Hlavní navigace

Displej skutečně začíná nahrazovat papír

8. 4. 2012
Doba čtení: 2 minuty

Sdílet

Toto odvážné tvrzení si dovoluji vyslovit na základě pozorování v metru, na ulicích a v parcích. Ještě před rokem byla náhoda, když jsem viděl v metru někoho se čtečkou nebo tabletem. Dnes už je to jiné. Příznivci displeje se početně mocně dotahují na zastánce papíru.
Jan Handl

Ilustrace: Nenad Vitas

Čtečkami a tablety se to v metru jenom hemží. Čtou z nich různé věkové a viditelně i příjmové kategorie lidí. Mnohdy se snažím počítat, jaký je poměr displejů a papíru v jednom voze metra. Displej se začíná mocně dotahovat a to, že zatím papír asi nepředběhl, je způsobeno zjevně silnou skupinou čtenářů Metra, případně Blesku. Nebýt příznivců těchto novin (jednou jsou zadarmo a druhé nestojí za nic), tak snad displej vede.

Skladba displejářů v metru je různá. Kindly, iPady, netbooky a občas nějaká lahůdka v podobě neokoukaného tabletu či čtečky. Jen nevím, jestli k displejářům počítat i lidi s mobilem. Nevím totiž, jestli čtou knihu nebo noviny. Moc čtenářů z mobilu asi nebude, takže je vedu stranou jako zvláštní, početně nezanedbatelnou kategorii. I vy si určitě všímáte, že jenom málokdo vydrží v metru sedět jen tak, nečíst, neťukat do telefonu. V metru se prostě koncentrují čtenáři čehokoli a na čemkoliv. Můžete si myslet, že vytvářet závěry z pozorování v metru je nesmysl a do jisté míry máte pravdu. Ale tvrzení, že v metru se displej dotahuje na papír, je pravdivé, stačí se dívat.

Své pozorování čtenářů samozřejmě neprovádím jenom v metru, ale vlastně všude. Nedávno jsem v parku (pro upřesnění musím přiznat, že ten park byl u metra) viděl asi sedmdesátiletou paní se čtečkou. Četla, pokuřovala a evidentně si nepřipadala zvláštní. Tento dárek od dětí nebo vnoučat evidentně padl na úrodnou půdu. A takových případů je čím dál tím víc, i starší lidé se čteček a tabletů nebojí, ba naopak. Jednoduchost ovládání je velkou výhodou, stačí několikaminutové školení a čtenář se do toho může pustit.

Obsah přestává být problém, je ho čím dál tím víc. Tím pádem si přijdou na své i ti, kteří se nespokojí s knížkami volně dostupnými kvůli propadlým autorským právům. Mohou číst i novinky nebo nějakou specifickou literaturu, která začíná pomalu, ale jistě (toto spojení obecně charakterizuje trh s elektronickými knihami) pronikat i na displeje.

BRAND24

Kdyby v metru někdo viděl mě, budu zařazen mezi příznivce papíru. Obvykle čtu knihu nebo noviny. Tablet a čtečku používám častěji doma. A takových lidí bude víc, můžeme jim říkat třeba obojetníci. Knihy a noviny jsme nezahodili, jen jsme je doplnili o tablety a čtečky. Obojetníků je dost, málokdo z nás totiž po nástupu displeje papír úplně odboural. To by ani nešlo, protože mnohé čtení prostě elektronicky nedostaneme.

Nedávno jsem na Twitteru vypsal anketu, „Za jak dlouho podle vás bude u nás běžně vycházet současně s knihou i e-kniha?“ – jak je vidět na výsledcích, moji followeři jsou poměrně optimističtí v odhadech, kdy se dočkáme plnohodnotného obsahu i pro čtečky. Právě obsah se mi zdá tou největší brzdou rozmachu čteček a tabletů mezi normální čtenářstvo. Tím myslím mezi negeeky, starší a ne příliš technicky zdatné čtenáře. Pokud se ale někdy rozhlédnete v metru nebo parku, je jasné, že počet displejářů moc hezky roste.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je kromě jiného publicista, více informací najdete na LinkedIn. Na stránkách iNazor.net odkazuje na své články pro Lupu a další média. Ze všech vymožeností moderní doby má nejraději Twitter, zajímá ho historie a píše HistorieBlog.cz.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).