Nativní HD? Není to pouze kamera
Na počátku vysílacího řetězce každé televize jsou dva zdroje signálu. První možností je materiál, který si televize sama vyrobí, popřípadě ho vyrobí někdo, kdo je s televizí nějak spřízněn (produkční společnost a podobně). Tento materiál musí být pořízen ve vysokém rozlišení (HDTV). Druhou možností je pak pochopitelně akvizice (nakoupený pořad), což už v dnešní době není také žádný problém. Filmy a seriály už se dnes v HD kvalitě točí vcelku běžně a v zahraničí už začíná být populární i další technologie – 3DTV. O té ale dnes řeč nebude. Cizojazyčnou verzi pořadu, kterou dodá distributor, je pochopitelně důležité opatřit českým dabingem. Jenže to je právě první úskalí.
Je nutné, aby bylo dabingové studio opatřeno buďto HD technologií, protože i tam se určitým způsobem zpracovává obraz, nebo jim dodáte jakoukoliv kopii, kde je jedno, jakou má kvalitu, ovšem je nutné, aby byla stopáží stejně dlouhá jako originální materiál v HD,
vysvětlil serveru DigiZone.cz technický ředitel digitální plnoformátové televize Barrandov Michal Kratochvíl. Následný zvukový mix se pak nasadí na tento materiál. Ten může jít pochopitelně také úplně jinou cestou. Druhou možností je dabingové studio vybavené HD technologií. Pak v něm vyrobí takzvanou konzervu
, a tu vám dají k dispozici (obraz + zvuk dohromady).
HDTV v době ekonomické krize? Sebevražda, říká televizní producent
Kolik diváků v České republice může sledovat televizi ve vysokém rozlišení obrazu (HDTV) a kolik jich této možnosti reálně využívá? Vyplatí se vůbec televizím investovat do produkce v HD kvalitě a jaké konkrétní formáty pořadů by měly vyrábět ve vysokém rozlišení? Producent Vojtěch Frič ze společnosti FRAME100R si myslí, že HDTV je v českých podmínkách příliš nafouknuté téma.Všichni by ho chtěli, ale zaplatit ho nedokážou,říká v rozhovoru pro DigiZone.cz.
Nejjednodušší to mají filmové kanály
Pokud by se do takto upraveného filmu vložilo logo televizního programu, tak by v podstatě již šlo o HD obsah, protože by byla splněna podmínka, že je v HD jak samotný materiál, tak i ID kanálu. Vše je ale pochopitelně složitější, protože je nutné dodávat například skryté titulky a další prvky vysílání. V tomto ohledu to tedy mají nejjednodušší filmové kanály. Nejlepším příkladem je v tuzemsku pravděpodobně nejpopulárnější filmový kanál HBO. Ten má k dispozici filmy již v HD rozlišení a do nich je umisťováno logo stanice v odpovídající kvalitě. V reálu je to však složitější, protože je zapotřebí ještě dostat teletext kvůli skrytým titulkům nebo grafiku. Uznáte sami, že vysílat HD obsah bez odpovídající kvality v doprovodných informacích by působilo jako pěst mezi oči. Celý řetězec, kde máte skladače titulků, hodin, teletextu a dalšího, musí být v HD rozlišení. Jde o úplně jiné šířky pásma a jinou datovou rychlost,
upozorňuje technický ředitel Barrandova. Do toho je pochopitelně nutné umisťovat také self-promotion, tedy sebepropagaci nebo reklamu. I všechna záznamová zařízení a vysílací servery proto musí být v HD technologii. Michal Kratochvíl ale zároveň upozornil, že kdo si chce dnes udělat televizi
klasickou, SD technologii pro vysílání ve standardním rozlišení obrazu už běžnou cestou pravděpodobně vůbec nekoupí. Už jde o úplně minority a dnes to nikdo nekupuje,
dodal Kratochvíl.
Technický ředitel Barrandova Michal Kratochvíl může být spokojený. Stanice startovala jako jedna z posledních, a proto neměla s vybavením HD technologiemi žádný problém. (Foto: Ivana Dvorská, DigiZone.cz)
Grafiku si pořídil Barrandov v HD kvalitě jako první
Michal Kratochvíl serveru DigiZone.cz prozradil, že grafika byla první, kterou Barrandov dělal ve vysokém rozlišení. V HD je tedy nutné mít i toto oddělení. Zařízení pak pochopitelně mají tu výhodu, že zpětně jsou kompatibilní, ovšem u starších verzí to možné není. Stroje pochopitelně tedy musí mít odpovídající výkon, aby znělky nevytvářely například dva roky, ale třeba jen dva měsíce. Komponenty se tedy musí pořizovat pro HD včetně kabeláže. Chce-li tedy dělat v dnešní době někdo televizi v nativním HD rozlišení, je nutné vyměnit podvozek
v podstatě kompletně. Něco je nutné vyměnit hned a něco se může doplňovat postupně. Centrum, kam patří například přepojovač, centrální vysílací server, režie a podobně, je nutné pořídit ve vysokém rozlišení okamžitě. Zjednodušeně řečeno, pokud chce někdo dělat vysílání ve vysokém rozlišení, je nutné v podstatě vyměnit všechny části vysílacího řetězce.
Satelitní služba Digi TV si při testování formátu 16:9 u hudební televize Óčko poradila s tímto obrazem po svém (Repro foto: Óčko, Digi TV)
Kamenem úrazu je formát obrazu
Největším prokletím, které si všechny plnoformátové kanály nesou sebou, je obrazový formát 4:3. Jedná se doslova o bolehlav, na který si i mnozí čtenáři DigiZone.cz často stěžují. Materiály jsou lidově řečeno zmršené. Nejsou 16:9, ani 4:3. Leckdy jsou například ve 4:3 letterbox. Obraz formátu je tedy 4:3, ale nahoře a dole jsou zachovány širokoúhlé černé rantly. Pokud byste takový obraz přepnul do formátu 16:9, tak vám udělá leckdy tak špatnou rozlišovací schopnost, že byste nepoznali, kteří herci ve filmu hrají,
konstatoval Michal Kratochvíl. Když se pak takový film vysílá ve formátu 4:3, nechá to pro změnu černé pruhy nahoře a dole, takže se z toho stane jakási „poštovní známka“. V praxi tak má divák formát 16:9, ovšem obraz se nachází pouze uprostřed jako 4:3. To je z tuzemska například problém sportovních stanic Sport 1 a Sport 2. HD je principielně pouze ve formátu 16:9. HD neumí být 4:3,
upozornil šéf techniky Barrandova.
Největším problémem u HD je vlastní tvorba
Z toho, co bylo zatím doposud řečeno, vyplývá, že největším problémem nativního vysokého rozlišení je vlastní tvorba televizí. V HD kvalitě totiž musí být nejen samotné kamery, ale také záznamové stroje do střižen. Dále musí být celý postprodukční řetězec HD ready. Pro výpočetní techniku je tedy nutný mnohem větší výkon než u SD technologie a nové grafické karty, aby bylo možné něco takového upočítat. Barrandov měl tu výhodu, že byl připraven pro vysoké rozlišení v podstatě okamžitě, jelikož se jedná o novou televizní stanici. Prvenství si však v této oblasti odnesla televize Nova, která v říjnu 2007 otevřela na tu dobu velice moderní zpravodajské centrum, ze kterého odbavuje například Snídani s Novou, Televizní noviny, Střepiny a další publicistické pořady. Na tento slavnostní krok se můžete podívat v promo videu, které jsme pro vás vylovili z redakčního archivu. Nejsložitější je tento krok naopak pro veřejnoprávní Českou televizi, a to především díky její velikosti. Na Kavčích horách proto v současné době vysílají v HD pořady vlastní tvorby (nedělní televizní filmy a podobně), Kluci v akci a tak dále. Díky modernímu přenosovému vozu byla též pro HD odbavena také olympiáda. V dohledné době se počítá s modernizací prostor, které slouží virtuálnímu studiu včetně jeho samotného – vysílají se odtud například pořady Otázky Václava Moravce, 168 hodin, Prizma a další.
S cenami vybavení už dnes skutečně není problém, i když pro běžného smrtelníka se jedná o částky astronomické. Z pohledu vysílacích technologií tomu tak ale není. Přenosnou kameru pro HDTV obrázek seženete za milion korun. Netýká se to však pochopitelně menších kamer (na rameno, do ruky a podobně). V této oblasti se můžete klidně dostat i na hodnotu sto tisíc korun. Jde však spíše o kamery dovolenkového
charakteru, které se pro běžnou televizní praxi nehodí.