Hlavní navigace

Čína, Evropa a konkurenceschopnost

11. 8. 2005
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

V letním seriálu o Číně a jejím IT boomu se dnes podíváme na dopady rychlého rozvoje této země na Evropu a její konkurenceschopnost. Evropská unie musí výrazně přidat nejen vzhledem k Číně, ale k celému světu, jinak jí v mnohém ujede vlak. Proto také připravovaná strategie rozvoje výzkumu a vývoje předpokládá dvojnásobný objem peněz.
Evropa si nemůže dost dobře nevšímat změn v Asii a zejména v její – po všech stránkách nové velmoci – Číně. Ve své osmé zprávě v pořadí o konkurences­chopnosti EU, „European competitiveness report 2004“ [PDF, 277 s., 1,8 MB], se hovoří o „výzvě“, něco jako hozené rukavici, kterou pro Evropu představuje čínská ekonomika, která roste tempem 9 procent ročního přírůstku HDP (viz článek Zaměřeno na východ). A této výzvě se věnuje jedna z celkově pěti kapitol (ostatní specificky zaměřené kapitoly se věnují konkurenceschop­nosti v automobilovém sektoru či sektoru zdravotnictví), která si všímá jak růstových faktorů a souvisejících rizik čínské ekonomiky, tak zejména vazeb s EU a významu a dopadu pro EU.

Pozitivní a negativní dopady na Evropu

Pro EU prudký rozvoj Číny znamená velmi zjednodušeně dvě dost protichůdné různé věci. Jednak (ještě další) snížení evropské konkurenceschop­nosti, protože není možné soupeřit s dostupnou, levnou a přitom poměrně kvalitní místní pracovní silou a souvisejícím zájmem zahraničních investorů o možnosti v Číně. Nepříjemností zejména pro nové členské země je, že vyspělejší státy původní „patnáctky“ již nebudou tolik využívat jejich mírně levnější pracovní sílu a spíše budou dovážet zboží právě z Číny. Nové členské země také stále více z Číny importují, import roste rychleji než v EU-15.

Ale na druhé straně představuje čínský trh možnost pro evropské společnosti rozšířit svůj export (i když nárůst importu je v předstihu a deficit zahraničního obchodu EU s Čínou se prohlubuje). Čína je již od roku 2002 spolu s USA největším mimoevropským obchodním partnerem pro EU. Nicméně Čína do Evropy exportuje nejen běžné spotřební zboží, ale i produkty vyžadující dobrou technologickou a znalostní i materiálovou základnu. Jinými slovy: Čína už konkuruje vyspělým průmyslovým zemím jako čtvrtý největší exportér. Podíl exportu v oblasti IT výrazně roste: podle studie Světové banky tvořil její podíl nově vytvořených hodnot v IT globálně přes 8 procent. Pokud se předpoklady pro letošní rok splní, pak její podíl dosáhne jedné třetiny světové produkce (což jsou dvě třetiny produkce rozvojového světa).

1820
Čínský export elektroniky do Evropy
Zdroj: European Competitiveness Report 2004 (graf 5.11, s. 260)

Aby se firmy v EU mohly náporu této konkurence ubránit, musí nějak překonat zejména nevýhodu vyšších nákladů na práci „u sebe doma“. Je potřeba zaměřit se na produktivitu práce a zejména na nové perspektivní oblasti, tedy na výzkum a vývoj.

Věda a výzkum – klíčová oblast

Evropská unie bije na poplach, neboť konkurenceschopnost Evropy jako celku je ve světovém měřítku čím dál horší. Zejména se poukazuje na nedostatečné investice do vědy a výzkumu, které z hlediska podílu na HDP vytrvale klesají od roku 2000. Přitom v roce 2003 se vynakládala v EU pouze necelá 2 procenta HDP, zatímco v USA to bylo 2,59 procenta a v Japonsku dokonce 3,15 procenta.

V letech 2007 – 2013 se mají v členských zemích na výzkum a vývoj vynakládat 3 procenta HDP, ale stagnující situace v letošním roce k tomuto cíli moc nevede. Podobně zbožným přáním se jeví být 2/3 podíl investic pramenících ze soukromého sektoru do roku 2010, protože evropské podniky vydávají na výzkum a vývoj čím dál méně. V roce 2002 to bylo 55,6 procenta veškerých výdajů na výzkum a vývoj, zatímco ve stejném roce se na těchto výdajích v USA podílel podnikatelský sektor 63,1 procenty a v Japonsku dokonce 73,9 procenty. Evropa navíc přestává být dostatečně atraktivním místem pro výzkum, takže společnosti přesouvají své výzkumné aktivity a inovační centra na jiné kontinenty.

Jestliže se podíváme na Čínu, ta v roce 2003 vynaložila na vědu a výzkum 1,31 procenta HDP, ale za poslední rok je vidět značný pokrok, který zemi pravděpodobně dostane na úroveň 2,2 procenta HDP do konce této dekády. Pro srovnání: český rozpočet na příští rok předpokládá vynaložit na výzkum a vývoj pouze 0,6 procenta HDP!

Čína předstihla v celkových výdajích na výzkum a vývoj (podle „TrendChart: Innovation Policy in Europe 2004“, [PDF, 119 s., 2,1 MB]) většinu nových členských zemí EU a dokonce předstihla EU jako celek v podílu těchto výdajů plynoucích z podnikatelského sektoru.

1821

Vývoj výdajů na výzkum a vývoj (celkový a v podílu podnikového sektoru)
Legenda: BERD=Business expenditures on R&D; GERD=Gross Expenditure on Research & Development
Zdroj: „Benchmarking Enterprise Policy: Results from the 2004 Scoreboard“ (Commission Staff Working Document)

Za Evropu konkurenceschopnou

Připomeňme často proklamovaný úkol v rámci tzv. Lisabonské strategie: vytvořit z Evropy nejkonkurences­chopnější a nejdynamičtější znalostní společnost na světě. Evropská komise proto plánuje především zvýšení investic z fondů EU na výzkum v rámci informačních a komunikačních technologií (ICT): o celých 80 procent. Ve srovnání se světem Evropa zaostává s průměrným výdajem na výzkum ve výši 80 eur na hlavu, ve srovnání s 350 eury v Japonsku a 400 eury v USA. ICT je přitom již dnes v Evropě nejslibnější sektor ekonomiky: má podíl na růstu produktivity ve výši 40 procent a na růstu HDP ve výši 25 procent.

Do výzkumných projektů v sektoru ICT vynakládá EU v současné době celkem slušný peníz (viz též článek Broadband for all): do vybraných 276 projektů v březnu uzavřené 4. výzvy (Call 4) v rámci běžícího FP6 se věnuje miliarda eur z fondů EU, což je zdaleka nejvíc ze všech výzev k podávání návrhů projektů v historii. Ovšem z celkových 1300 podaných návrhů projektů jich hodnotícím procesem probíhajícím v dubnu a květnu zdárně prošlo celých 462, tedy dvojnásobek projektů, které lze financovat! Vybrané projekty se mimo jiné týkají rozvoje technologií širokopásmového přístupu, mobilních komunikací a také nanotechnologií.

Připomeňme, že od května probíhá pátá výzva pro oblast IST v rámci FP6 (Call 5), jejíž uzávěrka 21. září se kvapem blíží. Jednou z možností, jak se zapojit – nalézt partnerské organizace pro vlastní návrh projektu nebo se zapojit do projektu navrhovaného větší/významněj­ší/zkušenější společností – je využít vyhledávače partnerů na adrese http://www.ideal-ist.net. Podrobnější informace o programu IST, jednotlivých výzvách a možnostech zapojení (v češtině) lze nalézt také na adrese http://www.ideal-ist.cz/index.php?id­s=ideal-home.

Změny po roce 2006

Evropa specifikuje svůj budoucí plán výzkumu a vývoje ve svém sedmiletém rámcovém programu www.cordis.lu/fp7">FP7, který začne v roce 2007. Do konce léta probíhá připomínkování návrhu FP7 a poté bude předložen ke schválení Evropské radě a parlamentu. Oficiální stanoviska jednotlivých zemí včetně ČR, mezinárodních asociací a regionálních organizací lze nalézt na adrese <a href=„http:ww­w.cordis.lu/fp7/de­bate_national­.htm“>http://www­.cordis.lu/fp7/de­bate_national­.htm (více informací o českém stanovisku pak v článku, který vyšel předevčírem na VIP). Stávající návrh programu předpokládá zdvojnásobení výdajů na výzkum a vývoj: oproti pěti miliardám ročně na 10 miliard eur, přitom ovšem konečný rozpočet na tuto oblast závisí na schválení rozpočtu celé Unie.

Vedle FP7 poběží ještě jeden rámcový program: pro konkurenceschopnost a inovaci (CIP, Competetiveness and Innovation Programme) s rozpočtem 4,2 miliardy eur, jehož cílem je podpora podnikání a inovací, ICT a inteligentní energie.

EU si od posíleného výzkumu a vývoje slibuje také vznik nových pracovních míst, odhady hovoří o téměř 1 miliónu do roku 2030, z čehož jedna pětina bude přímo ve výzkumu. Zdvojnásobení výdajů na vědu a výzkum by se mělo projevit také na výsledcích ekonomiky členských zemí, tedy na zvýšení průměrného HDP o 1 procento.

Evropa bude s Čínou spolupracovat

EU s Čínou po 30 letech navázání diplomatických vztahů nehodlá pouze soupeřit, ale chystá se s ní také posílit vazby v oblasti vědy a výzkumu. O tom vypovídá společná deklarace o spolupráci v oblasti výzkumu podepsaná letos v květnu komisařem EC pro vědu a výzkum, Slovincem Janezem Potočnikem, a čínským ministrem pro vědu a technologii, Xu Guanhua.

BRAND24

Obnovené partnerství bude probíhat jak na ministerské úrovni (politický dialog o vědě a technologiích, S&T), tak se promítne do posílení postavení S&T v připravované partnerské dohodě mezi EU a Čínou a v rozvoji společných iniciativ (zejména v oblasti IT či nanotechnologií). Současně mají obě strany zkoumat možnosti otevření vlastních výzkumných programů pro druhou stranu a zvýšit možnosti pro výměnu vědců a výzkumníků mezi EU a Čínou.

Již dnes běží přes stovku společných výzkumných projektů za celkem 300 miliónů euro. Čína se podílí v některých projektech rámcového programu EU (kvantitativně vyjádřeno: celkem ve čtyřech procent z nich) a je významným partnerem také ve velkých programech jako Galileo (evropský satelitní navigační systém) a ITER (International Thermonuclear Experimental Reactor).

Domníváte se, že plánovaného zvýšení financování vědy a výzkumu (3 procenta HDP) do 2013:

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Ing. Rita Pužmanová, CSc., MBA je nezávislá síťová specialistka. Okusila český, španělský i kanadský vzdělávací systém. Vedla kurzy v 7 zemích a ve 4 jazycích, školila on-line pro UCLA.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).