Dvě varianty změn, ani jedna ale není závazná
Programovou konferenci Českého rozhlasu začal připravovat současný prozatímní ředitel ČRo Peter Duhan již loni na podzim, tehdy ještě v roli programového ředitele rozhlasu. Původním smyslem této akce mělo být vytyčení zásadních programových změn, kterými měly jednotlivé stanice ČRo projít za vedení generálního ředitele Richarda Medka. Protože však Medek mezitím rezignoval na svoji funkci a jeho nástupce Duhan je vedením rozhlasu zatím jen pověřen, nejsou závěry konference pro rozhlas nikterak závazné a mají pouze doporučující charakter pro příštího generálního ředitele. Nový šéf Českého rozhlasu se jimi ale nemusí řídit.
Za současného rozložení sil v Radě ČRo, která není kvůli malému počtu členů schopna zvolit řádného ředitele, by zřejmě ve volbě generálního ředitele uspěl prozatímní šéf Peter Duhan – v takovém případě by výstupy z poděbradské konference získaly na důležitosti. Duhan však na tiskové konferenci neopomněl zdůraznit, že pro rozhlas jako takový bylo důležité i samotné setkání a vnitrofiremní diskuse o programu. Poslední programové konference byly na půdě Českého rozhlasu za vedení Vlastimila Ježka, pak tento velice důležitý institut na deset let ustrnul, neexistoval,
vymezil se Duhan vůči dlouholetému řediteli ČRo Václavu Kasíkovi.
Hudba je problém, připouští ředitel Českého rozhlasu
Český rozhlas potřebuje zásadní změnu. Ujíždí mu vlak, jeho vysílání je zastaralé, špatnou volbou hudby odrazuje mnoho posluchačů. Má problémy s vnitřní komunikací. Ustrnul v devadesátých letech minulého století a v takové podobě nemůže pomýšlet na vstup do digitálního vysílání. To jsou hlavní závěry programové konference, na které se koncem března v Poděbradech sešli vybraní zaměstnanci veřejnoprávního rozhlasu. O jejích závěrech se server DigiZone.cz bavil s prozatímním generálním ředitelem Českého rozhlasu Petrem Duhanem.Varianta první, evoluční: skoro nic se nezmění
Jako jsou tedy ony dvě varianty změn celoplošných stanic, na kterých se shodli účastníci poděbradské konference? První, kterou Duhan označuje za evoluční, počítá se zachováním tří celostátních programů Českého rozhlasu: Radiožurnálu, Prahy a Vltavy. Na středních vlnách by je doplnila stanice mluveného slova a stanice pro mladé, vysílající v DVB-T a na internetu,
přiblížil prozatímní ředitel ČRo. Projekt stanice mluveného slova prosazoval již loni na podzim čerstvě zvolený generální ředitel rozhlasu Richard Medek, který do ní chtěl sloučit digitální zpravodajský okruh Rádio Česko, publicistický Český rozhlas 6, část vědecko-populární digitální stanice Leonardo a Radiožurnálu.
Duhan tento koncept přebírá, na rozdíl od Medka však upřesnil, že pro vysílání této stanice by rozhlas nesháněl nové kmitočty v FM pásmu, ale na středních vlnách. Stanice pro mladé by vycházela ze současného digitálního Radia Wave, byla by však méně alternativní. Model dramaticky nemění dnešní stav, čistí však formáty stanic a zamezuje překryvům. Jasněji definuje ČRo 2 – Prahu,
říká Duhan. Právě změnám na stanici Praha se chce Duhan věnovat nejvíce. Minulý týden v rozhovoru pro DigiZone.cz uvedl, že Praha má z jeho pohledu nejproblematičtější hudební dramaturgii ze všech okruhů ČRo – včetně Radiožurnálu. Duhan proto ještě neví, zda vedení Prahy ponechá současnému šéfovi Jiřímu Vejvodovi, nebo šéfredaktorce Bronislavě Janečkové.
Povede Český rozhlas 2 – Praha i nadále Jiří Vejvoda? To není tak úplně jisté. Stejně jako to, zda stanice Praha „přežije“. (Foto: Český rozhlas)
Varianta druhá, revoluční: jeden plnoformátový program, Praha zanikne
Druhá varianta změn je o poznání odvážnější. Ruší současný model tří základních celoplošných stanic a zavádí jeden plnoformátový program, podobný Jedničce u České televize. Tím by byl Radiožurnál, který by ale musel utlumit zpravodajskou a publicistickou část. Zpravodajství by se totiž věnovala další celoplošná stanice, do které by se integroval současný ČRo 6, Rádio Česko a Leonardo. Fakticky by tak vznikla jakási rozhlasová ČT 24. Trojici celoplošných stanic by pak uzavíral kulturní okruh, který by vznikl na základě dnešního ČRo 3 – Vltava, ale obohacený o vzdělávací pořady. Převedeno do televizní podoby, opět by šlo o jakousi podobu dnešní ČT 2.
Podle této varianty by stanice ČRo 2 – Praha zcela zanikla a její obsah by se rozplynul mezi nově definované okruhy rozhlasu. Toto portfolio by doplnila stanice pro mladé a síť regionálních stanic s výrazněji koordinovaným obsahem,
dodal pověřený programový šéf rozhlasu Lukáš Hurník, který je zároveň šéfredaktorem stanice Vltava. I druhá varianta tak počítá se vznikem stanice mluveného slova, což by byl druhý celoplošný okruh, ale nikoli na středních vlnách, jak s tím počítá první varianta změn. Také stanice pro mladé zůstává, ale opět ne v podobě, v jaké dnes vysílá Radio Wave, jemuž jak Duhan, tak jeho předchůdce Medek vyčítají příliš úzkou specializaci.
Zpravodajský newsroom Českého rozhlasu, který využívají redaktoři Radiožurnálu a zpravodajského Rádia Česko (Foto: Český rozhlas)
Vzniknou velká programová centra?
Jednou z dalších změn, která se neváže ani na jednu z variant redefinice celoplošných stanic, je vznik programových center Českého rozhlasu. Konference opět vycházela ze vzoru České televize. Podle Petra Duhana by vedle centra zpravodajství, o jehož roli se uvnitř rozhlasu ještě diskutuje (zejména o tom, zda bude fungovat vedle oddělení programu, nebo pod ním jako jeho součást, a zda tedy ředitel/-ka zpravodajství bude na prvním stupni řízení, nebo pod programovým ředitelem), mohlo vzniknout centrum náboženského vysílání, či centrum vzdělávání. Byla by to centra, která by produkovala pořady napříč stanicemi,
vysvětlil Duhan.
Neprošel však návrh, aby veškeré pořady pro všechny celoplošné okruhy ČRo vznikaly pouze na půdě těchto center. Část výroby by zůstávala na samotných stanicích. Za nejefektivnější je považován smíšený model stanic a center,
dodal Duhan. Samostatné produkční centrum by měla mít Morava. Vzniklo by z regionálních studií v Brně, Ostravě, Olomouci, Zlíně a zřejmě i Jihlavě, a za úkol by mělo nejen přípravu pořadů a příspěvků pro celoplošné okruhy ČRo, ale také pro jednotlivá moravská krajská studia rozhlasu. Podobným způsobem už existuje centrum regionálního vysílání v Brně, které koordinuje společné noční vysílání všech regionálních studií.
Studio Českého rozhlasu Regina, regionálního studia pro Prahu (Foto: Český rozhlas)
Regiony se mají sloučit pod hlavičku Český rozhlas 5
Pro regiony z poděbradské konference nevyplynulo nic zásadního. Peter Duhan by je rád zastřešil společnou značnou Český rozhlas 5, která je vyčleněna pro regionální vysílání, ale rozhlas ji vůbec nepoužívá. Další změnou by mělo být sjednocení názvů studií, protože v některých krajích se jmenují podle krajského města, někde podle názvu kraje, jinde podle světové strany (ČRo Pardubice, ČRo Region Vysočina, ČRo Sever). Bude to znít absurdně, ale jednou nejvyšších hodnot regionálního vysílání by měla být jeho regionálnost,
prohlásil na tiskové konferenci pověřený šéf programu Lukáš Hurník. Rozhlas však neplánuje nijak výrazně měnit zaměření ani cílení regionálních studií na mladší posluchače.
Prokázalo se, že naše studia dokáží pružně reagovat na měnící se demografickou situaci v regionech,
odpověděl Hurník na dotaz redaktora zpravodajského serveru iDnes.cz, zda bude veřejnoprávní rozhlas nějak reagovat na proměnu složení věkových skupin obyvatel v jednotlivých krajích, zejména ve středních Čechách, kam se často stěhují mladí lidé z Prahy. Posílit by se měla podle Hurníka vzájemná spolupráce a výměna příspěvků mezi jednotlivými studii, zachované zůstane společné noční vysílání regionů. Regionální vysílání by se ale mělo lépe koordinovat, zejména ve spolupráci s Radiožurnálem a jeho potřebami pro celostátní zpravodajství.
Český rozhlas chce sjednotit názvy i loga svých krajských studií. Zastřešit by je měla značka Český rozhlas 5, kterou rozhlas už má, ale nevyužívá ji.
Digitalizace? Český rozhlas chce svůj multiplex
V pohledu současného vedení Českého rozhlasu na digitalizaci rozhlasového vysílání se v podstatě nic nemění. Zemské digitální vysílání v systémech DAB a DAB+ na kmitočtech v L-pásmu považuje za ekonomicky nezajímavé a podle zástupce ředitele techniky Pavla Balíčka do něj půjde jedině v případě, že dostane nabídku od operátora nějaké takové sítě. Český rozhlas se ovšem výběrového řízení na provozování svojí vlastní sítě v L-pásmu účastnit nebude,
dodal. Za perspektivnější rozhlas považuje digitální vysílání v III. pásmu, pro které ale Český telekomunikační úřad (ČTÚ) ještě neuvolnil kmitočty, ani nevypsal výběrové řízení na operátory digitálních rozhlasových sítí.
Český rozhlas je v tomto smyslu limitován jak technologicky, tak legislativně. Chceme se soustředit na úpravu zákona, abychom mohli získat vlastní multiplex, včetně možnosti regionálního odpojování našich programů. Ze začátku se nebráníme ani spolupráci s komerčními rádii,
prohlásil Balíček. Do doby, než ČTÚ vypíše výběrové řízení na digitálního rozhlasové sítě v III. pásmu, nebo jej osloví některý z operátorů rozhlasových sítí v L-pásmu, se hodlá rozhlas nadále věnovat digitálnímu vysílání ve veřejnoprávním multiplexu České televize a na satelitu. Méně už spoléhá na internet.
Výstupy z programové konference Českého rozhlasu
Na čem se domluvila vybraná stovka vedoucích pracovníků Českého rozhlasu na programové konferenci ČRo v Poděbradech? Jak jejich vize ovlivní či neovlivní celoplošné okruhy ČRo, regionální studia, digitální stanice nebo produkci internetového oddělení veřejnoprávního rozhlasu? Napovědět by vám mohla prezentace, kterou vedení rozhlasu představilo tuto středu novinářům.
Internetové vysílání? Bez zázemí stanice na VKV nemá smysl
Neosvědčilo se nám provozování těch internetových stanic, které nejsou klonem stanic vysílajících na velmi krátkých vlnách,
prohlásil programový ředitel ČRo Lukáš Hurník. Chce to přehodnotit zakládání takových stanic, případně se soustředit na takové projekty, které by využily právě sítě VKV,
dodal. Na internetu v současné době vysílají všechny okruhy Českého rozhlasu, jako klíčová distribuční trasa k posluchačům slouží internet zejména u Rádia Wave pro mladé či vědecko-populárního Leonarda. Právě tyto dvě stanice nemají žádné své „klony“ na VKV – na rozdíl od zpravodajského Rádia Česko, které navíc samo vysílá na VKV kmitočtech české BBC, a stanice D-dur, která doplňuje vysílání Vltavy.
Na letošní září a říjen rozhlas přichystal úpravu svých internetových stránek, které by měly být podle šéfa marketingu Reného Zavorala přehlednější a lépe strukturované. Internetová divize rozhlasu ČRo 8 Online od loňského prosince nabízí novou „opičí“ reality show „Příbuzní“ z pavilonu orangutanů v zoologické zahradě ve Dvoře Králové nad Labem. Dosavadní „gorilí“ reality show Odhalení z pražské ZOO skončila, protože podle vedoucího internetové redakce ČRo Filipa Rožánka vypršela smlouva mezi rozhlasem a ZOO. Odhalení se přesunuli na iDnes.cz,
vysvětlil Rožánek. Zajímavé je, že se tak stalo krátce poté, co do ředitelské funkce v pražské ZOO nastoupil bývalý ředitel ČRo Leonardo a autor projektu Odhalení Miroslav Bobek.
ČLÁNKY DO MAILU