Vzniká občanské sdružení, které si klade za cíl umožnit komukoli přístup k informacím, které se týkají sdružení CZ.NIC. Tato informace se objevila včera ve veřejném diskusním fóru forum-l@gw.nic.cz . Sdružení CZ.NIC bylo založeno z toho důvodu, aby vedlo centrální databázi domén pod hlavní doménou .cz a staralo se o administrativu a vybírání poplatků za registraci a správu domén. Tedy činnosti, které do okamžiku vzniku sdružení vykonával tehdejší komerční EUnet (nyní KPNQwest) a které by měla vykonávat nezávislá a kontrolovatelná organizace – jak ostatně samo sdružení CZ.NIC píše v jeho vlastním FAQ. Problém spočívá v tom, že jeho činnost kontrolovatelná není, nebo alespoň ne způsobem, jakým by si to většina lidí pravděpodobně představovala.
Otázkou však zůstává, k čemu by takové občanské sdružení bylo vlastně dobré? Osobně se domnívám, že doménový prostor je věcí veřejnou. Stejně veřejnou – použiji-li to jako přirovnání – jako kupříkladu vysílací okruhy, které se rozdělují komerčním televizním stanicím. I když doménový prostor je v podstatě „virtuální“ záležitost, velmi snadno jej lze přirovnat k přírodnímu bohatství. Přírodní bohatství patří všem obyvatelům daného územního celku a spravuje je stát. Využívá-li tedy někdo omezené „přírodní zdroje“ (přistoupíme-li na tuto analogii) pro komerční účely, tj. přináší-li mu či by mělo přinášet zisk, měli by z toho něco mít všichni, protože je tento zisk generován právě prostřednictvím zdrojů, které patří všem. Tohle nemá nic společného s komunismem – z něčeho je třeba platit veřejnou službu.
Vysílací okruhy zde nebyly zmiňovány zcela náhodně. Nedávno procházel rukama našich zákonodárců nový zákon o rozhlasovém a televizním vysílání, do kterého se nakonec přes značný odpor podařilo prosadit správní poplatek za prodloužení celoplošné televizní licence ve výši 200 milionů korun. V porovnání s příjmy komerčních televizí se sice jedná o směšnou částku, ale alespoň něco. Naprosto paradoxní je tak situace v oblasti registrace a správy domén, kde podstatná část příjmů za registraci a správu domén plyne současnému technickému správci domény (již zmiňovaný KPNQwest) a zbytek zůstává zájmovému sdružení právnických osob. Vycházíme-li opět z informací v diskusním fóru forum-l@gw.nic.cz, které nebyly potvrzeny ani vyvráceny, je poměr dělení příjmů 85 procent ku 15 procentům.
Stačí letmé nahlédnutí do databáze nově registrovaných domén na www.lupa.cz/domeny a vynásobením získaného čísla 1.600 korunami (což je poplatek za zřízení a registraci doménového jména na dobu jednoho roku) dostaneme první část celkového příjmu (pro zjednodušení – měsíčně je registrováno přibližně 3.000 nových domén). Odečteme-li získané číslo od celkového počtu domén (opět na www.lupa.cz/domeny) a výsledek následně vynásobíme 800 korunami (což je poplatek za obnovení registrace doménového jména na další jeden rok), dostaneme druhou část celkového příjmu. To znamená, že roční výsledný příjem za registraci a správu domén v doméně .cz představuje něco málo pod 100 milionů korun – slepice, která snáší zlatá vejce.
Těžko posoudit, jaký náklad představuje správa domény .cz, ale číslo 80 – 85 milionů, které každoročně vydělává KPNQwest, je suma až obskurně vysoká. Poměr náklady/výnosy se samozřejmě nikdy nedozvíme, protože KPNQwest nemá coby komerční organizace povinnost něco podobného zveřejňovat a velmi pochybuji o tom, že by to vědělo i samotné sdružení CZ.NIC. Nedělám si iluze, že by stát nějakým způsobem dokázal spravovat doménový prostor, ale mohl by mít alespoň kontrolu nad výběrem technického správce domény a v ideálním případě by rovněž mohl zprůhlednit finanční toky a rozhodování o doménách, které má momentálně v rukou sdružení CZ.NIC, jehož rozhodování je pro obyčejného smrtelníka naprosto neprůhledné – mimo kontrolu.
Od samotných členů se nic nedozvíte, protože jsou pravděpodobně vázáni mlčením a zřejmě ani nesmí říci, že nic nesmí říci (pokud vám to něco připomíná, přečtěte si znovu Hlavu XXII od Josepha L. Hellera). Sdružení je sice z rozhodnutí ÚOHS otevřené všem členům, musí to však být právnické osoby. Vznik občanského sdružení by tak v žádném případě neumožnil zvěřejňování informací týkajících se dění uvnitř sdružení CZ.NIC – protože členové tohoto sdružení by byli vázaní stejnými pravidly, jako členové ostatních členů CZ.NIC. Přínos takého občanského sdružení by byl především v tom, že pokud by bylo toto sdružení otevřeno bez výjimky všem členům, mohl by kdokoli libovolně vstoupit a tyto informace získat. Je to věc, která by sdružení CZ.NIC podle mého soudu jen prospěla.
ČLÁNKY DO MAILU