Jaká je podle vás budoucnost práce z domova či mimo kancelář? Nejde jen o určitý „módní trend“, který v budoucnu nahradí jiný koncept?
Domnívám se, že tento koncept se naopak bude stále více rozšiřovat. V současné době je možné sledovat na trhu několik trendů. Do tří let bude po celém světě na 1,3 miliard mobilních zařízení. Video bude hrát stále významnější úlohu. Přes 50 procent datového provozu v naší síti tvoří video. Práce již není definovaná místem, jde o aktivitu. A ta může být praktikovaná v kanceláři, ale i kdekoliv jinde, doma či v kavárně.
Smazává se hranice mezi časem, který trávíte v práci a volným časem. Upřímně, nemyslím si, že by se lidé v budoucnu vraceli do kanceláří. Naopak se domnívám, že lidé budou stále více využívat výhod práce na dálku, což jim umožní být více mobilní. Samozřejmě určitá interakce mezi jednotlivými zaměstnanci na pracovišti je důležitá, ale i s tím si dokáže koncept práce na dálku poradit. V této souvislosti poroste do budoucna stále více význam videa s vysokým rozlišením, telekonference atd.
Blake P. Sallé, vicepezident společnosti Cisco pro Security and Mobility Borderless Network Architecture
- v Cisco pracuje na různých pozicích už 10 let
- předtím působil na obchodních pozicích ve firmách Parametric Technology Corporation a Johnson & Johnson
- absolvent University of Texas at Austin
- ženatý, dvě děti
Můžete shrnout, které faktory podporují rozšiřování práce na dálku a které ho naopak limitují?
Výhodou je bezesporu mobilita a virtualizace, která umožňuje sdílet aplikace a soubory v mnoha různých formátech. Další výhodou je také skutečnost, že aplikace nemusí být hostovány přímo na firemní infrastruktuře. Určitým limitujícím faktorem je samozřejmě oblast bezpečnosti. Pokud se podaří v budoucnu omezit potenciální bezpečnostní rizika na minimum, umožní to zcela změnit fungování některých odvětví, zvýší se produktivita práce a efektivita využívání zdrojů.
Práce na dálku má ale i své psychologické aspekty. Když vás každý den manželka vidí sedět doma za počítačem, může si myslet, že ve skutečnosti nic neděláte a „naloží“ vám nějaké domácí práce.
Máte pravdu. Práce z domova bezpochyby vyžaduje, aby si zaměstnanci zvykli a přizpůsobili se trochu jiným pracovním podmínkám, než na které byli dosud zvyklí z kanceláří. Je to obrovská sociální a psychologická změna, která nám ovšem umožňuje pracovat mnohem efektivněji a urychluje například rozhodovací procesy. Musíme si jednoduše zvyknout na takové věci, jako že do telekonferenčního hovoru s kolegy může štěkat váš pes. Na druhou stanu je nutné říci, že právě práce z domova umožňuje přistupovat k pracovní době mnohem flexibilněji a v konečném důsledku tak můžete mít na rodinu mnohem více času než u klasického zaměstnání.
Nestírá tento koncept hranici mezi soukromým a pracovním životem?
Je to do určité míry možné. Pokud si ale uvědomíme, že díky práci na dálku můžeme ušetřit velké množství času, který strávíme například dojížděním do zaměstnání, pak zjistíme, že tento koncept může zaměstnancům, kteří si dokážou svůj pracovní den dobře zorganizovat, přinést více času na soukromý život. Zaměstnanci jsou tak spokojenější, což vede ke zvyšování produktivity a efektivity. Samozřejmě ale existují i případy, kdy zaměstnanci pracující na dálku ztrácí kontakt s týmem a jejich produktivita upadá. Osobně mám pocit, že dokážu efektivněji pracovat, když jsem v kanceláři, protože mě nic neruší. Ale někomu může zase více vyhovovat práce z domova, je to hodně individuální záležitost.
Hovořil jste o telekonferencích, jako o jedné ze součástí práce na dálku, ty jsou ale relativně náročné na datové přenosy a vyžadují určitou minimální rychlost internetového připojení. Například v Česku stále nemají všichni obyvatelé přístup k opravdu kvalitnímu širokopásmovému připojení. Může v budoucnu rozšiřování fenoménu práce na dálku přimět telekomunikační firmy investovat více do infrastruktury?
Práce na dálku, stejně jako mnoho dalších aplikací a technologických inovací, bude pro telekomunikační firmy tím pomyslným hnacím kolem. Pro videokonference opravdu potřebujete určitou šířku pásma, ale na druhou stranu dochází k neuvěřitelnému vývoji v oblasti komprese a kodeků, který do budoucna umožní nároky na internetové připojení snížit. Na začátku to bylo okolo 5 Mbit/s, dnes už se nám daří provozovat videokonference při dramaticky nižších rychlostech. Navíc jsme schopni díky novým technologiím zajistit rezervaci a řízení datových toků ve prospěch videa. Umíme v případě problémů v síti také měnit automaticky rozlišení videa tak, aby nedošlo k přerušení konference.
Opravdu přináší koncept práce na dálku firmám reálné úspory?
O tom není pochyb. Pokud bychom nebyli schopni garantovat firmám reálné úspory, tak bychom podobné produkty vůbec nenabízeli.
Jaké jsou podle vás rozdíly v řízení týmu, který pracuje v jedné budově a týmu, který je složen z lidí pracujících na dálku? Vyžaduje řízení takového týmu úplně jiný přístup?
Například u nás ve firmě jsme se posunuli od modelu „řízení a kontroly“ ke zcela propojeným týmům. Je v podstatě úplně jedno, zdali tento model aplikujete na tým pracující v jedné budově nebo na tým rozesetý po celém světě, přináší výhody jak zaměstnavateli, tak samotným zaměstnancům. V jedné místnosti nebo jednotce pracují společně lidé, kteří dříve působili v jednotlivých odděleních. Každopádně přechod na koncept práce z domova vyžaduje změnu v myšlení celého managementu firmy.
Jsou firmy už nyní na takový přechod připravené?
Tak jako v případě jakýchkoli jiných změn se objeví firmy, které budou ochotné tento proces implementovat rychleji než ostatní. Pokud ale některá z firem nebude reagovat na změny, kterými trh v současné době prochází, může velmi brzy zůstat pozadu.
Je těžší přesvědčit o výhodách práce na dálku velké firmy, které mají zaběhnuté a komplikované vnitřní procesy?
Někdy jsou jednání s většími firmami naopak jednodušší, protože si uvědomují, jak jsou jejich zaměstnanci rozptýlení v mnoha lokalitách. Je však jasné, že ve všech oborech bez výjimky najdete velké, ale i malé firmy, které se brání jakýmkoli změnám.
Vraťme se ještě k bezpečnostním rizikům. Mohu jako zaměstnanec pracující na dálku nechat na svém notebooku chodit své děti na Internet?
To samozřejmě záleží na politice, kterou daná firma přijala. Mnoho společností umožňuje svým zaměstnancům využívat firemní počítače pro jakoukoli aktivitu, existují ale i takové, které používání firemního majetku pro osobní účely výslovně zakazují. Naše řešení například zaměstnavatelům umožňují určit, na které internetové stránky budou mít jejich zaměstnanci přístup a na jak dlouhou dobu denně.
Připojování prostřednictvím otevřených WiFi sítí například v restauracích či na veřejných prostranstvích představuje také určité bezpečnostní riziko.
Pokud používáte pro připojení do firemní sítě virtuální privátní síť (VPN), jste do značné míry chráněni. Pokud ale na svém zařízení VPN nepoužíváte, může to být z hlediska bezpečnosti opravdu problém. Naše řešení umožňuje, ať jste kdekoli, po připojení k Internetu, automaticky vytvořit spojení na VPN, bez nutnosti VPN klienta a vyplňování jakýchkoli údajů. Tento proces probíhá na pozadí bez ohledu na typ zařízení.
Když už jsme u otázky bezpečnosti, neriskují firmy určitým způsobem, když svoje interní data ukládají do cloudů?
Ano i ne. Bezpečnost je ale tématem číslo jedna jak v případě veřejných, tak i soukromých cloudů a vizualizace. Je to samozřejmě otázka vzájemné důvěry.
Každá firma, která uvažuje o využití cloudů, si s největší pravděpodobností nejdříve udělá analýzu potenciálních rizik, která mohou z používání cloudů vyplývat. Tento proces ale může být zdlouhavý a drahý, takže se nakonec může stát, že si firma řekne, že bude jednodušší přijmout dva další zaměstnance než se pouštět do cloudů. Vyplatí se tedy firmám opravdu přejít na cloudové řešení?
To, že se cloudová řešení firmám vyplatí je už dnes prokázáno. Troufám si říci, že v průběhu příštích pěti let, bude většina technologických produktů umístěna v cloudovém prostředí. Produkty a firmy, které se tímto směrem nevydají, velmi pravděpodobně nepřežijí.
Je budoucnost cloudů spojena i s veřejným sektorem? Budeme se do budoucna s cloudovými řešeními setkávat například ve školství či zdravotnictví?
Určitě. Už dnes vznikají cloudová řešení čistě pro veřejný sektor, ale i kombinovaná řešení, na kterých se podílí také soukromý sektor. Cloudy se budou ve stále větší míře uplatňovat právě například v oblasti vzdělávání. Aplikace cloudů ve státním sektoru bude sice pomalejší, ale o to více ovlivní naše životy.
Děkuji za rozhovor.
