Jak informovala na informační technologie zaměřená média – a samozřejmě tedy i server Lupa.cz, podle posledních informací produktu MarketShare společnosti Net Applications měřící statistické údaje přístupnosti mnoha různých webů (především v severní Americe) klesl výskyt operačních systémů typu Windows mezi klienty dané weby si prohlížejícími pod devadesát procent. Stalo se tak poprvé v – jak bylo trefně poznamenáno ve zmíněné bleskovce – poprvé v novodobé historii
, a vlna více či méně nadšeného blogování, diskutování, hlasování a jiné, čistě virtuální aktivity na sebe nenechala dlouho čekat.
Nechme stranou hlavní proud spekulací, totiž, „jak je možné, že k něčemu takovému došlo“ (úspěch počítačů Mac, neúspěch Windows Vista, nahrazování Windows XP Linuxem), a pokusme se na daný, nepochybně velmi zajímavý, jev podívat jiného hlediska. Z hlediska jeho povězme tvůrčího potenciálu.
Čistá a špinavá data
Zmiňovaný zdroj, totiž Market Share (od) Net Applications, lze bez větších pochybností považovat za důvěryhodný. Aplikace se chlubí poměrně prestižními zákazníky, rozumějme velkými servery s velkým množstvím uživatelů. Ti pak poskytují nejen značný objem dat pro analýzu, ale také data dostatečně diverzifikovaná (například nelze předpokládat, že by složení webových prohlížečů návštěvníků webu o Linuxu www.root.cz odpovídalo jejich složení v globálním měřítku). Nedostatkem webu, a obecně Internetu, vycházejícím z jeho principů, mimo jiné je, že prakticky neexistuje možnost změřit přesně jeho velikost ani další kvantitativní parametry v daném časovém úseku nebo okamžiku. Přestože se různé průzkumy různých parametrů pokouší navodit dojem přesnosti, vždy se (s výjimkou toho, kdy jsou měřeny velmi malé, uzavřené oblasti) jedná o odhad.
Tvrdí-li tedy Net Applications, že dle jejich výzkumu v daném čase (listopad 2008) klesl na daném teritoriu (povětšinou USA) podíl operačních systémů Windows na klientech připojených k internetu pod 90 %, musí dodat, že z objemu uživatelů těch serverů, ze kterých má data, a jejichž klienti o svém operačním systému nelžou. Proklamace, jež najdete v titulcích všech bleskových informací o fantastických/skandálních událostech (jak to kdo vidí) tak nejsou ničím jiným, než zevšeobecnění, zjednodušení a „zpravdivění“ sice zajímavého, avšak značně nepřesného statistického údaje. V rukách novinářů (a následně diskutérů a blogerů) se tak ona zajímavá, ale z podstaty nepřesná, relativní, tedy „špinavá“ data stávají „čistými“. Chcete-li, pravdou. „Pravda“ však může být pádnějším argumentem, než kladivo.
Statistika spekulací
Možný, daty naznačený pokles podílu nejpoužívanějších operačních systémů na světě mezi uživateli klientů Net Applications se může stát potenciálem poklesu skutečného, a to celkem bez ohledu na důvody, které jej způsobily. Ona data mají totiž vliv projevující se tam, kde se v důsledku tvoří. Totiž na trhu pracovních stanic a najmě operačních systémů.
Abychom tento vliv ilustrovali, vezměme příklad, který se světem informačních technologií souvisí jen okrajově. Zprávy o „finanční krizi“, respektive o propadu akcií některých společností na burzách, tento propad ve skutečnosti samy utvářejí. Bez ohledu na reálnou cenu obchodovaných společností, respektive jejich podílů reprezentovaných akciemi, se okamžitá prodejní cena stanovuje na základě kompromisu mezi nabídkou a poptávkou. Propad, byť jen údajný, eliminuje poptávku a nabízející nutí nejen prodávat, ale prodávat co nejlevněji. Pouhá informace tak může, v krajním případě, vést ke krachu i dobře prosperující společnosti. Ti, kteří s ní obchodují, se orientují podle toho, jak se chovají „ti ostatní, kteří s ní obchodují“. Informace pro svou orientaci získávají ze zpráv. Probíhá tak proces, který bychom mohli označit jako patologickou rekurzi.
Podobným způsobem fungují i zprávy a statistiky popisující jakékoli jiné komplexní, a ve svém celku neuchopitelné prostředí; třeba Internet. Informace o trendu, která ani nemusí být podložená a stačí, když se dostatečně rozšíří, způsobuje trend. Pregnantním vyjádřením tohoto efektu může být dnes již historický slogan reklamy na automobil bestseller má premiéru
. Teoreticky se nic nemůže stát v okamžiku premiéry bestsellerem, protože k tomu je třeba určitá doba prodeje. Prakticky ovšem v důsledku výše popsaného efektu ano.
V případě operačních systémů, respektive jejich trhu, existuje de facto monopol Microsoft Windows, který je uzavřený. Z různých důvodů, z nichž některé jsou objektivní (cena počítačů Apple, úroveň technické podpory a aplikací Linuxu), a další subjektivní (neznalost, obava, strach) jsou Windows systémem první volby. A to jak pro podnikové stratégy a administrátory, tak pro domácnosti. Pokles Windows pod „psychologických“ 90 % podílu mezi všemi počítači (jak říká medializovaná „pravda“) sice nemění nic na tom, že se jedná o faktický monopol, nicméně tento monopol se může otevřít. Ti, kteří rozhodují o operačních systémech, se na základě oněch statistik a „buzzu“, jež je následoval, mohou cítit svobodnější v rozhodnutí pro alternativu. A tím spíše se pro ni mohou rozhodnout.
Pokud by měl nárůst podílu jiných operačních systémů pokračovat, bude to zčásti patrně projev spekulace na jejich nárůst samotný – asi, jako na burze. Jednalo by se tedy o obdobný typ rekurze, jaký dovede zkrachovat bezproblémový podnik.
Data, nebo osudy?
Operační systém, jakékoli značky, je produktem lidí, určeným pro lidi. Lidé jsou ti, kteří jej vybírají. O využití konkrétního typu rozhodují nejen ekonomické a technologické či strategické, ale hlavně a především humánní faktory. Tyto faktory mohou v podstatě měnit statistiky nad rámec, který lze předpovídat. V předchozím textu jsem se je pokusil osvětlit, což samozřejmě nic nemění na možnosti, že až Američané rozbalí své vánoční dárky, stoupnou Windows (pořízená s novými PC) zpět nad svou hranici uzavřeného monopolu…
