Hlavní navigace

Bitcoin v Íránu – naděje, nebo zhouba?

Karel Wolf

Íránská střední třída dnes v zemi nejvíce trpí dopady amerických sankcí. Situace, která má v historii desítky předobrazů, ale dostává v době Bitcoinu nové světlo.

Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Už třetím rokem se íránská střední třída obrací k Bitcoinu jako prostředku své záchrany. Při spekulativní horečce v roce 2017 šlo hlavně o to si polepšit. Po květnu 2018, kdy americký prezident Donald Trump vypověděl účast na mezinárodní dohodě s Teheránem z roku 2015 a kurz riálu klesl na historická minima, se ale Bitcoin stal pro běžnou populaci 82milionové země běžným prostředkem, jak neznehodnotit své úspory a alespoň částečně se zajistit proti ekonomice, která posouvá střední třídu blíže a blíže k hranici chudoby.

Penetrace Bitcoinu a domácí těžba dokonce prakticky způsobily vymizení původního obřího cenového premia. Ještě v létě 2018 se totiž bitcoin v Íránu prodával s více než 100% přirážkou oproti zbytku světa v důsledku zákazu oficiálního obchodování s kryptoměnami kvůli obavám z praní špinavých peněz (zákaz mimochodem stále platí).

Nebývalý zájem o Bitcoin má ale pro zemi i další důsledky. Tamní vláda musí řešit rozmach ilegálních těžebních farem, které zneužívají íránský systém dotované elektřiny, a někteří pozorovatelé ve Spojených státech varují, že vládnoucí elity kryptoměnu vidí jako možnou cestu obcházení sankcí, o kterých Trumpova administrativa tvrdí, že jsou zatím úspěšné. 


Autor: Ireema

Porovnání vývoje cen elektřiny, ropy a plynu v Íránu od roku 2005 do roku 2016 (zdroj: Ireema)

Hrozba, nebo příležitost pro upadající ekonomiku?

Bitcoinové šílenství začalo plnit přední stránky íránských novin, diskutovat o něm musejí dokonce i přední ajatolláhové země. Televizní stanice pro změnu přinášejí pravidelné reportáže z policejních raidů na skryté ASIC farmy.

Írán patří mezi země s největšími zásobami ropy a zemního plynu na světě. Často se proto předpokládá, že by proto měli Íránci profitovat z hojnosti energetických zdrojů prostřednictvím velmi nízkých energetických tarifů. Stejně často se ale ozývá i kritika těchto subvencí, které vytvářejí pobídky pro neefektivní využívání energie.

V mnoha případech jsou domácí ceny nižší než výrobní náklady, nemluvě o obří mezeře vůči světovým tržním cenám pro vývoz uhlovodíků. Ačkoli si tento problém pro hospodářství a státní rozpočet uvědomuje i část vládnoucí elity, íránská politika dlouhá léta v tomto ohledu zůstávala nezměněná z obav před sociální i politickou destabilizací země.

Nikdo jiný ale nemá lepší čuch na neefektivitu energetického trhu než právě těžaři bitcoinu. Energeticky náročná těžba Proof of Work kryptoměn je totiž extrémně kompetitivní byznys (takřka dokonalý trh), ve kterém se Íráncům ukázala nečekaná výhoda v podobě politiky státem dotované elektřiny (mešity ji mají dokonce zdarma). Mineři se tak slétají na absurdně levnou íránskou elektřinu jako vosy na med a nutí vládu začít situaci řešit.

Mineři oslovení minulý týden americkou The Associated Press prozradili, že to dělají zejména proto, aby vykompenzovali své finanční ztráty v době, kdy hodnota riálu vůči dolaru spadla z 32 000 riálů za dolar (v roce 2015) na současných 120 000 za dolar (existuje zde obrovský rozdíl mezi oficiálním, uměle udržovaným kurzem a volným trhem). Výši svého profitu ovšem z obav před vládním zásahem oznámit odmítli.

Těžba bitcoinu ale nemusí pro íránskou ekonomiku představovat pouze nepříjemného parazita, který odčerpává poslední zbytky životodárné energie. Správně uchopená a zdaněná naopak představuje zajímavou příležitost, jde totiž o rychle se rozvíjející průmyslové odvětví, kde může Írán díky levným zdrojům stále velmi dobře konkurovat zbytku světa. Toho jsou si zjevně státní představitelé země vědomi, a v neděli 21. července tak byla vládní ekonomickou komisí schválena nová pravidla pro těžbu kryptoměn, která dosud měla v zemi značně šedý status. Informovala o tom íránská obchodní komora.

Mechanismus těžby kryptoměn byl schválen vládní ekonomickou komisí a bude projednán na zasedání vlády, řekl guvernér Íránské centrální banky (CBI) Abdolnaser Hemmati. Chystané jednání ministrů vlády o schvalování plánu „uplatnění exportované sazby elektřiny pro těžební farmy“ potvrdil i náměstek ministra energetiky pro elektřinu a energii Homayun Haeri. Také Ali Bakhshi, předseda íránského elektrického syndikátu již počátkem měsíce informoval, že má vláda v plánu zvýšit cenu elektřiny pro minery z v přepočtu současných 11 haléřů na 1 kWh až na korunu a 60 haléřů, což je navzdory masivnímu nárůstu stále téměř polovina toho, co je například evropský cenový průměr pro průmyslové odběratele (2,94 Kč za kWh podle Eurostatu).

Obchodování s bitcoinem a dalšími kryptoměnami ale na rozdíl od miningu, na kterém může íránská vláda ve finále ještě něco vydělat, pravděpodobně zůstane v zemi nelegální. Naznačuje to i citace náměstka guvernéra pro nové technologie íránské centrální banky, Nassera Hakimia, pro místní tiskovou agenturou Tasnim ze začátku měsíce.

Vývoz kapitálu i obava z obcházení amerických sankcí 

A zde se ukazuje jedna poměrně zajímavá vlastnost Bitcoinu. Ten totiž Íráncům umožňuje dostat se z pozice rukojmí vlastní vlády. Írán loni zakázal měnit peníze mimo banky a sjednotil směnné kurzy na oficiálním a otevřeném trhu poté, co se riál propadl na své tehdejší historické minimum.

ebf19-tip-firmy

Jinými slovy, země se pokusila udržet svou ekonomickou situaci pod kontrolou tím, že bude uměle ovládat směnné kurzy v cizích měnách a omezovat ty, kteří se snažili své peníze přesouvat z riálu do jiných měn. Jenže to s příchodem Bitcoinu, jehož tok nelze dost dobře kontrolovat, přestalo být možné a směna kryptoměn se tak pouze přesunula ještě více do podzemí. V loňském roce polooficiální tisková agentura Mehr citovala Mohammada Rezu Pour-Ebrahimiho, předsedu ekonomické komise íránského parlamentu, podle kterého prostřednictvím nákupu kryptoměn opustilo zemi 2,5 miliardy dolarů. Současné číslo bude výrazně vyšší.

Obavy z Bitcoinu ve spojení s Íránem ale sdílejí i USA. Těm ovšem vůbec nejde o běžnou populaci ukládající do něho své úspory, ale o obcházení jejich vlastních sankcí. „S tím, jak je Írán čím dál izolovanější a zoufalý po přístupu k americkému dolaru, je nezbytné, aby kryptoměnové burzy, peer-to-peer směnárny a další poskytovatelé kryptoměnových služeb utužovaly své sítě proti těmto nezákonným schématům,“ formulovala trochu neobratně obavy Spojených států Sigal Mandelker, státní zástupce ministerstva financí USA pro terorismus a finanční zpravodajství.