Hlavní navigace

Bude DVD-Audio znamenat konec "napsterů"?

David Litvák

Na pultech obchodů se začínají objevovat první tituly formátu DVD-Audio, formátu, o kterém se tvrdí, že vyřeší potíže mocných hudebních vydavatelství s otravnými mouchami z čeledi napsterovitých. Co tedy DVD-Audio slibuje posluchačům i ochráncům autorských práv - a co z toho vyplývá pro MP3 subkulturu a svět sdílení souborů po Internetu?

Disky DVD-Audio jsou určeny k přehrávání ve speciálních přehrávačích, je ale také možné je bez problémů přehrávat třeba na stolních DVD přehrávačích i za pomoci DVD-ROM mechanik a standardních počítačových programů na přehrávání DVD. Disky budou zpravidla nabízet tři možnosti přehrávání – Advanced Resolution Stereo, Advanced Resolution 6-Channel Surround Sound a DVD-Video Compatible Dolby Digital 5.1. První dva formáty budou samozřejmě doménou speciálních přehrávačů, přičemž Advanced Resolution definují v porovnání s CD nosiči ohromné objemové možnosti DVD. Zatímco CD se musí spokojit s 16 bity a 44.1kHz vzorkováním, DVD-Audio používá 24 bitů a 96kHz! (Pro doplnění – zvuková stopa formátu DVD-Video má parametry 16 bitů a 48kHz.) Věřte tomu, že rozdíl ve zvuku zaznamenáte i bez zlatých konektorů a reproduktorů Nautilus… Kromě něj samozřejmě zůstává úžasnou možností prostorové zpracování zvuku – díky osobní zkušenosti mohu potvrdit, že i staré známé pecky třeba od Doors dokáží překvapit – a nejedná se přitom o prostorové úpravy podobné těm, kterými procházejí hudební videa pro DVD edice. Zatímco u těch se zpravidla jedná o dodání dozvuků či prostorového ruchu a jen málokdy o prostorové rozhození jednotlivých nástrojů, nově vydávané nosiče DVD-Audio například právě Doors či Alice Cooper využívají původních studiových stop (v případě Doors přitom třeba jen osmi) a rozmisťují je do působivého prostorového rozložení. Při Riders On The Storm vám tak za zády šumí déšť a Jim Morrison šeptem duplikuje svůj zpěv, přičemž vše podmalovávají perkuse.

Rychle zpátky k Internetu, jsme přece na Lupě…! Jak již z výše uvedeného vyplývá, z krás a výhod formátu DVD-Audio se „empétrojkaři“ radovat nemohou. Kvalita zvuku empétrojek se prozatím vždy bude blížit maximálně zvuku CD – a ten, jak nám již asi začíná být jasné, se pomalu stává historií. Navíc: samotné uvedení DVD-Audia na trh se opozdilo zhruba o půl roku jen proto, aby na něm mohla být aplikována nová generace protipirátského kódování – CSS-2. A skutečně, jak se zdá, žádné nové DeCSS pro DVD-Audio zatím není na světě – a můžete si být jisti, že rippery typu cladDVD či SmartRipperu si nejenže ani nevšimnou souborů s koncovkou .aob, ale ani staré známé .vob (ve kterých jsou třeba doprovodná videa) nejsou schopny dekódovat… Nelze samozřejmě čekat, že takhle to bude věčně. :-) Jen co se formát DVD-Audio rozšíří, dříve či později bude s největší pravděpodobností jeho kódování prolomeno – a vydání prvních titulů exkluzivně ve formátu DVD-Audio tento proces jen uspíší. Zlaté časy empétrojkařů z titulku už ovšem stejně budou ty tam – jedinou uspokojující variantou nelegální kopie DVD-Audia (DVD-R zatím rozhodně není možné brát v potaz) se pravděpodobně stane vypreparovaný AC3 stream, který bude následně možno použít k reprodukci prostorového zvuku softwarovým DVD přehrávačem. Ovšem vzhledem k vyšší hustotě záznamu je otázkou, jestli se AC3 zvuková složka DVD-Audio vůbec vejde na jedno CD – .aob soubory alba Alice Cooper – Billion Dollar Babies, zahrnující všechny tři zvukové varianty (Advanced Resolution Stereo, Advanced Resolution 6-Channel Surround Sound i Dolby Digital 5.1), mají dohromady 4,56 GB. Kolik z toho zabírá „vylepšený“ AC3 stream, lze odhadnout jen těžko – více než 650, potažmo 700 MB to ale asi bude…

S rostoucí kvalitou připojení k Internetu rostou sice i velikosti sdílených a přenášených souborů, nezřídka se jedná o celá CD… Pravému videofilovi ovšem kostičkovaný obraz a stereofonní zvuk DivX-ových kopií filmových DVD nemůže nikdy stačit a stejně tak je možné se domnívat, že DVD-Audio po převodu do sterea s CD kvalitou zvuku (což je snadno možné i bez dekryptace pomocí jednoduchý analogovým nahráváním) či po komprimaci prostorového zvuku ztratí na svých kvalitách natolik markantně, že bude v porovnání s originálem znít jako rozhlasová stanice na středních vlnách.

Empétrojky tedy jistě na Internetu nadále najdeme, ať už to bude na některé ze stávajících sítí pro sdílení souborů (Audiogalaxy, LimeWire, BearShare…), na nějakém novém zázraku či na starém dobrém FTP protokolu. Jejich zvuk nám asi ale zanedlouho nebude připadat postačující – a jen stěží se v dohledné době stane vyhovující náhradou zvuku DVD-Audia (či konkurenčního formátu SACD, zhruba obdobně datově náročného), stejně tak, jako DivX nikdy uspokojivě nenahradí kvalitu nabízenou DVD. Silná pětka nahrávacích společností si tedy bude moci oddechnout alespoň do doby, než opět o další řád povýší průměrná kvalita a rychlost připojení k Internetu a datová velikost dostupných záznamových médií.

Našli jste v článku chybu?