Telecom)
1593

Do stávajícího limitu 3 km se „vejde“ 88,2 procenta místních smyček, do 3,4 km 90,6 procenta smyček, a do délky 3,8 km až 92,6 procenta místních smyček. Takže těch delších je pouze 7,4 procenta. A to celorepublikový průměr výrazně ovlivňují (zhoršují) menší sídla – ve větších městech je delších smyček ještě méně. Třeba v Praze se do délky 3,8 km vejde na 98,3 procenta smyček a v Brně dokonce 99,3 procenta. V Brně navíc mají plných 100 procent místních smyček do 5,4 km.

Zůstaneme-li ale u celorepublikového průměru, pak zvýšení dosahu je relevantní pro již zmiňovaných 7,4 procenta místních smyček, které se nevejdou do stávajících limitů. Z nich ale bude do září proměřována jen část – jen asi 2,5 procenta celkového počtu, resp. cca 88.000 místních smyček (podle poměru mezi všemi smyčkami a těmi, které budou měřeny). Z nich by pak, podle odhadu, mělo 70 až 80 procent vyhovět a umožnit realizovat ADSL i na delší vzdálenost.

Takže velmi hrubým odhadem by do září mohlo dostat šanci až kolem 65.000 potenci­álních zájemců, kteří dnes ještě mají smůlu. A až bude Český Telecom schopen náležitě změřit všechny své místní smyčky, mělo by ADSL šanci na 70 až 80 procentech z cca 210.000 místních smyček delších než 3,8 km.

BRAND24

Co bude následovat?

Osobně tipuji, že zvyšování „vzdálenostních limitů“ je pouze jedním z přínosů toho, že si Český Telecom pořídil novou technologii pro měření a diagnostiku, a dokáže nyní ve velkém a automatizovaně měřit i ty parametry místních smyček, které jsou relevantní pro nasazení DSL.

Když už své linky takto změří, měl by zjistit například i to, jak by mohl zvyšovat nominální přenosovou rychlost ADSL přípojek. Skutečností je, že jeho stávající strop na rychlosti 1 Mbit/s už je, ve srovnání s konkurencí, dosti nízký. Třeba Telenor Networks, který si pronajímá místní smyčky právě od Českého Telecomu, dnes již nabízí i 2 Mbit/s. O kabelovkách ani nemluvě.

Jak daleko jste od ústředny?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor byl dlouho nezávislým konzultantem a publicistou, od 8.6.2015 je členem Rady ČTÚ. 35 let působil také jako pedagog na MFF UK v Praze.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).