Devět měsíců s Flattrem: jak se osvědčily dobrovolné platby za články?

Flattr na první pohled vypadá jako služba pro placení za obsah na Internetu. Ve skutečnosti to je ale spíš komunitní síť sdružující uživatele s určitým pohledem na to, jak by měl vypadat vztah mezi autorem a čtenářem. „To není facebookový ‚lajk‘, který vás nic nestojí, jde o reálné peníze, byť jsou to drobné částky. A symbolická hodnota takové pochvaly je vysoká,“ psal jsem v lednu, když jsme na Lupě a dalších webech vydavatelství Internet Info tlačítko Flattru zaváděli.

Od začátku jsme předpokládali, že mikroplatbami příliš velké částky nevyděláme. I tak jsme přemýšleli o tom, jak výdělky spravedlivě rozdělit mezi všechny lidi, kteří se na výsledné podobě textů podílejí – kromě autora je to u nás obvykle ještě editor a korektorka. Brzy se ale ukázalo, že podobné úvahy jsou zhola zbytečné.

Flattr na Lupě v číslech

Jak si tedy Flattr na Lupě vedl? Za více než devět měsíců jsme zaznamenali celkem 402 textů, které získaly aspoň jeden flattr (někdo z uživatelů je tedy ohodnotil alespoň symbolickou finanční částkou). Dalších 16 oceněných textů pak nasbírala naše sekce Startupy.

Maximum flattrů získaných jedním článkem bylo osm. Tohoto počtu ovšem dosáhl jediný text: Medián Petra Koubského pojednávající o RSS a konci Google Readeru (mimochodem – podle našich interních statistik nasbíral od svého zveřejnění asi 10 tisíc zobrazení). Na sedm flattrů se dostaly texty dva: článek Dana Dočekala o vymáhání autorských poplatků firmou Profimedia (od února cca 28 tisíc zobrazení) a komentář Jiřího Hlavenky o tom, zda Internet ničí střední třídu (od června k dnešku přes 60 tisíc zobrazení a 2,4 tisíc facebookových lajků). Následuje pět textů s šesti flattry, čtyři s pěti flattry (včetně toho, ve které jsme nasazení Flattru na Lupě oznamovali, a sedm se čtyřmi flattry. Zbytek dostal méně.

Kteří autoři nasbírali nejvíce „oflattrovaných“ textů (tedy těch, které získaly aspoň jeden flattr), ukazuje následujícící tabulka:

Velkou roli v této tabulce samozřejmě hraje to, kolik textů (zahrnuty jsou jak delší články, tak krátké zprávy) autor na Lupě v dané době publikoval – čím více jich bylo, tím větší šance, že je někdo ohodnotí. 

Rekord v počtu flattrů tak paradoxně stále drží text, který vznikl ještě předtím, než jsme začali Flattr na Lupě oficiálně používat. Když David Antoš loni v září psal o tom, jak se podle jeho názoru změní média, nepřijal za text honorář a vyzval čtenáře, aby mu přispěli přes Flattr. Z celkem 41 flattrů pak získal částku, která přesahovala standardní honorář. Svou roli tady evidentně sehrála autorova známost v české flattrové komunitě.

A kolik peněz autoři Lupy na Flattru vydělali? Celková částka, vybraná za více než devět měsíců, činí 242 eur. Čtenáři ocenili texty celkem 38 autorů (a jednu pozvánku na akci podepsanou Redakcí Lupy). Více než čtvrtinu z celkové vybrané částky získal jediný autor; sedm autorů si za necelých deset měsíců „vypsalo“ více než 10 eur a 21 autorů dosáhlo na souhrnnou částku nad 1 euro. Všem, kdo získali alespoň trochu signifikantní příspěvek, teď budeme peníze odesílat na účet.

Znovu upozorňuji – jde o částky za necelých devět měsíců, po které jsme měli na Lupě nasazené flattrovací tlačítko. Opět je vidět vliv počtu textů, které autoři v daném období publikovali. A také vrtkavost hodnoty flattrů – například k devátému nejvyššímu výdělku stačil Vlastimilu Vávrovi jediný text s jediným flattrem. Ještě jasněji je to vidět z následujícího „žebříčku“ nejvýdělečnějších textů:

Tabulka ukazuje, jak se projevuje proměnlivá hodnota flattrů (ta se stanoví tak, že se celková částka, kterou chce flattrující uživatel za měsíc utratit, vydělí počtem flattrů, které za tu dobu udělil – čím více flattrů tedy rozdá, tím nižší je hodnota každého z nich). Někdy tak mohou dva flattry vydělat podstatně více než šest.

Lepší výsledky s Flattrem nezaznamenaly ani další weby vydavatelství Internet Info, na které jsme začátkem roku flattrová tlačítka nasadili. Celkem jsme dostali 1017 flattrů za 768 textů a vybrali 386,16 eur. Jak spočítali kolegové na Root.cz, nejúspěšnější byly v tomto ohledu naše technologické servery – Lupa a Root se na celkovém počtu flattrů podílely 93 procenty. Jak konkrétně si vedli autoři Rootu si ostatně můžete podrobně přečíst v tomto textu.

Flattrování tu prostě nemá vybudovanou tradici 

Proč mělo flattrování na Lupě v uplynulých měsících tak slabou odezvu? Samozřejmě tu hraje roli tradiční nechuť uživatelů za internetový obsah platit, pokud zrovna nemusejí. Ale to není vše: z hlediska uživatele Flattr zřejmě pořád působí jako příliš překombinovaná a na používání složitá služba.

Uživatel, který jej chce využívat, musí svůj účet pravidelně „nabíjet“ penězi. Protože se hodnota jednotlivých flattrů stanoví jako podíl z měsíčního limitu, neví vlastně, jakou částku konkrétnímu textu dává (existuje i možnost poslat autorovi přesný obnos, ale kolik uživatelů Flattru ji opravdu používá?). 

A kromě dobrého pocitu, že autorovi dobrovolně přispěl, za svůj „dobrý skutek“ vlastně nedostává žádnou odměnu. Pokud totiž autor aktivně nerozklikává statistiky a nedívá se, kdože jeho text ocenil, ani se o svých příznivcích nedozví. Flattr tak myslím selhává i jako komunitní (či sociální, chcete-li) služba – žádný skutečný vztah autor-čtenář zde nevzniká, respektive je stále omezen pouze na dvě anonymní čísla (počet flattrů – vydělaná částka).

Možná existují weby, kterým se nasazení Flattru vyplatí, zatím ale o žádných takových skutečných „succes stories“ nevím. Začátkem října například flattrovací tlačítka zavedl německý technologický magazín Golem.de. Text, ve kterém to oznámil, získal krásných 198 flattrů. Další články už ovšem získávají desetkrát až dvacetkárt méně.

Flattr na Lupě končí

Co dál? K dnešnímu dni tlačítka Flattru z Lupy opět stáhneme. Devět měsíců nás naučilo, že tato služba „nemá v Česku vybudovanou tradici“, nefunguje tak, jak jsme si představovali, komunita čtenářů, kteří ji využívají, je příliš malá, a z našich zkušeností na Lupě se zdá, že ani nijak neroste. 

V pokusech o hledání způsobů, jak si za naši práci nechat zaplatit jinak než zobrazováním reklamy, ale neustáváme. Kolegové z Digizone.cz minulý měsíc začali nabízet prémiový obsah za předplatné či platby za jednotlivé články. Na Rootu jeden autor testuje, zda mu budou čtenáři ochotni přispět v bitcoinech. 

A na Lupě (a dalších serverech Internet Infa) se chystáme ještě do konce roku otestovat nové řešení, jehož prostřednictvím mohou čtenáři svým oblíbeným autorům finančně přispět. Možná půjde o další slepou uličku. Ale dokud něco nevyzkoušíte na vlastní kůži, nemůžete to přece jen tak vzdát.