Hlavní navigace

Až moc přátelští přátelé

Jan Handl

Sociální sítě umožňují vzdálený kontakt s přáteli, se kterými se osobně nemůžeme setkat. Fajn. Můžeme se přátelit se dvaceti lidmi najednou (třeba na chatu), to je také nesporná výhoda. Ovšem vzdálené kamarádění má i několik podstatných nevýhod.

Jan Handl

Ilustrace: Nenad Vitas

Tou největší nevýhodou je fakt, že se přes nejrůznější kanály sociálních sítí může šířit i dost nevyžádaných sdělení, pozvánek do her a dalšího nepotřebného balastu. A to se vám při osobním kontaktu nestane. Dokážete si představit, že by někdo z kamarádů mezi řečí začal vyprávět o tom, že se máte přihlásit do nějaké hry, a říkal to s přestávkami opakovaně pořád dokola? Kdyby se někdo takový našel, asi byste se s ním už nechtěli setkávat a bavit.

Takzvaný „marketing a PR“ v sociálních sítích jenom kvete. Každý den přijde požadavek, zda bych náhodou nechtěl tweetnout nebo nasdílet nějaký strašně důležitý odkaz nebo sdělení. Většinou nechtěl, protože sdílím jenom to, co mě zajímá a co se mi líbí. To mí virtuální přátelé nechápou. Přeposlali by snad oni svým virtuálním přátelům cokoliv, co bych jim s prosbou poslal? Asi těžko. Ti, kteří se tímto způsobem snaží dělat nízkonákladový marketing a PR, jsou více než otravní a značce či produktu, pro který pracují, dělají spíše zle.

Na sociálních sítích jsou často vyhledáváni takzvaní influenceři (tedy ti, kteří mají jakýsi vliv na ostatní v síti). S těmi se prý doporučuje pracovat, ty se vyplatí masírovat pořád dokola. Někteří sociální marketéři se těchto rad drží do puntíku a místo aby na propagaci značky či produktu pracovali sami, snaží se to hodit na své „přátele“. To je postup zcela jistě správný, ale pro jejich přátele nepříjemný a otravný.

CIF17_Rabaino_Lupa

Pokud se s někým chcete virtuálně přátelit, měli byste mít na paměti, že do takových přátelství reklama nepatří. Sociální sítě nevznikly pro to, aby pomáhaly šířit reklamu, ale aby spojovaly lidi. To, že se na nich dá spamovat, zjistili nejrůznější vykukové téměř okamžitě a začali toho zneužívat. Někteří se s vámi v sociální síti snaží vytrvale až zoufale spřátelit, aby vás pak mohli zasypávat neuvěřitelným množstvím nevyžádaných věcí. Přátelství, byť virtuální, by přece mělo být o něčem jiném, než o distribuci komerčních sdělení…

Když sdílíte obrázky aut, nemusí na tom být nic špatného, pokud vás prostě auta baví a je to váš koníček, který chcete prezentovat dál. Když ale budete posílat odkazy na auta, za jejichž prodej chcete vyinkasovat provize, mnohým se to pochopitelně nemusí líbit a tento způsob přátelení se může být brzy z druhé strany uťat. Pokud budete svým virtuální přátelům posílat prosby s tím, aby sdíleli nějaké odkazy, počítejte spíš s tím, že ten odkaz bude sdílen méně, než kdybyste o to osobně a poníženě neprosili. Práce s vlivnými lidmi na sociálních sítích není legrace. To, co chtějí marketéři šířit, je většinou zoufale nezajímavé, což je největší problém. Co takhle dělat marketingové projekty na sociálních sítích trochu jinak? Zábavně, vtipně a zajímavě – prostě tak, abyste o jejich podporu nemuseli poníženě prosit? Aby byly sdíleny automaticky, s chutí a přesvědčením…

Našli jste v článku chybu?