Přechod z analogového na digitální televizní vysílání se v Česku táhne už několik let. První soukromé stanice, které měly být konkurencí dosud dominující Nově a momentálně skomírající Primě, dostaly licence už na jaře 2006. Následné soudní spory vyvolané Novou a dalšími žadateli, kteří v licenčním výběrovém řízení neuspěli, ovšem start šestice nováčků zbrzdily. Licence jim „natvrdo“ zajistila až loňská tzv. diginovela vysílacích zákonů.
Staronové licence tak od konce letošního února drží plnoformátová Barrandov TV a regionální RTA, od dubna i zpravodajsko-publicistická Z1. Zákon předepisuje, že držitel licence musí zahájit vysílání nejpozději do roka (přesněji 360 dnů) od jejího udělení. Zbyli tři digitální nováčci – plnoformátová Febio TV, hudební Óčko a TV Pohoda pro děti a mládež – zatím o oprávnění vysílat v pozemních digitálních sítích nepožádali.
Zpravodajský portál komerční Z1 už v červnu
První soukromou televizí, která začne vysílat na základě řádné digitální licence, bude s největší pravděpodobností zpravodajsko-publicistická stanice Z1, financovaná skupinou J&T, které patří kromě jiného třeba fotbalová Sparta. Za necelé dva týdny by měla být k naladění v Praze a středních Čechách, na Brněnsku, Ostravsku a Plzeňsku, a to nejen v pozemních digitálních stítích. Děláme vše pro to, abychom začali vysílat 1. června. Od začátku by nás mohlo pozemní digitální cestou sledovat více než třicet procent populace v České republice. Z1 bude šířená ale všemi digitálními cestami. Prostřednictvím satelitu, kabelu, IPTV a Internetu tak budeme dostupní na celém našem území,
uvedl minulý čtvrtek generální ředitel stanice Martin Mrnka, někdejší reportér Novy či České televize.
Zároveň se startem vysílání připravujeme spuštění zpravodajského portálu na Internetu, který nám umožní informovat o aktuálních událostech také touto cestou,
dodal ředitel zpravodajství Z1 Hanuš Hanslík.
Už několik měsíců funguje internetová prezentace z1tv.cz, jejímž prostřednictvím stanice informuje o svých záměrech a také touto cestou sháněla budoucí pracovníky, kterých má dnes na sto padesát. Stávající stránky nahradí se začátkem našeho vysílání zpravodajský portál, na kterém bude možno sledovat živé vysílání Z1 ve formě streamů, obrazových a textových reportáží. Speciální internetová redakce bude aktuálním zpravodajstvím doplňovat a ve velké míře i rozšiřovat televizní vysílání naší stanice. Počítáme také s tím, že na Internetu bude k dispozici archiv odvysílaných pořadů a samozřejmě informace o televizi,
sdělil Martin Mrnka už před měsícem serveru Lupa.cz.
Na dotaz redakce Lupy, zda Z1 bude část obsahu odebírat od portálu iDNES.cz, kterému by naopak dodávala videozpravodajství, Mrnka odpověděl: Jednáme s různými hráči na trhu. V tuto chvíli však nemáme uzavřenou žádnou dohodu o spolupráci mezi naší televizí a jiným mediálním subjektem, tedy ani portálem iDnes.
Barrandov.tv: na webu dřív než v televizi. A také v HD
Nejpozději do února 2009 by měla odstartovat Barrandov TV, stanice zaměřená na všechny typy pořadů, kterou platí ocelář Tomáš Chrenek. Také ta už před svým startem využila Internet jako náborový kanál pro nové talenty, nejen profesionály, kteří mohou prostřednictvím jejích informačních stránek barrandov.tv posílat třeba scénáře, tak amatéry. Začátkem května spustila stránky Ukažse.tv, které nazvala „portálem amatérského videa“. Registrovaní uživatelé mohou od 12. května vyhrát každý týden pět tisíc korun. Ty jsou určené pro nejlepší klip týdne, jež se má pak dostat i do televizního vysílání Barrandov TV.
Záměrem projektu Ukažse.tv bylo nejen sehnat obsah, ale dát o nové stanici vědět. Jde o první formu marketingové komunikace digitální televize Barrandov TV, jejímž cílem je sběr amatérského videa, které se má na základě udělené licence stát součástí vysílání. Amatérským filmům Barrandov TV věnuje v plánovaném vysílání až jednu hodinu týdně,
stálo v tiskové zprávě. Web se setkal s velkým úspěchem, za první dva týdny zaznamenal sedmdesát tisíc zobrazení,
podotýká mluvčí a pověřený ředitel marketingu a PR televize Barrandov Janis Sidovský. Ten také se svým partnerem Pavlem Vítkem také v jednom ze zveřejněných videí vystupuje. Vítězem prvního kola se stal minutový klip Měj svůj styl uživatele mb.
Nynější webová prezentace barrandovské stanice se podle Sidovského slov do léta změní v multimediální portál. Plánujeme jej spustit do konce června, společně s otevřením Paláce zábavy,
připomíná chystané dokončení sídla televize na pražském Barrandově. Sidovský zdůrazňuje slovo „multimediální“: Kromě amatérských videí budeme na Internetu uvádět i filmy, některé dříve než na televizní obrazovce, některé ve vysokém rozlišení obrazu.
Vývoj portálu má být rozfázovaný, v první fázi ponese název Kino Barrandov a jak říká mluvčí, bude sídlit na adrese kinobarrandov.tv.
Internet bude kanálem, jímž se vysílání Barrandov TV začne šířit nejdříve, podle Sidovského to má být právě nejpozději na konci letošního června. Teprve pak by se měl nový program objevit na obrazovkách. A jak dlouhá bude prodleva mezi internetovým a televizním startem? Dá se počítat na měsíce,
přiblížil Janis Sidovský.
Chystá se i regionální zpravodajský web
Internet jako distribuční cestu nechce zapomenout ani Jaroslav Berka, jemuž patří část regionálních televizí vysílajících na sdílených kmitočtech s Primou. Ty jsou sdružené v akciové společnosti Regionální Televizní Agentura, odtud také jejich společný název RTA. Berkova RTA dodává zpravodajství mimo jiné české satelitní stanici Public TV, jeho další společnost provozuje internetový monitoring Česká média.
Berka drží od února nejen licenci na samostatné vysílání regionální televize RTA, ale i na vysílání další plnoformátové stanice (viz článek na Digizone). Takovou licenci totiž zákon zajišťuje regionálním stanicím, které analogově vysílají právě na kmitočtech s Primou, pokud se domluví a vytvoří společnou síť, která pokryje signálem alespoň třetinu obyvatel Česka. Zatímco samostatný televizní projekt studií RTA má odstartovat na podzim, celoplošná plnoformátová televize s plánovaným jedním regionálním odpojením – ranním zpravodajstvím – určitě letos nezačne. Nejdřív prvního ledna příštího roku,
říká Jaroslav Berka a navíc dodává: Budeme startovat v tu chvíli, kdy to pro nás bude nejvýhodnější. A to určitě není prvního ledna.
Také přítomnost na Internetu bude v případě obou projektů rozdílná, plnoformátová stanice nemá mít zpravodajský ani obsahový portál, jen jednoduché stránky s údaji třeba o možnostech naladění. Daleko větší důraz budeme klást na internetovou prezentaci projektu RTA, to znamená sítě regionálních televizí. Proč? Součástí celého projektu není jen televizní vysílání, ale regionální informace jako takové. Teď připravujeme definitivní strategickou dohodu se systémy, které sdružují regionální informace,
plánuje Berka. Existuje relativně velká oblast informací, kterou stát do jisté míry organizuje. Jsou to informace, které vznikají v jednotlivých samosprávách a jsou shromažďovány do jednotného systému.
Jednotlivá regionální studia se budou starat o příslušné rubriky webu, tak jak je už nyní vidět na rta.cz. Podle Berky si „málokdo uvědomuje“, že v regionech je relativně velký hlad po lokálních informacích. Budeme sice televizní vysílatel, ale současně to chceme kombinovat s regionálními informacemi,
říká proto.
Hlavní má ovšem zůstat televizní vysílání: V RTA se zatím nedomníváme, že hrozí něco, co by se dalo nazvat přechodem televize na Internet, pokud se nebavíme o metodě šíření tohoto signálu.
Ta se podle Berky bude proměňovat nepochybně, a je docela dobře možné, že bude kanálem, kterému teď říkáme Internet. Ale nedokážu si představit, že by velká část společnosti vyměnila pasivní systém přijímání obrazového vysílání vymění za aktivní, kdy by sama musela upravovat, vybírat, pracovat s klávesnicí. Velká část společnost zůstane v pasivním systému ‚sednu si a dívám se‘, případně ‚vybírám si mezi programy či formáty‘,
předpovídá televizní podnikatel.
Prostřednictvím Internetu – a také po kabelu a přes satelit – vysílá už déle hudební stanice Óčko, jediná z šestice digitálních nováčků, která už pro diváky existuje. televizní vysílání odstartovala už v roce 2002. Na webu je momentálně k dispozici ve třech různých kvalitách i jen jako zvuková stopa. Podle slov svého generálního ředitele Jiřího Balvína Óčko zároveň s překlopením do pozemních digitálních sítích neplánuje zásadní obsahové rozšíření své webové prezentace, která má dnes spíše servisní charakter.
Web Óčko.tv navštěvuje podle březnových čísel NetMonitoru [PDF, 507 kB] 186 tisíc lidí měsíčně, necelých deset tisíc denně. Stránky jsou součástí portálu iDNES.cz, který s Óčkem pojí příslušnost k mediální skupině MAFRA. To dovoluje využít synergie v oblasti obsahu. Pravidelně celé ráno od šesti do devíti používáme v naší informační liště zprávy z iDNES, nejen ze showbusinessu, ale i všobecné, když se stane třeba živelná pohroma většího rozsahu,
dává příklad Jiří Balvín.
Datum svého startu nesdělila zatím ani přibližně stanice, která má být určena dětem a mládeži – TV Pohoda. Zřejmě i proto mluví její majitel Radim Pařízek, známý jako bubeník skupiny Citrón a nyní spoluvlastník sítí rádií Čas a Hey, i o internetové prezentaci své budoucí stanice spíše obecně: Zatím máme provizorní stránky. Místo toho začínáme chystat ucelený web, s interaktivností ve všech možných směrech, včetně soutěžení, včetně toho, že si uživatelé budou moci jako v případě České televize přehrávat odvysílané pořady, vytáhnout si, co potřebují. Pochopitelně podle možností autorských práv.
Vše by se mělo odehrávat na tvpohoda.cz. Že by uvažovaný nový portál přinesl něco výrazně originálního, si Pařízek nemyslí: Hovořit o něčem specifickém asi nelze.
Nejskeptičtější z digitálních nováčků je Fero Fenič, jemuž zákon zajistil právo na licenci pro plnoformátovou stanici Febio TV, o tu ale ještě radu pro vysílání nepožádal. Otázka internetové prezentace pro něj teď rozhodně není tou hlavní. Řešíme základní věci,
zmínil se o dalších jednáních s investory. Všechno je vzájemně propojené, nelze dát žádnou informaci, tím spíš, když konkurence nespí a stav na trhu je stále nevyjasněný.
Narážel přitom na to, že ještě od poloviny května neuplynula čtvrtroční lhůta, kdy mají největší komerční televize Nova a Prima buď přijmout, nebo odmítnout časový harmonogram digitalizace. Pokud lídři trhu nevrátí své analogové kmitočty, do digitálních sítí se její noví konkurenti nevejdou a bude se muset vymyslet nouzové řešení. Fero Fenič stále hledí do budoucna s nejistotou: Za devadesát dní se všechno znovu může vrátit o několik let zpátky.
