Hlavní navigace

Hudba je náš katastrofální problém, připouští ředitel Českého rozhlasu

30. 3. 2010
Doba čtení: 25 minut

Sdílet

Autor: 115393
Český rozhlas potřebuje zásadní změnu. Ujíždí mu vlak, jeho vysílání je zastaralé, špatnou volbou hudby odrazuje mnoho posluchačů. Má problémy s vnitřní komunikací. Ustrnul v devadesátých letech minulého století a v takové podobě nemůže pomýšlet na vstup do digitálního vysílání. To jsou hlavní závěry programové konference, na které se minulý týden v Poděbradech sešli vybraní zaměstnanci veřejnoprávního rozhlasu. O jejích závěrech se server DigiZone.cz bavil s prozatímním generálním ředitelem Českého rozhlasu Petrem Duhanem.

Co jste řešili na programové konferenci v Poděbradech a k jakým konkrétním závěrům jste dospěli?

Musím předeslat, že tuto programovou konferenci jsem původně plánoval z pozice programového ředitele od listopadu loňského roku a vznikala tedy za poněkud jiných okolností. Měli jsme řádného generálního ředitele, já jsem byl definitivním programovým ředitelem, a od konference jsme si slibovali podstatně více, než je výsledek akce, která proběhla minulý týden. Ne že by nešlo o významnou akci, ale měla určité limity. Protože jsem pouze prozatímním ředitelem, zúžili jsme mandát konference na určité doporučení příštímu generálnímu řediteli.

A čím jste se tedy zabývali?

Veřejnoprávností ve 21. století a jejím dalším vývojem, reprofilací celoplošných stanic, tedy především těch tří pilířů, na nichž Český rozhlas momentálně stojí – Radiožurnálu, Prahy a Vltavy – a samozřejmě i regiony. Dotkli jsme se marketingu Českého rozhlasu, zabývali jsme se také internetem a dalším technologickým vývojem, digitalizací a rovněž sociálními sítěmi, které bohužel nevyužíváme tak, jak bychom mohli.

Celoplošné stanice se musí změnit

Peter Duhan - 5

Pojďme tedy konkrétně k celoplošným stanicím. Minulý týden ve středu jste na výjezdním zasedání Rady Českého rozhlasu v Brně oznámil, že od dubna zrušíte funkce ředitelů těchto stanic. Nadále by je měli vést pouze šéfredaktoři. Proč?

Dublování funkcí u celoplošných stanic je systémový nesmysl. Ale jen u celoplošných stanic, u regionů je to něco jiného.

Regionální studia tedy budou mít nadále jak ředitele, tak šéfredaktory?

Ano. Je to dané dikcí zákona. Ředitel regionálního studia je vlastně jakýmsi malým generálním ředitelem. Má jiné kompetence a jiné pravomoci, takže tam je to naprosto v pořádku. Ale pokud zde funguje programový úsek Českého rozhlasu a ten má programového ředitele, který by měl vytvářet pravidla pro celoplošné stanice, tato funkce naprosto stačí. Šéfredaktor odpovídá za provozní chod stanice. Odpovídá to i tiskovému zákonu. Nemohou být dva odpovědní lidé, ale pouze jeden. Myslím si, že to bude mnohem pružnější a efektivnější. Šéfredaktoři také budou mít mnohem větší odpovědnost k programovému řediteli.

Kdo tedy od dubna povede Radiožurnál, Prahu, Vltavu a Český rozhlas 6?

Radiožurnál je zatím svým způsobem jakousi autonomní výjimkou, protože ředitelkou zpravodajských stanic zůstává Hana Hikelová. Na tom jsme se dohodli. Zpravodajství má v Českém rozhlase určité zvláštní poslání a zatím to tak bude. Šéfredaktorem Radiožurnálu je Petr Souček, na stanici Rádio Česko je šéfredaktorem Robert Břešťan.

Stanice Praha má v současné době jak ředitele Jiřího Vejvodu, tak šéfredaktorku Bronislavu Janečkovou. Kdo z nich bude vést Prahu do budoucna?

Ještě nejsem rozhodnut. Ale v každém případě to bude šéfredaktor nebo šéfredaktorka. V tuto chvíli to nevím.

Ale k té změně má dojít už od 1. dubna.

Ne, ne, od 1. dubna do konce měsíce bude jakési přechodné období. V průběhu dubna se rozhodne.

U Vltavy a Českého rozhlasu 6 je obsazení funkce šéfredaktora asi jasné. V obou stanicích je teď obsazené jen místo ředitele, takže se z nich stanou šéfredaktoři.

Vltava a Český rozhlas 6 se i v situaci, kdy na ostatních celoplošných stanicích existovali ředitelé a šéfredaktoři, chovaly trošku svévolně. Lukáš Hurník, který byl a stále je ředitelem ČRo 3 – Vltava, nechtěl obsadit funkci šéfredaktora, protože rovněž odmítal dublování funkcí. Když jsem působil jako ředitel na Českém rozhlase 6, také jsem neměl šéfredaktora.

Takže pan Hurník bude šéfredaktorem Vltavy.

Bude, zatím. Ale připomínám, že je zatím i pověřeným ředitelem programu celého Českého rozhlasu.

Radko Kubičko bude šéfredaktorem Českého rozhlasu 6?

Vypadá to tak.

Vyšly z poděbradské konference nějaké programové vize pro celoplošné stanice?

Vyšly, ale nechtěl bych být úplně konkrétní, protože 7. dubna k tomu budeme pořádat tiskovou konferenci. Řeknu vám to takto: jeden z návrhů je řekněme evoluční, a druhý je skutečně revoluční. Nechme to zatím tak.

Před programovou konferencí jste poskytl krátký rozhovor Týdeníku Rozhlas a v něm jste řekl, že některé stanice ČRo mohou na posluchače působit až archaicky. Myslel jste tím hudební dramaturgii, nebo i formu mluveného slova?

Myslel jsem všechno. Je to trošku bolest Českého rozhlasu, že jsme na některých programových divizích zaspali dobu. Pevně jsme se zakořenili ve 20. století, což bychom neměli. Samozřejmě, je tu určitá tradice. Ale v některých divizích mi chybí trošku smělosti, odvahy a snahy vidět za horizont delší než jeden měsíc. Tedy alespoň za horizont pěti let, a k tomuto horizontu nasměrovat celé programové myšlení.

To se týká celoplošných stanic, nebo i regionálních studií?

To se týká především celoplošných stanic. Regiony mají zvláštní poslání. To, co se nám v Praze může jevit jako nekvalitní a nebo nudné a zastaralé, má regionech své opodstatnění. Protože regionální myšlení je úplně jiné, v Praze ho často nejsme schopni pochopit nebo vnímat. Regionální vysílání je postaveno na úplně jiných parametrech a úplně jiné kvalitě, a v zásadě na jiném programování než celoplošné stanice.

Regiony by se měly sjednotit pod značkou Český rozhlas 5

Tomu bych trošku oponoval. Nedávno jsem se přestěhoval z Prahy do regionu, takže mohu porovnávat. Zdá se mi, že se regionální studia vůbec nesnaží oslovovat mladší cílové skupiny, orientují se posluchače starší šedesáti let. Což není z dlouhodobého hlediska pro Český rozhlas dobré.

Máte pravdu, ale kdybych vzal segment starších posluchačů, jsou při oslovování této cílové skupiny mnohem efektivnější regionální stanice, než například celoplošný okruh Praha.

To ano, ale Český rozhlas by měl vysílat pro všechny cílové skupiny.

Jistě, ale nezměníme to ze dne na den. Já se teď více soustředím na celoplošné stanice.V regionech je samozřejmě obrovská potence kreativně smýšlejících lidí. Nebojím se o osud regionů. Problém je jinde: v tom, že Český rozhlas nemá jednotné standardy – co se týká profesí, honorářové politiky, programu, atd. Není jednotný postup na Radiožurnálu, Vltavě, na ČRo 6, Praze i v regionech. Nejprve musíme zavést tyto standardy, které tu už měly za posledních sedmnáct let být, včetně kariérního řádu. Teprve potom si musíme říci, co chceme od regionů. Budou doplňkem programu celoplošných stanic? A nebo se budou snažit svůj vlastní program? To jsou legitimní otázky a na ně si budeme muset najít odpovědi.

Loni v září jste při výběrovém řízení na generálního ředitele Českého rozhlasu prohlásil, že v úvahu by připadala i redukce počtu krajských studií. Některá by mohla působit spíš jako krajské redakce. Platí to ještě?

Do jisté míry máte pravdu. Když jsem se pak ale posadil na židli programového ředitele, najednou jsem ten problém viděl přece jenom trošku jinak. Stále ovšem trvám na jedné věci: existuje tu značka Český rozhlas 5, která má zastřešovat síť našich regionálních studií a my s ní vůbec nepracujeme.

Spousta lidí ji vůbec nezná.

Ano. Marketingově není vůbec ošetřena. Zástupcům regionů jsem řekl, že bych uvítal, kdyby se zamysleli nad touto značkou a začali uvažovat o nějakém zastřešujícím centru regionálního vysílání. Český rozhlas 5 by měl mít určité ústředí, které by vypracovalo pro regiony obecné standardy – pro všechny stejné. A obecnou filosofii. Pak by záleželo na jednotlivých regionech, jak by si ta obecná pravidla přizpůsobila daným podmínkám. Nynější roztříštěnost těch standardů mi na regionech vadí. Regionální studia jsou ve svém dosahu velice dobrá a úspěšná, pokud jde o oslovování populace, o které jsme se bavili, ale když se na ně podíváte jako na celek, jsou strašně roztříštěná. Velký problém máme s názvoslovím stanic, to bude také jedno z významných témat naší květnové marketingové konference.

Peter Duhan - 1

Ono ale i programové zaměření a cílení jednotlivých regionálních stanic je odlišné. Třeba v Brně se vysílá dechovka a v jižních Čechách zase sází hlavně na hobby magazíny. Neměl by se sjednotit i programový profil a cílení regionálních studií? Aby regiony vystupovaly jednotně?

On je v tom trošku problém. Jsem rád, že jste zmínil dechovku, která je spojená především s regiony. V Brně a na celé jižní Moravě se ale vysílá jiná dechovka než v jižních nebo západních Čechách. Často jsem apelovat na ředitele regionálních studií, zda by se nedaly vytvářet nějaké společné projekty, platné pro všechny regiony, a kolegové mi argumentovali tím, že kdybychom v Brně vysílali dechovku z Českých Budějovic nebo ze západních Čech, naši regionální posluchači by to nepřijali. U každého studia je pevně zakořeněna regionalita. Především pak u těch historicky prvních studií, která vznikala za první republiky a posluchači je vnímají jako svoji rodinu. Existují tam velice pestré osobní kontakty mezi posluchači a novináři. To všechno jsou hodnoty, které v Praze nevnímáme. Proto jsem spíš náchylný k tomu poslouchat kolegy z regionů, abych vnímal specifičnost jejich vysílání.

Posloucháte jejich vysílání? Dá se to vůbec stíhat?

To je naprosto nadlidský úkol. Přiznám se, že je poslouchám výběrově, především Brno a regionální noc, což je spojené vysílání všech našich regionálních studií. To je další projekt, který je nutné marketingově dobře prodávat. Bohužel ho vysíláme mimo prime time v noci. Kolegové mě upozorňují, že noční linka, která je součástí tohoto nočního regionálního vysílání, je vyhledávána osamělými lidmi a posluchači v tísni. Říkají, že toto vysílání je vlastně jakousi rozhlasovou sociální sítí. Existuje opravdu mnoho argumentů, proč bychom měli celou síť regionálních studií zracionalizovat. Akceptovat dosavadní vývoj a vybrat z něj to nejpodstatnější a nejlepší a pak se zamyslet, co s těmi regiony dál.

Čili každý kraj by měl mít i nadále svoje vlastní studio Českého rozhlasu?

Musíme se pohybovat v legislativním rámci.

Zákon to říká: v každém krajském městě má být samostatné studio Českého rozhlasu.

Ano, tak to bylo nastaveno. Nevylučuji, že časem, ale to je horizont několika let, začneme uvažovat trošičku jinak. Vývoj se může ubírat směrem velice nečekaným a my se tomu budeme muset postavit.

Hudba je hrozná. Nejen na Radiožurnálu, ale i na Praze

Zmínili jsme hudbu. Řešili jste vůbec v Poděbradech hudební dramaturgii vysílání jednotlivých stanic Českého rozhlasu?

Řešili. Hudba je katastrofální problém. Nejsem muzikant, jsem konzument hudby. Řekl jsem to v jednom televizním rozhovoru, že za problematický vnímám třeba Radiožurnál. Ono se s tím ale nedá mnoho dělat, protože Radiožurnál je rozkročen mezi dvěma generacemi posluchačů. Je mimořádně obtížné uspokojit všechny. Nevím, jestli se dnes hudební vkus láme po generacích, nebo uvnitř jedné generace po deseti letech. Kladu si jen otázku a vím, že to je problém, který musíme řešit.

Když budu konkrétnější, proč Radiožurnál, ale i ostatní stanice Českého rozhlasu vysílají takový ten československý socialistický pop, kterému se všechna ostatní rádia vědomě vyhýbají? Mnoho let se o tom mluví u Radiožurnálu, přesto se s tím stále nic nestalo. Zůstalo jen u slibů. Český rozhlas to přitom poškozuje, především v očích mladších posluchačů.

Ano, tam nám ubírá posluchače. Dostávám kvůli tomu spoustu e-mailů. Vím, o čem mluvíte. Chtěl bych vyjádřit jistý optimismus, protože Hana Hikelová je velice cílevědomá a hudbou se zabývá. Jsem hluboce přesvědčen, že svojí zarputilostí se jí to povede nějakým způsobem změnit.

Paradoxně na stanici Praha, která je cílená na starší posluchače, by taková hudba nemusela zase až tak vadit.

Budete se divit, ale tam je ten problém ještě horší než na Radiožurnálu. Dokonce už i starší posluchači nám píší, proboha, co nám to hrajete? Nezapomínejte, že skupina aktivních důchodců vyrostla v šedesátých letech. Nevím, jestli dechovka nebo normalizační popík je pro ně to pravé ořechové. Když někdo poslouchal Rádio Laxenburg, Elvise Presleyho a pak vyrostl na Beatles, zažil období hippies… Ptám se sám sebe, zda mu Praha nabízí to, co by chtěl. Ale asi nejsem typický posluchač Prahy.

Čím to, že socialistický popík v Českém rozhlase přežívá tak dlouho?

To je velice jednoduché. Pokusím se vám to vysvětlit. Když v roce 1993 vznikl český veřejnoprávní rozhlas, tak se de facto pouze přemalovala firma. Stali jsme se de iure veřejnoprávním rozhlasem, ale de facto ne. Těch čtyřicet let tuhého bolševika, s výjimkou šedesátých let, a pak ta příšerná normalizace, zůstaly ve zdech budovy Českého rozhlasu, v programu i myšlení lidí. A toho se strašně těžko zbavujeme. Je nutné nastartovat úplně jiné myšlení, dívat se dopředu, dát volnou ruku lidem, kteří jsou dnes okolo Alexandra Píchy v Českém rozhlasu 8 Online. Tam vidím budoucnost, protože tito lidé přemýšlejí úplně jinak.

V rozhovoru pro Týdeník Rozhlas jste také řekl, že je třeba změnit komunikaci Českého rozhlasu, včetně využívání sociálních sítí, jako je Facebook a Twitter.

Ano, komunikaci jsme zanedbali. Komunikaci uvnitř rozhlasu, a to se logicky musí podepsat i na komunikaci navenek. Samozřejmě s tím souvisejí i sociální sítě. Na rozdíl od České televize, a to je mi skutečně líto, jsme trochu zaspali dobu. Jistě, už dnes máme nějaké aktivity, třeba na Facebooku, ale ty nemají ucelenou strategii, jakou má třeba zmiňovaná ČT. Musíme ji vytvořit, protože Facebook nám nesmí utéct.

Jak chcete oslovovat uživatele Facebooku, když vysíláte pro staré posluchače? Rozevírají se vám nůžky mezi tím, co hrajete ve vysílání a co nabízíte na internetu. Tyto cílové skupiny se naprosto míjí!

Máte pravdu. Když nastupoval Alexandr Pícha do funkce ředitele ČRo 8 Online, dal jsem mu čtyři úkoly. Chci, aby z internetu vytvořil integrující platformu pro všechny aktivity Českého rozhlasu, především pak programové. Za druhé chci, aby vytvářel na ploše internetu všechny možné programové synergie, které by pak inspirovaly i analogové stanice Českého rozhlasu, včetně regionálních. Také jsem požadoval, aby to bylo jakési okno do médií 21. století, aby nasávalo a integrovalo. A pak jsem chtěl, a myslím, že se to začíná dařit, aby internet byl platformou jakéhosi experimentálního myšlení v Českém rozhlase. Daří se to třeba v tom, že Český rozhlas Leonardo zůstalo součástí internetové divize a zůstane jí i nadále. S Leonardem máme společně s Alexandrem Píchou velké plány.

Digitalizace? Na tu ještě máme čas

Zůstane Leonardo samostatnou digitální stanicí Českého rozhlasu?

Bude vysílat, ale už to ne jako samostatná stanice, ale bude to „stavebnicové“ rádio, které bude nabízet celý segment vědy, techniky a vzdělávání.

Čili bude fungovat formou podcastu?

Tak, podcast. Na tom budeme bazírovat.

Peter Duhan - 9

Takže Leonardo zmizí z nabídky veřejnoprávního multiplexu České televize?

Nezmizí. Tím, že bude vytvářet svoje produkty, ale i jiné pořady, než ty, které momentálně dělá, ale pro jiné stanice Českého rozhlasu, naskládá je vedle sebe a bude je vysílat jako digitální stanice.

Pro mladé posluchače zatím vysílá pouze jediná stanice Českého rozhlasu, Rádio Wave. O tom jste prohlásil, že je příliš úzce zaměřené, alternativní. Jak by se mělo změnit?

Bavili jsme se o tom v Poděbradech. V tomto bodu byla ta diskuse, řekl bych, dost kontroverzní. Uvědomujeme si, že Český rozhlas ztratil dvě generace mladých posluchačů. Uvědomujeme si, že bychom potřebovali stanici pro mladé typu BBC 1 nebo rakouského O3, což je taková ukázková stanice pro mladé, na které jsem vyrostl i já. Ale bohužel máme ten samý problém, který jsme měli i v roce 2006, když projekt Rádia Wave odstartoval. Jsme limitováni zákonem, nemáme přidělenou čtvrtou celoplošnou síť analogových vysílačů. I kdybychom ji dostali a nějak zalobovali, nemáme dostatek vysílačů, z nichž bychom vytvořili nějakou páteřní síť, která by pokryla alespoň 65 procent území státu.

Promiňte, ale pro novou stanici mluveného slova byste ji měli?

To je dobrá otázka, ale nezaskočil jste mě. U stanice mluveného slova je to ten samý problém, pochopitelně. Pro tento projekt ale máme jistou alternativu, na které se musí také pracovat: střední vlny. Musí se ale vyčíslit ekonomický dopad takového projektu.

Platí tedy, že by se v této stanici sloučily dosavadní programy ČRo 6 a Rádio Česko?

A část produkce Radiožurnálu. Ale k tomu by vám více řekla Hana Hikelová, která má tento projekt na starost. Mluvila o něm i na programové konferenci. Je to jedno z doporučení pro příštího generálního ředitele.

Takže pokračujete v projektu vašeho předchůdce Richarda Medka, který označil stanici mluveného slova za jednu ze svých priorit?

Nepokračujeme, takto bych to neřekl. Řekl bych spíše, že se tím intenzivně zabýváme, včetně toho, že nemáme čtvrtou celoplošnou síť, ale přitom v zákoně je napsáno, že kromě tří celoplošných stanic může Český rozhlas provozovat vysílání na středních vlnách. Pokusíme se najít legislativně průchozí krok, který by nám umožnil tu stanici vytvořit. Ale to všechno závisí na ekonomické rozvaze. Upřednostňoval bych, abychom se v této fázi soustředili na vypracování jakési rozvojové strategie rozhlasu pro příštích deset let, která bude mít svůj krátkodobý, střednědobý a dlouhodobý horizont. Protože teprve poté, až ji naformulujeme, můžou přijít kolegové z technického oddělení a z hlediska svých zkušeností a odhadů vypracovat strategii technologického rozvoje rozhlasu a poté mohou přijít naši ekonomové a mohou vypracovat finanční strategii. Postupovat ad hoc, to už tady bylo. Nemá to cenu, to bychom se velice brzy dostali do ztráty.

Vznik stanice mluveného slova by znamenal zánik zpravodajského Rádia Česko?

V tom případě zcela určitě. Nikde není napsané, že Český rozhlas dostane síť po českém vysílání BBC.

V Poděbradech jste se bavili také o digitalizaci rozhlasového vysílání. Kdy se do ní rozhlas pustí? Stále se čeká na vaše rozhodnutí, zda budete digitalizovat a kdy.

Digitálně už vysíláme po satelitu a v DVB-T.

Vy znáte někoho, kdo poslouchá rádio přes televizi?

Představte si, že znám kolegy, kteří ho tak poslouchají. Byl jsem tím překvapen.

A kromě lidí z Českého rozhlasu?

Myslím si, že jsou lidé, kteří to poslouchají. Ale je to minoritní společenství.

Právě. Poslechovost všech vašich digitálních stanic má dohromady asi 10 tisíc lidí týdně.

Naši sociologové nám říkají, že to se až tak přesně změřit nedá. Nevím. Nepochybuji o jejich argumentech.

Při ceně 26 milionů korun ročně za toto vysílání přes televizní digitální síť České televize mi to přijde docela drahé a neefektivní.

Zcela určitě. Měl jsem s kolegy z techniky krátkou informativní poradu, a digitalizaci se nevyhneme. To je jasné. Víme také, že v západní Evropě se jako nejvhodnější systém pro digitální rozhlasové vysílání vyvíjí DAB. S největší pravděpodobností bude vyhovovat rozhlasu i u nás. Zatím ale nejsme zatíženi termínem, kdy by se měla digitalizace v Česku spustit. Může to být za pět let, za deset, ale i za patnáct. DAB je asi nejhodnotnější způsob digitálního vysílání, protože má co do kvality nahradit celoplošné VKV sítě. Ale jak na tu digitalizaci? Pokud budeme programově stále vězet ve 20. století, v digitálním prostředí konkurenčně neobstojíme. Podívejte se na Českou televizi. Sleduji ji z profesního zájmu. Když si však chci složit svůj veřejnoprávní program, namixuji si přes kabel a satelit různé tematické kanály a mám takový veřejnoprávní program, že se mu nic nevyrovná. ČT se vstupem do digitálního vysílání ocitla v mimořádně náročném konkurenčním prostředí. Pro nás jako rozhlas to je inspirace, abychom se po určité přechodné období zamysleli, jak se na toto konkurenční prostředí připravit. Je to pro nás svým způsobem výhoda.

Jak dlouho se chcete zamýšlet?

Počkáme na definitivního generálního ředitele. Všechno začíná u programu a když jsem řekl, že jsem spíš pro to, aby se vypracovala programová strategie, její součástí by měla být i problematika digitalizace a načasování našich kroků. Jinak to nemá cenu.

Český telekomunikační úřad (ČTÚ) už loni vypsal výběrové řízení na první celoplošnou síť pro digitální rozhlas.

Já vím, to nás tlačí.

Nakonec ale ČTÚ nevybral žádného vítěze, protože nebylo jisté, že by taková síť měla nějaký obsah. Čekalo se hlavně na Český rozhlas, který by měl být podobně jako Česká televize lídrem digitalizace. Měl by donutit komerční rádia, aby se do tohoto procesu také zapojila. Takže začátek rozhlasové digitalizace závisí především na vás.

Na Českém rozhlase, já vím. Ale v tuto chvíli vám neumím dát jinou odpověď než tu, kterou jsem vám dal. Udělám všechno pro to, aby nás to nezaskočilo, abychom opět nabrali tempo, jakýsi drive a ofenzívu. Zmiňovali jsme komunikaci. Když nefunguje komunikace, tak se ztratí i ofenzíva. Rozhlas se strašně zapouzdřil a zůstal stát.

Příští měsíc vypíše ČTÚ další výběrová řízení na krajské sítě pro digitální rozhlas. Víte o nich? Nabídnete do nich nějaký obsah?

Nejsem o nich informován. V tuto chvíli nevím. Budu se muset poradit.

Jak dlouho ještě budu prozatímním ředitelem? Nevím

Pojďme k personáliím. Zmínili jsme Hanu Hikelovou, ředitelku zpravodajských stanic Českého rozhlasu. Původně měla vzniknout funkce ředitele zpravodajství, stejně jako v ČT. Existoval ale určitý spor mezi vámi a bývalým generálním ředitelem Richardem Medkem, zda má být tato funkce na prvním stupni řízení či nikoli. Jak to bude?

Ano, já to upřesním. Vím, že existují obě řešení. Centrum zpravodajství zůstává pod programovým oddělením Českého rozhlasu, jako jeho velmi důležitá složka, jakýsi newsroom. Podobně to funguje u všech veřejnoprávních rozhlasů na západ od našich hranic, newsroom je jakýsi mozek těchto stanic. Neprodukuje pořady, ale obsahy pro všechny stanice. Samozřejmě existuje i verzi jakéhosi centra zpravodajství, samostatné složky, která stojí vedle programu, jako to je v ČT. Obé má svoje výhody.

Peter Duhan - 3

Pro vás je zajímavější které řešení?

Pro mě je zajímavější z hlediska budoucnosti a z hlediska i příštích aktivit, včetně digitálního vysílání, ten newsroom, to znamená centrum zpravodajství pod oddělením programu. Ale jak říkám, umím si představit i tu druhou variantu. Dnes je předčasné mluvit o tom, která zvítězí, protože úsekové ředitele a vůbec organizační schéma, které se týká prvního stupně řízení, může předkládat až řádný generální ředitel.

Rada Českého rozhlasu schválila váš záměr převést pod vaši přímou podřízenost Odbor komunikace a vnějších vztahů ČRo. Na co všechno chcete jako prozatímní generální ředitel přímo dohlížet?

Přikládám komunikaci velký akcent, to ostatně vyplývá i z výše uvedeného. Navíc i z hlediska operativy je vhodné, aby strategický útvar, kterým Odbor komunikace a vnějších vztahů je, byl ve struktuře rozhlasu v přímé podřízenosti generálního ředitele. Program, který jsem předtím vedl, jsem teď rozčlenil mezi Lukáše Hurníka a Hanu Hikelovou. V mé přímé působnosti jsou samozřejmě ředitelé úseků. Když jsem nastoupil do vedení programového úseku, ještě jsem to tolik necítil, ale když jsem převzal celý Český rozhlas, zjistil jsem, že tento ředitel řídí pouze operativu. Vůbec neřeší strategické plány rozhlasu, vůbec neurčuje agendu na poradách. Je vláčen a válcován jen tím, co se vysílá a co plánuje na další týden. Všechno jsou to velmi krátkodobé časové horizonty. Chci oddělit operativní strukturu od té strategické. Chci se soustředit na strategii. Operativu mají řešit úsekoví ředitelé, od toho jsou manažeři. Na poradách s generálním ředitelem se mají řešit vize a strategie, operativa jen v minimální míře.

Nyní jste prozatímním ředitelem Českého rozhlasu a rada by měla do devadesáti dnů od vašeho jmenování zvolit řádného generálního ředitele. Jenže rada není kompletní a vypadá to, že poslanci nové radní nezvolí včas, aby nový generální ředitel mohl rozhlas převzít do konce května. Co se bude dít po uplynutí oněch devadesáti dnů? Budete znovu pověřen vedením rozhlasu, nebo vám bude prodlouženo funkční období prozatímního ředitele?

Nevím, to je spíš otázka na Radu Českého rozhlasu, a dokonce bych řekl, že snad ani ne na ni, protože ta z toho má také těžkou hlavu, ale spíš na naše poslance. Nevím, skutečně nevím. Vůbec se tím nezabývám. Kdybych se zabýval těmito věcmi, tak bychom zase jenom stáli.

Jste tím prozatímním ředitelováním nějakým způsobem limitován v rozhodování o Českém rozhlase? Třeba právě k otázce jeho další strategie?

Zásadnější věci, které by se týkaly delšího časového horizontu, musí pochopitelně počkat na nového generálního ředitele. Proto také říkám, že programová konference zúžila svůj výstup na jakési doporučení. Pokud jde o chod rozhlasu, o změny ve strukturách řízení, to je plně v mé kompetenci. Prozatímní ředitel má de facto veškeré pravomoci generálního ředitele. Neměl by, zejména v tom úsekovém řízení, to znamená na prvním stupni řízení, dělat zásadní změny. Asi tak.

Říkáte, že výstup z programové konference je doporučením pro nového generálního ředitele. Co když ale rozhlas povedete jako prozatímní ředitel až do letošního podzimu? Kdy by se měla ta doporučení projevit v praxi? Počítáte s tím třeba od příštího roku?

Chtělo by to co nejdříve, prodlužování prozatímního období je z hlediska vývoje rozhlasu kontraproduktivní. Uvědomuji si to, ale říkám: některé věci, které jsem jmenoval před chvílí, tedy oddělení operativy od strategie, lze udělat prakticky ze dne na den, z jedné porady na druhou. Zavedl jsem gremiální porady, které tady předtím nebyly. Jednou měsíčně se musí všichni ředitelé, včetně regionálních, sejít a mluvit o věcech, které jsou aktuální. Na tyto porady musí prozatímní ředitel přinášet svoji agendu, aby měl zpětnou vazbu a mohl hodnotit, aby se s okamžitou platností dala zavést nová metodika hodnocení programu.

Teď si program nehodnotíte?

Ne, nemáme žádné výstupy ze stanic, jak vypadá jejich program. Jenom o tom, jak jsme výborní. Ale že jsou tam chyby, že se staly omyly… To ne.

Proč jste toto hodnocení nezavedl už jako programový ředitel? V této funkci jste byl od loňského léta.

Chtěl jsem ho zavést, ale bylo na to velmi málo času. Nejdřív jsem byl asi dva měsíce prozatímní programový ředitel, až do volby generálního ředitele. 30. září byl zvolen nový ředitel, 28. října jsem se během státního svátku a výjezdu v Brně dozvěděl, že začnu zastupovat generálního ředitele, protože onemocněl. V té situaci už nemůžete dělat nic, protože se soustředíte na více problémů najednou. Seděl jsem na dvou židlích a operativa generálního ředitele byla tak velká a masivní, že jsem na to prostě neměl čas. Navíc jsme museli čekat na generálního ředitele. Takže to nešlo. De facto až teď, za tento měsíc, se v rozhlase pročistil vzduch.

Rýsuje se dohoda o dokončení rekonstrukce budovy rozhlasu

Jedním z problémů, které jste zdědil, je spor o cenu dokončení rekonstrukce historické budovy Českého rozhlasu. Jaká je aktuální situace?

Zlá. Nechci mluvit o detailech. Nabízí se možnost začít znovu jednat. Já tu možnost využiji a předpokládám, že při sumě znalostí, které už teď o rekonstrukci mám, se ta jednání povedou minimálně v přátelském duchu. Že takové to zakopání do pozic, že Český rozhlas říká ne, a zhotovitel říká, dejte nám další peníze, se nějakým způsobem povede otupit. Jsem v tomto smyslu optimistou.

Stavební firma si asi klade nějaké podmínky. Jsou pro Český rozhlas výhodné?

V této situaci, a jak si to klade, nejsou výhodné. U toho zůstaňme. Jsou to nesmírně složitá a citlivá jednání. Obě firmy, Český rozhlas i sdružení Hochtief jsou renomované. Panuje shoda na tom, že případný soudní spor by mohl obě významně poškodit.

Rada Českého rozhlasu pověřila vašeho předchůdce Richarda Medka, aby podal za rozhlas trestní oznámení na neznámého pachatele kvůli prodražování rekonstrukce. Už jste toto trestní oznámení podali?

Ještě ne. Činím určité kroky k tomu, abych zjistil, zda podání trestního oznámení buď na neznámého pachatele, nebo na konkrétního pachatele, je vůbec v zájmu Českého rozhlasu.

Vy už znáte konkrétního pachatele?

Ne, neznám. Říkám jen, že jsou dvě možnosti. Buď podáte oznámení ne neznámého, nebo konkrétního pachatele. A k tomu jsme se ještě nedopracovali.

Neobrátilo by se toto trestní oznámení proti některým členům současného vedení Českého rozhlasu? Případně na bývalé ředitele Václava Kasíka a Richarda Medka?

Proto si nechávám zpracovat analýzu. Mám v tomto směru naprosto čisté ruce, s rekonstrukcí jsem skutečně neměl nic společného. Vůbec jsem o ní ani nevěděl, neznal jsem okolnosti, za jakých probíhala. Nebyl jsem ani členem řídícího výboru, takže mé rozhodnutí, zda podáme nebo nepodáme trestní oznámení, bude objektivní.

A můžete ho nepodat, když vás k tomu vyzvala Rada Českého rozhlasu?

Rada Českého rozhlasu také poslouchá argumenty ředitele. Ale tím nechci vyloučit, že k tomu trestnímu oznámení nedojde. Jen si myslím, že učinit ten krok, aniž bych si v tom udělal jasno, by nebylo zodpovědné.

Peter Duhan - 4

Bývalý generální ředitel Českého rozhlasu Václav Kasík po svém loňském odvolání prohlásil, že se proti rozhodnutí rady odvolá k soudu. Stalo se to už? A je žalovanou stranou Rada Českého rozhlasu, nebo samotný Český rozhlas?

Vím, že Václav Kasík tuto žalobu podal. Nestačil jsem ale tento materiál ani nastudovat. Vím o jeho existenci. Nevím, zda je podané na radu nebo na Český rozhlas. Musím si v tom nejprve udělat jasno.

Jaké jsou vlastně vaše osobní vztahy s Václavem Kasíkem? Narušilo je jeho loňské odvolání z funkce?

Kdybych měl hodnotit moje vztahy s Václavem Kasíkem, byly určitě složité, ale vždycky řešitelné. Známe se z počátku devadesátých let, takže jsme se nepotkali až na půdě Českého rozhlasu.

Už loni v létě před odvoláním Václava Kasíka se o vás psalo, že byste ho měl nahradit. Tehdy mělo dojít k rozbroji mezi vámi dvěma.

Ano, já vím. Bylo to napjaté období, ale já jsem se pokoušel Václavu Kasíkovi vysvětlit, že jsem v tom stejně nevinně jako on.

Domníval se Václav Kasík, že ho máte na základě údajné dohody s Radou Českého rozhlasu nahradit ve funkci?

Asi ano, asi si myslel, že jsem mu někde mydlil schody. Já si to nemyslím, podle mne si mydlil schody sám. To je všechno, co k tomu mohu říct.

Pokračuje nějak vaše spolupráce s jedním z loňských finalistů výběrového řízení na generálního ředitele Českého rozhlasu Jiřím Mejstříkem? Hospodářské noviny napsaly, že pro vás pracuje jako poradce.

Pokračuje, už jsem to řekl na programové radě Českého rozhlasu. Pana Mejstříka znám ještě z dob svého působení ve federálním rozhlase (Peter Duhan byl posledním ústředním ředitelem Československého rozhlasu, pozn. red.), byl můj statutární náměstek. Poté se od 1. ledna 1992 stal historicky prvním ředitelem Českého rozhlasu. Byli jsme u mnoha věcí společně, o spoustě věcí jsme se museli radit. Byli jsme u toho, když se připravovaly nové zákony pro veřejnoprávní rozhlas. Jeho pohledu na rozhlas si nesmírně vážím, je to zkušený manažer. Je pouze v pozici mého poradce. Vybral jsem si ho záměrně a radě jsem argumentoval, proč jsem se tak rozhodl. Na chod rozhlasu nemá pražádný vliv. Rozhoduji se na základě toho, co mi pan Mejstřík předkládá. Jsou to spíš jakési programově-legislativní věci, pan doktor Mejstřík je právník, takže se v nich vyzná. Významně mi pomáhá při poslechu stanic. Mám v něm jakousi velice kritickou zpětnou vazbu, a to je velmi důležité. Takže to je jeho role a já prozatím o žádné jiné neuvažuji.

Jste ještě v kontaktu s Richardem Medkem?

Ano, a netajím tím, že jsem s Richardem Medkem byl v kontaktu ještě předtím, než se stalo to, co se stalo. Hodně jsme spolu mluvili o rozhlasu. Máme na něj mnoho stejných pohledů.

A okolo programové konference v Poděbradech jste spolu mluvili?

Ne, ne. Navštívil mne, když se vrátil z krátké dovolené poté, co rezignoval. Mluvili jsme spolu velice krátce.

V jednom rozhovoru jste řekl, že pokud by Richard Medek chtěl, má dveře do rozhlasu otevřené. Je taková spolupráce možná?

Křisťálová Lupa 24 hlasovani

V této situaci bych mu nemohl nabídnout nic, protože jsem pouze prozatímní ředitel. Ale ne, myslím, že Richard Medek potřebuje dlouhý čas na to, aby odstoupil od problematiky rozhlasu a vůbec od toho, co se stalo – aby si to sám v sobě zhodnotil. Je dobré ho nechat v klidu. Za sebe mohu říct, že byl skutečně vyčerpán.

Foto: Ivana Dvorská, DigiZone.cz

Podaří se Petru Duhanovi zmodernizovat vysílání Českého rozhlasu?

Seriál: Rozhovory
ikonka

Zajímá vás toto téma? Chcete se o něm dozvědět víc?

Objednejte si upozornění na nově vydané články do vašeho mailu. Žádný článek vám tak neuteče.

Autor článku

Autor je šéfredaktorem serveru o digitálním vysílání DigiZone.cz a redaktorem týdeníku Reflex.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).