Co zbývá do volby operátora?

O volbě operátora jsem psal zde na Lupě naposledy 5.6.2002, bezprostředně poté, co Český Telecom oznámil zavedení svých dvou „bezkreditových“ cenových programů (ZERO). Pro připomenutí: jde o tarify HOME ZERO a BUSINESS ZERO, které za odstranění hovorového kreditu ve výši 90, resp. 100 korun snižují měsíční paušál o 20 korun. Osobně jsem to hodnotil jako:

(…) další pokus, jak formálně dostát požadavku na existenci programu bez hovorového kreditu, ale fakticky ještě dále ztížit nástup konkurence a zkomplikovat jí možnost využití volby operátora.

V mezidobí se k novým programům vyjádřili i alternativní operátoři, sdružení v nově zavedené Sekci alternativních operátorů v rámci Asociace provozovatelů veřejných telefonních sítí (APVTS). Jejich tisková zpráva z 10.6.2002 má příznačný název:

Sekce alternativních operátorů APVTS upozorňuje: Nové cenové programy Českého Telecomu poškozují zákazníka

a kritizuje zejména následující vlastnosti těchto tarifů:

• Odstranění hovorového kreditu ve výši 90, resp. 100 Kč měsíčně je kompenzováno nedostatečným způsobem, a to snížením měsíčního poplatku o pouhých 20 Kč.
• Na druhé straně je zvýšena cena za přístup na Internet, který zřejmě vůbec nebude do služby Volba operátora zahrnut – toto opatření je diskriminační a zcela účelové (odrazuje od využívání Volby operátora a využívání tohoto cenového plánu).
• Na rozdíl od cenového plánu STANDARD je zpoplatněno poskytování služeb PříTel/TeamTel ve výši 29 Kč měsíčně (opět zřejmě účelově odrazuje od využívání tohoto cenového plánu).
• Cenové plány bez hovorového kreditu se nevztahují na přípojky ISDN.

Celkově pak hodnotí nové programy, k jejichž zavedení vyzval dominantního operátora Český telekomunikační úřad (ČTÚ) společně s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) takto:

Cílem této výzvy bylo zabránit diskriminaci účastníků, kteří se rozhodnou používat službu Volba operátora. Nové cenové plány HOME ZERO a BUSINESS ZERO však splnění požadavků ÚOHS a ČTÚ pouze předstírají a ignorují jejich záměr.

Jak pokračuje pilot?

Již v článku z 5.6.2002 jsem zmiňoval existenci pilotního projektu mezi Aliatelem a Českým Telecomem, který měl ověřit technické a provozní aspekty volby operátora. Jak jsem se posléze dozvěděl, tento pilotní projekt je určen pouze firemním zákazníkům Aliatelu v dané oblasti (ÚTO Jihlava a později i Tábor), kteří byli individuálně osloveni a již musí mít s Aliatelem uzavřen potřebný smluvní vztah. To vysvětluje, proč pilotní projekt nebyl příliš inzerován v médiích z hlediska možnosti zúčastnit se jej. Pravdou je, že zapojení široké veřejnosti by bylo značně komplikované, když nejsou ještě stanoveny ani vzájemné poplatky mezi operátory (takto firemní zákazníci Aliatelu platili standardní ceny služby Business Call Smart Aliatel).

Český Telecom chce tento pilotní projekt využít ještě jedním významným způsobem. Hodlá jeho prostřednictvím demonstrovat, že dostál svému závazku v telekomunikačním zákoně, který mu ukládá umožnit volbu operátora ve své síti (v jednodušší variantě s krátkou individuální předvolbou) nejpozději do konce pololetí. Právě dnes, 13.6.2002, proto Český Telecom vyveze zástupce ministerstva dopravy do Jihlavy, aby jim zde názorně ukázal připravenost své sítě.

Jak napsal ve své tiskové zprávě:

Demonstraci služby Volba operátora (CS – carrier selection) provede ve čtvrtek 13. června pro zástupce ministerstva dopravy a spojů v Jihlavě společnost ČESKÝ TELECOM. Vedoucí český telekomunikační operátor tak hodlá doložit připravenost na spuštění služby CS na celém území České republiky od 30. června 2002.

a

‚Můžeme konstatovat, že v současné době probíhá veškeré testování úspěšně,‘ uvedl Přemysl Klíma, generální ředitel ČESKÉHO TELECOMU. ‚Jsem přesvědčen, že zástupcům Ministerstva dopravy a spojů budeme ve čtvrtek prezentovat bezproblémový provoz služby,‘" dodal Přemysl Klíma

Připravenost není ještě nabídka

Rád bych znovu zdůraznil, že připravenost sítě Českého Telecomu, požadovaná zákonem, a dostupnost reálné nabídky volby operátora pro veřejnost, jsou dvě různé věci. Připravenost sítě je podmínkou nutnou, ale nikoli postačující. Další nezbytností je například to, aby se Český Telecom dohodl s alternativními operátory na cenách, které jim bude účtovat za tzv. originaci hovorů (a za zřízení služby atd.).

Jak jsem psal již dříve, zejména v článku Na obzoru je ne(do)hoda, požadavky, s nimiž přišel Český Telecom, jsou pro alternativní operátory nepřijatelné. K přímé dohodě podle očekávání nedošlo, a tak nastoupila obvyklá varianta, tolik typická pro celé poslední období od začátku liberalizace: Jednající strany ohlásily regulátorovi rozpor a požadují, aby on direktivně rozhodl.

V současné době se tedy čeká na verdikt ČTÚ, který by měl přijít snad každým dnem. V neděli, v hlavní zpravodajské relaci na ČT1, zaznělo v jedné z reportáží, že regulátor vydá své rozhodnutí v úterý. To se ale nestalo. Nyní se jako pravděpodobný termín jeví pátek.

Předmětem sporu, kvůli němuž se verdikt ČTÚ opožďuje, je zřejmě snaha Českého Telecomu rozpustit v poplatcích náklady, o kterých tvrdí, že je musel, resp. musí vynaložit kvůli volbě operátora (podrobněji viz zde). Tyto náklady Český Telecom vyčíslil na 1,547 miliardy korun. Když je rozpočítal do poplatků za volbu operátora, vyšlo mu, že ke každému hovoru by si z tohoto titulu „přisadil“ 28 haléřů. Na dalších 28 haléřů přípatku pak vyčíslil nepokryté náklady na přístupovou síť (tzv. access deficit).

Není těžké uhádnout, že alternativní operátoři takovéto přenášení nákladů Českého Telecomu na jeho konkurenty odmítají a sporují – a v současné době zřejmě probíhá u regulátora boj o to, čí stanovisko převáží. Podle posledních informací nyní ČTÚ uvažuje o rozpuštění cca 800 milionů korun (tj. zhruba poloviny částky, původně požadované Českým Telecomem), ale na konečný výsledek si teprve musíme počkat.

Samozřejmě je již dopředu jasné, že čím menší částky si bude moci účtovat Český Telecom, tím větší prostor budou mít alternativní operátoři k poskytování svých služeb skrze volbu operátora – s tím, že tento prostor naopak dále zmenšují takové faktory, jako v úvodu zmiňovaný „bezkreditový“ cenový program ZERO.