Čína jako IPv6 velmoc?

15. 2. 2007
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Autor: 29
Čína dnes patří mezi ostře sledované státy. Její rychle se rozvíjející ekonomika, věda i výzkum přitahují pozornost a nutí brát vážně zemi, která byla dlouho vnímána jako velká, lidnatá, ale zaostalá. O slovo se hlásí i v rozvoji Internetu.

V poslední době se tu a tam objevují články upozorňující na značné čínské ambice v oblasti IPv6 a bijící na poplach ve stylu „Amerika zaostává, ztrácí své dominantní postavení“. Za příklad mohou posloužit třeba China's lead in tech nebo China Builds a Better Internet (jehož skoropřeklad – liší se začátek – vyšel nedávno v češtině). Jejich obsah je pestrou směsí reálných základů a novinářského přehánění (tu a tam prošpikovaný překvapující nekompetencí, například když Ben Worthen popisuje byte).

V pozadí těchto článků stojí projekt China Next Generation Internet (CNGI), jehož kořeny sahají do roku 2001, ale konkrétní obrysy získal o dva roky později. Velmi stručně řečeno má v jeho rámci vzniknout celostátní IPv6 síť, která by měla prokázat svou životaschopnost během olympiády v roce 2008. Pod heslem „nikdo vám nedá, co my vám slíbíme“ je prezentována jako síť těch nejúžasnějších vlastností.

Věcné informace o CNGI se ale hledají poměrně těžko, zejména pokud člověk neumí čínsky. Pěkný stručný přehled základních rysů projektu poskytuje studie IPv6 Roadmap Vision 2010 [PDF, 1,3 MB] vydaná IPv6 konsorciem v srpnu 2006. Najdete v ní šest klíčových vlastností projektu:

  • K jeho koordinaci se spojilo osm ministerstev, jedná se skutečně o celostátní záležitost.
  • Klíčovou roli mají telekomunikační operátoři, nikoli akademické instituce.
  • Od samého začátku má být podporováno mobilní IPv6.
  • Diskuse o cílech a technologiích je stále otevřená. Ve výsledku se nemusí jednat o čistě IPv6 projekt.
  • Vlastnosti jednotlivých dílčích sítí se mohou lišit, jednotné má být pouze jejich veřejné rozhraní.
  • Důraz je kladen na aplikace, které využijí potenciál sítě.

CNGI podle prezentace The Internet in China [PDF, 487 kB] počítá s šesti páteřními sítěmi. Pět z nich budou provozovat jednotliví komerční operátoři (China Telecom, China Netcom, China Railcom, China Unicom a China Mobile), šestou a největší je čínská akademická síť CERNET2, o níž je k dispozici nejvíce informací.

Jedná se o nativní IPv6 síť propojující nejvýznamnější čínská města rychlostmi 2,5 a 10 Gbit/s a napojenou na významné světové sítě (evropskou GÉANT2, americkou Abilene a asijskou APAN). Zajímavý je důraz na využívání zařízení čínské výroby, pro něž tyto sítě slouží jako ověřovací platformy pro testování vlastností i kompatibility s produkty zavedených výrobců.

Vraťme se ale k otázkám nastoleným výše odkazovanými články. Stane se Čína IPv6 velmocí? A máme se bát? Podle mého soudu je odpověď na první otázku ano, na druhou ne.

Čína se síťovou velmocí tak jako tak stává – letos má počet zdejších uživatelů Internetu překonat USA. A v IPv4 pro ni jednoduše není dost místa. Navíc se snaží získat konkurenční výhodu pro své výrobce proti americkým a evropským konkurentům. Proto významně podporuje IPv6, institucionálně i finančně, a proto je pravděpodobnost, že se v této oblasti dostane až na absolutní světovou špičku, velmi vysoká.

Na druhé straně nesdílím obavy některých komentátorů, že tím získá rozhodující náskok, který se již nepodaří vymazat. Jeden z důvodů je ryze pragmatický – čím později v síťovém světě začnete s nasazováním určité technologie, tím snadnější to máte a tím rychlejší děláte pokroky. Nejtěžší je kráčet v čele a prošlapávat cestu. Platíte za nedokonalost čerstvě vyvinutých principů a zařízení i za vlastní chyby, kterým se v takové situaci prakticky nedá vyhnout. Ostatní pak staví na zkušenostech svých předchůdců v situaci, kdy technologie je vyzrálejší a levnější.

I kdyby tedy Čína získala významný náskok, nebudou mít ostatní země problém ji dotáhnout. Ve skutečnosti jim čínské úsilí usnadní jejich úlohu.

Jiné riziko spočívá ve znalostech. Nezískají čínští odborníci zásadní náskok, díky němuž se centrum internetových inovací přesune sem? Zatím tomu ale nic nenasvědčuje. Když se podíváte na autory RFC (těch pro IPv6, ale i obecně), asijská jména jsou spíše výjimkou. Vývoj zatím zůstává především v USA a v Evropě. Ostatně o míře originality výše zmiňovaných čínských síťových zařízení panují také značné pochybnosti.

Zcela specifickou otázkou jsou pak čínské snahy o kontrolu a cenzuru Internetu. I tady by, myslím, mohlo IPv6 znamenat krok vpřed dobrým směrem. Obsahuje prvky, jako je anonymizace adres či šifrovací mechanismy, které zvyšují soukromí uživatelů. I kdyby ale byly pro čínské implementace zakázány, samotný kvantitativní nárůst sítě a větší míra přímé komunikace připojených zařízení učiní kontrolu daleko obtížnější.

Čína je na nejlepší cestě sehrát pro IPv6 významnou roli. A pokud skutečně datové přenosy během olympiády prokáží použitelnost velké IPv6 sítě v praxi, bude to pro nový protokol výkladní skříň mamutích rozměrů.

Myslíte si, že se Čína stane IPv6 velmocí?

Autor článku

Autor dělá nepořádek v příslovích, protože sítě nejen dělá, ale i učí a dokonce také řídí. Působí na Ústavu nových technologií a aplikované informatiky na Technické univerzitě v Liberci. Píše knihy.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).