Před 25 lety zaútočili teroristé na Spojené státy americké. Rozsáhlý útok a jeho následky bychom mohli označit za jednu z posledních globálních krizí, kterou většina světové veřejnosti prožívala prostřednictvím televizních obrazovek. Okolnosti přiměly konkurenční stanice k nezvyklé spolupráci. Kvůli přívalu informací začaly televizní redakce běžně používat lišty s rotujícími zprávami. A zájem internetových uživatelů přispěl k pozdějšímu vzniku Google News.
Když 11. září 2001 v 8.46 newyorského času narazil let American Airlines 11 do severní věže Světového obchodního centra, televizní diváci samotný náraz živě neviděli. Existuje jeho unikátní filmový záznam, který pořídil dokumentarista Jules Naudet. Kromě Naudeta náraz natočil také český dělník Pavel Hlava, jeho záběry ale mají horší kvalitu.
Hořící mrakodrap neunikl televizním štábům a vzápětí se na obrazovkách objevily živé záběry s prvotními zprávami o pravděpodobném nárazu letadla.
Mezi prvními médii byla newyorská televize WNYW, dnešní Fox 5, která podle svého archivu přešla k živému zpravodajství v 8.48, tedy dvě minuty po nárazu. Ve stejné minutě informovala posluchače také rozhlasová stanice WCBS, jejíž dopravní zpravodaj Tom Kaminski sledoval situaci z vrtulníku. V závěsu byla CNN s prvním mimořádným vstupem moderátorky Carol Linové.
V 9.03 diváci už v přímém přenosu několika stanic sledovali náraz letu United Airlines 175 do jižní věže. Do té doby celá událost mohla vypadat jako neobvyklá letecká nehoda, ale teď už bylo jasné, že letadla narazila do mrakodrapů úmyslně. Další šokující vývoj potvrdil, že země čelí rozsáhlému teroristickému útoku. Třetí z unesených letadel narazilo do Pentagonu. Čtvrté se zřítilo v Pennsylvánii, když vzpoura pasažérů zmařila původní záměr teroristů, kteří nejspíš chtěli zasáhnout některou z vládních budov ve Washingtonu. Obě zasažené budovy Světového obchodního centra se navíc zřítily.
Zpravodajské stanice se ještě během dopoledne dohodly na vzájemném poskytování obrazového materiálu. S nápadem přišel Don Hewitt, producent pořadu 60 Minutes na stanici CBS. K dohodě se přidaly také stanice Fox, ABC, NBC a CNN. Vznikla nebývalá spolupráce prakticky všech hlavních konkurentů. Rozsah vzájemného využívání záběrů do té doby neměl obdoby.
Speciální zpravodajství se navíc dostalo i na stanice, které se aktuálnímu dění běžně nevěnovaly. Sportovní kanál ESPN přebíral vysílání ABC News, hudební programy MTV a VH1 přeply na zpravodajství CBS. Podobně začaly sportovní program TBS a filmový kanál TNT přebírat sesterskou CNN.
Celostátní televize ABC, CBS a NBC pokračovaly v nepřetržitém zpravodajství pět dní. Úplně zrušily běžný program i za cenu stamilionových ztrát kvůli neodvysílaným reklamním blokům.
Informací bylo tolik, že stanice Fox News od 10.49 nasadila ve spodní části obrazu trvale aktualizovaný proužek. Zanedlouho stejné řešení zvolily stanice CNN a MSNBC. Samotná lišta nebyla úplná novinka, k vidění ale do té doby byla spíš na burzovních stanicích, které informovaly o vývoji akciových trhů. Od září 2001 se z ní stal běžný doplněk televizního zpravodajství.
Mezitím v Evropě
Na mimořádný vývoj v USA zareagovaly také televize v Evropě, kde bylo vzhledem k časovému posunu odpoledne. Běžný program zrušila hlavní stanice britské BBC nebo soukromá ITV. Francouzský kanál TF1 přešel na vysílání zpravodajského kanálu LCI. Veřejnoprávní France 2 přerušila program v 15.33 a s krátkými přestávkami pokračovala ve zpravodajství až do jedné hodiny ráno.
V České republice byl 11. září nejrychlejší rozhlas. Radiožurnál odvysílal první krátkou agenturní informaci už ve 14.58 českého času, tedy dvanáct minut po nárazu prvního letadla. Komerční rádio Impuls reagovalo v 15.24.
Z televizí byla nejpohotovější Nova, která první mimořádné zprávy zařadila v 15.30. Během dne odvysílala devět mimořádných vstupů a přebírala také vysílání CNN se simultánním českým překladem. Její večerní Televizní noviny sledovalo 3,24 milionu diváků.
Česká televize přešla na mimořádné zpravodajství na ČT2 v 16.24 a využívala mimo jiné signál panevropského kanálu Euronews. V 17.15 muselo mimořádné vysílání na druhém programu ustoupit plánovanému fotbalovému přenosu, proto pokračovalo na ČT1.
Prima se útokům věnovala poprvé v regionálním zpravodajství v 16.33. Dobová situace dobře ilustruje tehdejší možnosti českých televizí v podmínkách analogového vysílání. Žádná neměla samostatný celodenní zpravodajský program, který by mohl mimořádnou událost převzít bez zásahu do hlavního vysílacího schématu. Program ČT24 začal vysílat až v květnu 2005.
Česká televize později označila 11. září za „zatěžkávací zkoušku“ svého zpravodajství. Přijala opatření, která měla umožnit rychlejší a systematičtější reakci na mimořádné události.
Nestíhající internet
S extrémním náporem se však vyrovnávaly také zpravodajské weby. Portál CNN v roce 2001 za běžných podmínek dosahoval asi 14 milionů zobrazení za den. Během útoků to bylo devět milionů zobrazení za hodinu. Stanice musela web přechodně zjednodušit na naprosté minimum, aktualizovala jen jednoduchou textovou stránku.
Web BBC News čelil ve špičce asi dvěma tisícům požadavků za sekundu, to bylo přibližně desetkrát více než obvykle. Sice fungoval, ale kvůli přetížení znatelně pomaleji. V podobné situaci byly české zpravodajské servery.
Uživatelé vyhledávače Google si na jeho hlavní stránce mohli přečíst stručné hlášení: „Pokud hledáte nejnovější zpravodajství, zapněte si televizi nebo rádio. Internetové zpravodajství kvůli velkému zájmu většinou nefunguje.“ Přidal k němu odkazy na deník Washington Post, záložní kopii webu CNN a zpravodajský přehled na Yahoo! News. V dalších dnech se rozšířený rozcestník zpravodajských zdrojů přesunul na samostatnou podstránku společně s kontakty na informační linky, úřady nebo neziskové organizace.
Hlavní stránka vyhledávače Google 11. září 2001 v 11.15 newyorského času
Firma později uvedla, že právě velká poptávka po zprávách po útocích z 11. září ji přiměla investovat do technologie, ze které vznikly Google News. Služba byla spuštěna 22. září 2002 a automaticky seskupovala odkazy na zprávy z různých zdrojů. Reagovala na tehdejší obtížnost rychlého vyhledávání a porovnávání aktuálních informací z velkého množství médií.
O pětadvacet let později je podle průzkumů hlavním zdrojem informací internet. Základní požadavek ale zůstává stejný: při zásadní události chce publikum vědět co nejrychleji, co se děje, a mít možnost sledovat vývoj bez přerušení. K webovému zpravodajství si každopádně dál zapíná televizní zpravodajské kanály, jak pravidelně ukazují výsledky jejich sledovanosti.