Díky rozsáhlé reklamní kampani Českého Telecomu a jeho značné aktivitě kolem ISDN je u nás povědomí o této technologii poměrně dobré, alespoň pokud jde o základní informace. ISDN vzniklo již před mnoha lety jako technologie, která měla umožnit kvalitnější telefonování a díky svému digitálnímu charakteru také datové přenosy. To vše na klasickém telefonním vedení, tedy bez nutnosti pokládat nové. S postupem času začaly nabývat na významu především přenosy dat. Nejvíce však ISDN pravděpodobně proslavily videokonference, které jsou s touto technologií neodmyslitelně spjaty.
U nás nabízí Český Telecom služby ISDN pod názvem euroISDN, pod kterým se skrývají dva základní produkty, a to euroISDN2 a euroISDN30, které se liší svým určením. Pro ISDN je totiž typické, že na rozdíl od klasického telefonu jde o plně digitální technologii a pro přenos využívá tzv. kanálů. Jde o kanály B a D. B-kanály jsou určeny pro samotný přenos dat a mají vždy rychlost 64 kb/s. D-kanál je vždy jeden a je určen pro signalizaci – používá se pro přenos „servisních“ informací a standardně se nedá použít pro přenos dat. Jeho kapacita je 16 kb/s (u euroISDN2) nebo 64kb/s (u euroISDN30). Oba produkty se pak liší právě v počtu B-kanalů a kapacitě D-kanálu (což však není tolik zajímavé). Zatímco euroISDN2 se skládá ze 2 B-kanálů a 1 D-kanálu o kapacitě 16 kb/s (2*64 kb/s + 16 kb/s = 144 kb/s, tzv. BRI přípojka), tak euroISDN30 se skládá z 30 B-kanálů a 1 D-kanálu o kapacitě 64 kb/s (30*64 kb/s + 64 kb/s = 1984 kb/s, tzv. PRI přípojka). Protože nás bude zajímat připojení k Internetu, a to z pohledu menších zákazníků, budeme dále pracovat pouze se základním produktem euroISDN2, který je obdobou klasické telefonní linky.
Jak jsme si již řekli, euroISDN2 se skládá ze dvou nezávislých datových kanálů určených pro přenos informací. Je zcela jedno, co se po těchto kanálech bude přenášet, zda jde o telefonní hovor, fax, videokonferenci či datový přenos. To znamená, že může být např. současně připojeni k Internetu a telefonovat. ISDN tak řeší problémy s obsazenou linkou při připojení k síti, což rozhodně není k zahození. Můžeme tedy současně používat dvě z maximálně osmi možných připojených zařízení. Toliko tedy hlavní výhoda, kterou nám pravděpodobně ISDN přináší a nemá přímou souvislost s připojením k Internetu.
Pojďme se tedy podívat, jaké výhody má připojení k Internetu přes ISDN proti klasické telefonní lince s modemem:
Vyšší přenosová rychlost je asi tou nejdůležitější. Klasické modemy jsou schopny v současné době komunikovat na rychlosti až 56 kb/s. ISDN proti tomu nabízí standardně rychlost 64 kb/s v případě použití obou kanálů pak 128 kb/s. Jsou zde však dva významné detaily, které není možno opomenout. Vzhledem k tomu, že ISDN je digitální technologií, nabízí vždy 64 kb/s. Naproti tomu rychlost klasických modemů závisí na kvalitě spojení a může se pohybovat i výrazně pod maximální hodnotou. ISDN však ve skutečnosti poskytuje ještě větší rozdíl přenosových rychlostí. U klasického asynchronního modemu je totiž nutné kromě dat přenést také tzv. start-stop bity. Díky tomu je ve skutečnosti na přenesení jednoho bajtu potřeba devět bitů (8 bitů dat + start-stop bit), maximální přenosová rychlost modemu 56 kb/s je tedy něco přes 6 kB/s. ISDN naproti tomu poskytuje z 64 kb/s plných 8 kB/s, takže nabízí fakticky přenosovou rychlost téměř o třetinu vyšší! Nehledě na to, že je u některých modemů (a pokud to podporuje ISP) možno využít pro připojení obou B-kanálů současně, takže získáme linku o rychlosti 128 kb/s, která je schopna přenést až 16 kB/s, tedy nejméně dvaapůlkrát více než klasický modem! Ve směru od uživatele je pak nárust rychlosti ještě výraznější. Samozřejmě platí, že rychlost může být díky kompresi ještě vyšší, a to v závislosti na typu dat. O tom, zda se má pro přenos dat použít jeden či oba dva kanály, může rozhodovat přímo software podle aktuálních požadavků na kapacitu spojení.
Objem nekomprimovaných dat přenesených za hodinu:
Technologie |
MB/hod |
Modem 33,6 kb/s |
13 |
Modem 56 kb/s |
22 |
ISDN 64 kb/s |
29 |
ISDN 128 kb/s |
58 |
Další významnou výhodou je rychlejší sestavení spojení, jehož délka je v podstatě dána přihlašovací procedurou do sítě ISP a celé připojení tak trvá od 3 do 5 sekund. To umožňuje plně využít funkce dial-on-demand, kdy je spojení navázáno opravdu téměř současně s požadavkem. Díky tomu by bylo možno se také okamžitě odpojit a tím šetřit poplatky, podoba tarifu Internet 2001 však tento způsob nasazení v podstatě neumožňuje. V souvislosti s rychlostí jsme již zmínili stabilitu spojení a vše, co s tím souvisí.
Pokud vás tedy výhody zaujaly, nezbývá než se pustit do cenových podmínek, což je asi tak jediná významná nevýhoda proti klasickému telefonnímu připojení. V současné době se za zřízení přípojky euroISDN2 platí 4.500 Kč a za přepojení z klasické telefonní linky se platí 999 Kč, což je určitě snesitelná částka, která se pohybuje daleko pod skutečnými náklady. Měsíční paušální poplatek pak činní 450 Kč, což je naopak v porovnání s klasickou telefonní linkou trošku nepříjemné, pokud však uvážíme, že jde vlastně o dvě linky, není již rozdíl takový. Poslední (nikoliv co do velikosti) jsou poplatky za uskutečněná volání. Ty jsou však až na několik drobných výjimek stejné jako u klasické telefonní linky, pokud jde o Internet platí standardní tarif Internet 2001, tak jak ho známe. (Noční surfaři jsou na tom podstatně lépe na Slovensku, kde stojí hodina volání přes ISDN od 21:00 do 5:00 pouze 2,50 Sk!) Tím jsme tedy vyčerpali všechny poplatky Českému Telecomu, které nás připojení k Internetu bude stát.
Poplatky za zřízení a provoz euroISDN2:
euroISDN2 |
Cena |
Zřízení přípojky |
4.500 Kč |
Zřízení přípojky přeměnou (z analogové HTS) |
999 Kč |
Měsíční paušální poplatek |
450 Kč |
Kolik stojí přenos 1 GB směrem k uživateli v jednotlivých časových pásmech tarifu Internet 2001:
Tarif Internet 2001 |
Modem 56 kb/s |
ISDN 64 kb/s |
7:00 – 17:00 |
2.400 Kč |
1.900 Kč |
17:00 – 19:00 |
1.100 Kč |
900 Kč |
19:00 – 7:00 |
600 Kč |
450 Kč |
Zůstává již pouze jediná investice nutná pro připojení k Internetu a tou je nákup zařízení, které obstará propojení s počítačem. Jde o obdobu modemu u klasické telefonní linky, ačkoli zde má trochu jinou funkci. Můžeme se setkat se dvěma provedeními, a to interním a externím. Interním se říká ISDN karty a externím klasicky ISDN modemy. U obou provedení však číhají jistá nebezpečí. U interních karet je to někdy jejich problematická kompatibilita (mimo Windows) a náročnost na místo v počítači, u externích to pak především bývá rychlost sériového portu. Ta je standardně 115,2 kb/s není ji však možno využít celou, takže skutečná maximální přenosová rychlost se pohybuje kolem 92 kb/s. Uvážíme-li, že ISDN má rychlost 64 kb/s (při použití kompresních algoritmů lze dosáhnout i mnohem vyšší), může se stát, že rychlost seriového portu nebude dostatečná. Při použití obou přenosových kanálů pak nebude dostatečná ani bez použití komprese. Řešením je pouze investice do rychlejších (pokud je počítač již nemá) sériových portů v podobě I/O karty nebo koupit ISDN modem připojitelný přes USB. Cena ISDN modemů a karet se značně liší, stejně jako u klasických modemů, navíc jsou často součástí jiných zařízení např. telefonů. Nejlevnější ISDN karty je možno získat přibližně od 3.000 Kč. Rozhodně se však vyplatí kupovat pouze homologovaná zařízení.
Je tedy připojení k Internetu výhodnější přes ISDN než přes klasickou telefonní linku? Odpověď na tuto otázku není tak jednoduchá a nezbývá než konstatovat obvyklé, jak pro koho… Pokud se budeme na ISDN dívat z pohledu domácího uživatele, většině se zvýšené náklady pravděpodobně nevrátí, náruživější surfaři by však měli ISDN přinejmenším zvážit. Pokud jde o menší společnosti a kanceláře s vyšším provozem, je ISDN určitě dobrým nápadem, jak zkvalitnit při minimálních nákladech připojení k Internetu. Největším nebezpečím pro ISDN je však brzký nástup ADSL na našem trhu, což může v současné době být i jeden z pádných argumentů proč si ISDN nepořizovat. Kdy však bude ADSL na našem trhu uvedeno a v jaké podobě (především cenové) je otázkou…