Dva kroky k volbě operátora

Volba operátora, ve své jednodušší variantě (s krátkou předvolbou, kterou musí volající vytáčet pokaždé znovu), by v České republice měla být zavedena nejpozději do konce pololetí – tak to alespoň požaduje platný telekomunikační zákon, č. 151/2000 Sb. Uvědomme si ale dobře, jak konkrétně je tento požadavek v zákoně formulován: ve zmíněném termínu musí volbu operátora umožnit ve své síti Český Telecom, coby dominantní hráč. To, alespoň podle mé interpretace, není to samé jako její dostupnost pro koncové zákazníky – tj. aby ji zákaznická veřejnost (ať již soukromé osoby či firmy) mohla reálně využívat a vybírat si, přes koho a za jaké tarify budou vedeny jejich hovory.

Věřím tomu, že technická dostupnost volby operátora v síti Českého Telecomu, týkající se hlavně alternativních operátorů, bude realizována v termínu požadovaném zákonem. O datu, kdy bude dostupná uživatelům, však mám své pochybnosti – k tomu nestačí vyřešit technické aspekty, ale musí dojít i k domluvě o cenách mezi operátory navzájem (a k jejich zakotvení ve formě dohod o propojení, resp. dodatků ke stávajícím dohodám o propojení). Teprve pak mohou alternativní operátoři definitivně vykalkulovat své nabídky, odstartovat marketingové kampaně a začít oslovovat zákazníky.

Právě domluva o cenách, přesněji o poplatcích, které si operátoři budou účtovat mezi sebou v rámci volby operátora, dosud stále chybí. Vše nasvědčuje tomu, že k přímé dohodě nad požadavky Českého Telecomu nedošlo a rozhodnout bude muset regulátor (Český telekomunikační úřad, ČTÚ).

Testovací provoz volby operátora

Kromě domluvy na cenových aspektech je samozřejmě nutné vyřešit i celou řadu technických a provozních hledisek. Zde se naštěstí zdá, že operátoři dokáží spolupracovat a tyto otázky průběžně uzavírat. Dokládá to i testovací provoz, který společně spustili Aliatel a Český Telecom. Český Telecom k tomu dokonce vydal tiskovou zprávu s poněkud zavádějícím názvem Český Telecom spouští s Aliatelem volbu operátora, jenž by sám o sobě mohl naznačovat „ostrý“ provoz. Není tomu tak, jde pouze o testovací pilot, který je navíc omezen časově (do 30.6.2002) i místně (od 3.6.2002 v UTO Jihlava a od 13.6.2002 také v UTO Tábor a Soběslav).

Své tiskové sdělení k tomu vydal i Aliatel (Aliatel testuje volbu operátora) a obě zprávy pak byly poměrně hojně citovány v médiích. Obsahovaly však naprosté minimum věcných informací – o tom, jak testovací pilot probíhá, za jakých podmínek, kdo se jej může účastnit, co k tomu musí udělat atd. Snad jako kdyby to bylo nějak utajované. Zde je alespoň několik základních informací, které se mi podařilo získat od Aliatelu:

• Testovací provoz se týká pouze Aliatelu a Českého Telecomu, neboli: volající zákazník Českého Telecomu si může vybrat, zda chce, aby jeho hovor realizoval Český Telecom (jako doposud), nebo zda jej má realizovat Aliatel. K tomu ale musí volající nejprve uzavřít potřebný smluvní vztah s Aliatelem (o konkrétní podobě tohoto smluvního vztahu ale nemám žádné informace).
• Testovací provoz volby operátora se týká nejen meziměstských, ale také místních hovorů!! (A nejspíše také hovorů mezinárodních, to ale nemám ověřeno.)
• Pokud se v rámci testovacího provozu zákazník rozhodne vést svůj hovor přes Aliatel, je zpoplatňován podle stávajících tarifů hlasové služby Business Call Smart Aliatel. Důležité je, že v rámci této služby Aliatel právě nyní zavedl, jako určitou formu bonusu, meziměstské hovory za stejnou cenu jako hovory místní (viz podrobnosti). Toto by mělo platit i v testovacím provozu volby operátora.

Proč tarify bez kreditu?

Další novinkou, která se týká volby operátora, bylo včerejší oznámení Českého Telecomu, že od 1.7.2002 rozšiřuje svou nabídku cenových programů o dva tarify: HOME ZERO a BUSINESS ZERO. Čím se odlišují od ostatních?

Jednou z výtek, které se sesypaly na hlavu Českého Telecomu po zavedení jeho cenových programů pro rok 2002, bylo to, že nedává svým zákazníkům možnost koupit si právě a pouze ty služby, které chtějí, a místo toho je nutí alespoň zaplatit (ne nutně odebrat, resp. použít) také další služby, o něž již nemusí mít zájem. Konkrétně šlo o hovorový kredit, zahrnutý do všech cenových programů. Pro uživatele, který by chtěl důsledně využívat volbu operátora a všechny své hovory vést přes jiné operátory, by to bylo nevýhodné – Českému Telecomu by musel v rámci měsíčního paušálu zaplatit za služby, které by nevyužil. Nebo, pokud se na vše podíváme z jiného pohledu: když už zákazník zaplatí měsíční paušál, v němž je zahrnut určitý hovorový kredit, motivuje ho to k tomu, aby jej také skutečně využil (a naopak odrazuje od toho, aby za stejně služby znovu platil někomu jinému).

Na existenci tarifů s hovorovým kreditem není samo o sobě nic špatného – pokud si zákazník může vybrat mezi nimi a takovým programem, který volný kredit neobsahuje. To ale dosud nemohl, neboť Český Telecom žádný takový nenabízel. To se samozřejmě nelíbilo alternativním operátorům, kteří v tom nutně museli vidět další z uměle vytvořených překážek proti tomu, aby uživatelé využívali služeb konkurence. Proto si stěžovali u ČTÚ i na Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Podle včerejších agenturních zpráv (ČIA) uvedl šéf ČTÚ David Stádník, že jeho úřad vyzval Český Telecom na základě rozhodnutí ÚOHS k zavedení nového tarifu bez hovorového kreditu, a prodiskutoval s ním i související otázky.

Tarify ZERO

Jak ale nový program konkrétně vypadá? Jsou to vlastně dva cenové tarify, HOME ZERO a BUSINESS ZERO (uživatelé ISDN tedy mají smůlu). Jejich základní „vlastnosti“ ukazuje následující tabulka:

Program HOME ZERO má smysl srovnávat s HOME STANDARD (protože HOME MINI má volbu operátora přímo zakázanou). Srovnání nejvýznamnějších aspektů těchto dvou tarifů ukazuje následující tabulka:

Co z této tabulky a příslušného srovnání vyplývá? Nejvýznamnější je jistě „kompenzace“ za odstranění 90korunového hovorového kreditu, kterou Český Telecom ocenil na pouhých 20 korun, o něž snížil měsíční paušál. Předpokládám, že nejde o překlep ani špatný vtip – pak mi z toho vychází už jen další pokus, jak formálně dostát požadavku na existenci programu bez hovorového kreditu, ale fakticky ještě dále ztížit nástup konkurence a zkomplikovat jí možnost využití volby operátora. Pravda, Český Telecom zde není od toho, aby svou konkurenci podporoval – na rovné podmínky na trhu by měl dbát především regulátor (ČTÚ). Jakýpak zaujme k novým tarifům postoj? Nebo je možné interpretovat výše citovanou agenturní zprávu tak, že ČTÚ s tímto programem již vyjádřil souhlas, nebo jej snad sám Českému Telecomu v této podobě předepsal?

Také další nastavení tarifu HOME ZERO je podle mého názoru zaměřené na to, aby zákazníky příliš nemotivovalo k využití volby operátora. Tato možnost bude zřejmě nejvíce využívána pro meziměstské (a mezistátní) hovory, a tak zde Český Telecom právě tyto hovory zlevnil (oproti tarifu HOME STANDARD, na úroveň HOME MAXI), aby tím ještě více zvedl laťku, kterou musí konkurence překonat. Naopak dosti razantně zvýšil ceny za přístup k Internetu, aby si o to více zkasíroval toho, kdo by snad chtěl současně využívat volbu operátora a používat vytáčené připojení. Včera vydaná tisková zpráva bohužel neříká, zda bude možné kombinovat tarif HOME ZERO s „nadstavbovými“ internetovými programy (jako je i-nonstop atd.) a tím alespoň za příplatek snížit cenu za připojení k Internetu (odpověď na tuto otázku se mi do redakční uzávěrky nepodařilo získat).

Podobná je situace u tarifu BUSINESS ZERO, který má smysl srovnávat s tarifem BUSINESS STANDARD. Také zde je odstranění hovorového kreditu (dokonce stokorunového) „kompenzováno“ snížením měsíčního paušálu o pouhých 20 korun. Vyjma toho jsou výrazně zlevněny meziměstské hovory (aby se zákazníkům méně vyplatilo využití volby operátora), a naopak jsou zvýšeny ceny za komutovaný přístup k Internetu.