Jméno Boris Bělousov možná většině současných čtenářů Lupy nic neřekne. Pracuje jako technický ředitel v brněnské firmě Gemma Systems, což rovněž čtenářům Lupy příliš nepoví. Zvláště vezmeme-li v úvahu, že Gemma Systems se zabývá prodejem, implementací a podporou informačních systémů pro výrobní podniky. To už je z hlediska Lupy úplně mimo mísu. Pamětníci však vědí, že Boris Bělousov má za sebou zajímavou minulost. Stál u zrodu poskytovatele Internetu PVT.net (dnešní Nextra). Byl ve výkonném výboru peeringového střediska NIX.CZ a pod názvem Gemma IX se neúspěšně pokoušel rozjet jeho komerční alternativu. Posledním jeho projektem byl telehouse RedBus Interhouse, který však v Praze před dvěma lety spláchla velká voda.
 Boris Bělousov
|
„Já jsem se k Internetu dostal zvláštní shodou okolností. Ačkoli jsem vzděláním strojař, tak výzkumný a vývojový ústav textilních strojů, od něhož jsem na vysoké škole pobíral stipendium, mi po revoluci oznámil, abych si hledal práci, že prý budou propouštět,“ říká Boris Bělousov. Takže začal hledat práci, aby ji našel v Podniku výpočetní techniky (PVT), kde nastoupil jako systémový programátor. V polovině 90. let měl na univerzitě možnost přístupu k Internetu a došel k závěru, že je to skvělá věc. „A tak jsme o tom s Liborem Dostálkem debatovali a rozhodli se, že by bylo zajímavé poskytovat internetové služby na českém trhu. Od toho byl jen krůček k tomu, aby PVT začal nabízet připojení k Internetu. Nakonec jsem byl ochoten opustit své rodné Brno a přestěhovat se s rodinou do Prahy, abych mohl směrování PVT.net více ovlivňovat.“
Zrod a rozjezd PVT.net
První úkol Borise Bělousova bylo napsat byznys plán (ačkoli nikdy před tím nic takového nedělal). „Vedení firmy nám první verzi nejdříve hodilo na hlavu, ale pak jsme plán dostali do nějakého tvaru, který schválilo představenstvo a uvolnilo na to poměrně velké množství peněz – v řádu stovek milionů korun. A já jsem byl pověřen vedením projektu, takže má pozice se ve finále jmenovala "ředitel produktu PVT.net“. Ze strany vedení PVT to byla velká odvaha a nakonec si myslím, že to nedopadlo špatně," vzpomíná Boris Bělousov. V rámci byznys plánu existoval plán na pokrytí České republiky, vybudování určitého množství POPů a vyčlenění nějakého počtu lidí. A jak už to tak u byznys plánů bývá, na druhé straně obsahoval počty předpokládaných zákazníků, jejich segmenty apod.
Na konci roku 1995 PVTnet spustil první zahraniční linku, která vedla z Českých Budějovic do Cambridge a měla kapacitu 128 kbit/s. „Přiznám se, že první dva roky se nám byznys plán nepodařilo plnit, ale měli jsme dobré tempo růstu. Třetí rok to bylo zajímavější, protože jsme jej přeplnili a současně jsme každý rok více než zdvojnásobovali objem tržeb. Na počátku nás bylo pět. Měl jsem štěstí, že i v tak velké firmě se našli lidé, kteří se pro věc dokázali nadchnout, technici a hlavně obchodníci. Velká část z nich je dnes na významných postech v jiných firmách. Myslím si, že to byla zásluha týmu a nikoli nějakého jednotlivce, který by geniálně určil směr. Byl to tým lidí, kteří se navzájem doplňovali a posouvali PVT.net dopředu. Vždycky jsem měl štěstí na skvělé kolegy,“ tvrdí Boris Bělousov.
Gemma a Gemma IX (jako „Internet Exchange“, nikoli „9“)
„1. ledna 1999 jsem nastoupil do Gemmy. Mým úkolem bylo vytvořit nějaký další nosný produkt. Něco, co pro firmu bude mít smysl,“ popisuje Boris Bělousov. Ale odpoutat se od internetového dění nebylo snadné, zvlášť když byl v roce 1998 zvolen do výkonného výboru NIX.CZ. „NIX.CZ měl plány rozvoje, které se nám nedařilo v zájmovém sdružení realizovat. Protože abyste mohl něco udělat, potřeboval jste souhlas valné hromady. A já už jsem byl tehdy nedostatečně trpělivý, abych dělal nějaký lobbying a politickou průpravu. Z toho důvodu mi připadalo, že kdyby peeringové středisko provozovala soukromá firma, nikoli organizace řízená usnesením přímých konkurentů, bylo by vše snazší.“
„A tak vznikl nápad vytvořit Gemma IX. Vydali jsme tehdy ‚memorandum of understanding' a na valné hromadě NIX.CZ jsme jej prezentovali. Ale nezískali jsme dostatečný počet poskytovatelů Internetu, aby tento podnik byl ekonomicky životaschopný. Já jsem byl navíc na fóru NIX.CZ obviněn, že se chystám postavit si svůj soukromý byznys na úkor ISP a že jsem nevyčerpal všechny možnosti, které jsem ve výkonném výboru měl,“ poznamenává Boris Bělousov. Po skončení jednání s Českým Telecomem o tarifu Internet 99 a Internet 2000 proto z výkonného výbor odstoupil. Gemma IX tedy existovala pouze jako marketingový produkt. „Český trh je natolik malý, že více konkurenčních exchangů by se zde neuživilo.“
Červený autobus RedBus Interhouse
„Hlavní důvod odchodu z PVT.net byl ten, že jsme bydleli v Praze v podnájmu a já mám tři děti a strašně milou ženu. Jí život v Praze nevyhovoval, neměla tady žádné přátele, byla doma, bylo to pro ni těžké období. Takže se po dvou letech vrátila do Brna. Já jsem potom do Prahy ještě rok dojížděl za prací, takže jsme žili odděleným životem, a zjistili jsme, že nám to nevyhovuje. A tak jsem se rozhodl, že chci žít se svou rodinou, hledal jsem práci v Brně a nabídka Gemmy mě oslovila,“ míní Boris Bělousov. Do Gemmy nastoupil jako „business developer“ a jeho úkolem bylo přijít s novou podnikatelskou aktivitou, která by oslabila závislost firmy na jednom produktu.
Po nějaké době začali s telehousem RedBus Interhouse. „Když jsem měl možnost vidět podobné telehousy ve Velké Británii, připadalo mi to fantastické. Udělali jsme tedy nějakou základní analýzu situace na českém trhu a koncem roku 1999 jsem se opět vypravil do mé oblíbené Velké Británie. Jednali jsme jak s rizikovými investory, tak s firmami z oboru. Nakonec jsme dospěli k dohodě s RedBus Interhouse. Podepsali jsme smlouvu o společných investicích. Poměr byl 90:10, takže Gemma byla plánována jako minoritní akcionář. Poté probíhalo vyhledávání vhodné lokality – ve finálním výběru jsme spolu s kolegy z Británie prošli sedm budov. V úvahu reálně připadaly dvě: Corso Karlín a budova, kde mají dnes telehousy Aliatel a Český Telecom,“ podotýká Boris Bělousov.
„Angličané však měli srdeční slabost pro Corso Karlín,“ konstatuje Boris Bělousov. Napsal sice zprávu o tom, že budova je v záplavové zóně a navíc 50 centimetrů pod stoletou vodou, ale nebylo to nic platné. Proto se Gemma rozhodla z projektu odejít a zůstat jen jako jeden z dodavatelů. „Navíc jednání s majiteli budovy byla dosti nešťastná. Kdybychom byli na kopci, tak by RedBus Interhouse spustil provoz o rok dříve a hrál by dnes na trhu zajímavou roli. Dnes kromě Sitelu jsou na trhu samá telco dependant kolokační centra.“ Mezitím však stačily své telehousy spustit všechny větší telekomunikační firmy. V době velké vody byl RedBus Interhouse lehce nad byznys plánem, avšak povodněmi bylo poškozeno nejen technické zázemí, ale i jméno firmy natolik, že se Angličané rozhodli vzít za vděk penězi od pojišťovny a svoji působnost v České republice ukončit.
„To, co dělám v Gemmě, je práce, která mě uspokojuje, dělá mi radost. Rád bych se věnoval něčemu takovému, jako byl RedBus Interhouse nebo PVT.net, kdybych něco podobného dokázal vymyslet, najít, dát dohromady. Oba projekty byly velmi vzrušující, byly to věci, které mě braly až do morku kosti. Kdybych něco takového mohl dělat ještě jednou za život, tak bych byl strašně šťastný. Mám v hlavně něco, co si myslím, že by mohlo být zajímavé. Dnes to nemá konkrétní obrysy, zabývám se tím asi měsíc, a přiznám, že to má určitou souvislost s Internetem a bezpečností. Ale více o tom mluvit nechci. Pokud budu mít opět štěstí na šikovné kolegy, možná se podaří něco nového uvést v život,“ uzavírá Boris Bělousov.
