Hlavní navigace

Co říkají poslanci z Volebního výboru na současnou podobu zpravodajství České televize?

Jan Potůček

DigiZone.cz oslovil všechny členy Volebního výboru, do jejichž gesce spadá mediální legislativa a rozhodují o tom, kteří kandidáti postoupí do volby členů mediálních rad

Doba čtení: 4 minuty

Zpravodajství České televize prošlo v posledních dvou letech zásadní proměnou, která se odrazila v poutavější prezentaci vizuální podoby zpráv a větší povrchnosti jejich obsahu. Jak takovou proměnu vnímají poslanci Volebního výboru sněmovny, kteří v uplynulých dnech sestavovali kandidátku do Rady České televize? Server DigiZone.cz oslovil všech patnáct poslanců výboru, odpovědi se dočkal od pouhých pěti. I tak jde o zajímavé a inspirativní čtení.

Vítězslav Jandák (ČSSD)

Po stránce obsahové a formální se zpravodajství pod vedením nového generálního ředitele Dvořáka zlepšilo. Podle mne ale stále není ideální. Chování některých redaktorů by mohlo být profesionálnější, často jde vidět jejich politické zaměření, což by podle mého názoru, nemělo být ve vysílání znát.

Jan Birke (ČSSD)

Jako divák vnímám změny spíše pozitivně. Osobně mi vyhovuje rozšířený formát jednotlivých zpráv v hlavní večerní zpravodajské relaci. Chápu, že některým lidem tato podoba Událostí nevyhovuje, ale myslím, že je to spíše otázka osobního, nikoli profesního pohledu. Stejně tak skladba, složení a pořadí zpráv. Nicméně Události jsou špička ledovce a velmi pozitivně hodnotím například i vysílání ČT 24, která se snaží v rámci možnosti pokrýt co nejširší záběr. Jako starosta jsem rád, že se tak dostane na regionální zprávy, které mají i svou vlastní zpravodajskou relaci. Rozšířilo se i sportovní zpravodajství, což také kvituji. Naopak mne mrzí odchod některých tváří České televize, které jsem velmi rád sledoval – například Martina Veselovského z Událostí, komentářů nebo Jolany Voldánové z Událostí. To jsou osobnosti, které mi budou chybět.

Zdeněk Soukup (ANO 2011)

Změny ve zpravodajství co do jeho jeho struktury pokládám za pozitivní. Hlavně zpravodajský kanál ČT 24 by mohl nabídnout opravdu širokou škálu informací z domova i ze zahraničí. Nechybějí formáty ekonomického zpravodajství, informace z kultury i vědy. Na rozdíl od řady svých kolegů z Poslanecké sněmovny si navíc nemyslím, že by ČT neusilovala o vyváženost zpravodajství.

Co současnému zpravodajství chybí a co devalvuje jeho celkové vyznění je nedostatek zkušených osobností, které informace vytvářejí i prezentují (pozitivní personifikace). Na obrazovce se neustále objevují nové mladé tváře, na které si recipient ani nestačí zvyknout, brzy zase mizí. Moderátorky i moderátoři jsou většinou spíš manekýni než lidé, ze kterých by měla vyzařovat jistá životní zkušenost a moudrost. Výhrady mám také k formě zpracovávaných témat. Z obrazovky téměř úplně zmizel mikrofon a osobnost jako symbol reportérské práce. Nahradili ho mladí lidé, kteří nevědí co s rukama, kteří neustále někam pospíchají, vystupují z výtahu anebo se objevují v odrazu zrcadla… a málokdo chápe proč. Zkrátka zdá se, že obsahovou chudobu má někdy nahradit forma. Některé reportáže jsou spíš inscenace. Nerespektuje se zásada, že nejpoutavějším prvkem sdělení musí být surová realita.

Výhrady mám také k častým změnám grafiky a studiových scén. Nestačí se vytvořit tzv. pozitivní stereotypy. Co současnému zpravodajství ČT chybí: tým kvalitních komentátorů. To ale zřejmě souvisí s už zmíněnou „rotací“ tváří. Dál si myslím, že by měla pokročit decentralizace domácího regionálního zpravodajství. Čitelné je, kdo určuje obsahovou stránku i dramaturgii. Chybí skutečný obraz života v regionech, nahrazuje ho pohled „jak to vidí Praha“. Namísto centrálně vysílaného formátu z Prahy, Brna a Ostravy by měly být vysílány formou tzv. trhacích časů pořady z dalších regionálních center. Je to také o názorové pluralitě. Technické a v podstatě i personální podmínky jsou vytvořeny.

Martin Komárek (ANO 2011)

K tomu se vyjadřovat nebudu. Děkuji za pochopení. (v únorovém rozhovoru pro DigiZone.cz Martin Komárek řekl: „Mým předsevzetím je spolupráce výboru a rad veřejnoprávních médií s jejich řediteli na dvou cílech: kvalitnějším zpravodajství a publicistice, protože si myslím, že televize se skoro sedmi miliardami a rozhlas s více než dvěma miliardami veřejných peněz mají naprosto špičkovou pozici. To je pohodlí a vata oproti komerčním médiím, a je jejich povinností, aby jejich vysílání bylo zábavné, hluboké, špičkově kvalitní. Myslím si, že takové dnes není.“).

Nina Nováková (TOP 09)

Podávat zasvěcené a objektivní zprávy je jedním z hlavních úkolů média veřejné služby. Ten, jemuž je služba určena, má potřebu a právo získávat soustavný obraz světa v několika horizontech:

Stát, jehož je občanem

Region, který je mu domovem a další regiony, které tvoří mozaiku státu

Země „za hranicemi“ – ty lze rozdělit do kategorií:

a) sousedé, s nimiž mám bezprostřední kontakt
b) země, jejichž vnitřní situace může problematizovat stav mého kontinentu
c) země, které vědomě ovlivňují globální situaci (velmoci)

Divák se vždy potřebuje dozvědět něco nového (informace), vítá vysvětlení, která mu pomohou orientovat se a zaujmout stanovisko (orientace) má právo na nabídku vysoce reflektovaného a poučeného pohledu na problémy, aby se sám dále rozvíjel (formace).

Z tohoto pohledu si dovoluji tvrdit, že

  • ČT 24 je koncept velmi dobrý a ve zpravodajství potřebný 
  • postrádám více debat se skutečnými experty různých názorových proudů a za potřebné považuji např. videokonference
  • kvalitě zpravodajské služby by prospěli stálí, důvěryhodní a přesvědčiví – protože znalí – moderátoři, jejichž devizou není jen zajímavý exteriér 
  • zahraniční zpravodajství není dostatečně podporováno finančně ani personálně, proto má mnoho bílých míst (situace na Balkáně nás musí zajímat permanentně, svět Afriky poznáváme z nesoustavných útržků atd.)

Přeji České televizi nejen věrné diváky, ale především vedení a pracovníky, kteří chápou svou službu a jsou jí věrní za všech okolností.

Našli jste v článku chybu?