Vzdaluje se nám zavedení vysílání v DVB-T2 do oblak, jak naznačuji na obrázku? Přestřelka argumentů mezi Českými Radiokomunikacemi, které by chtěly začít vysílat co nejdříve, a ČTÚ je v plném proudu. Požadavek Českých radiokomunikací na přidělení kmitočtů nebyl však ČTÚ, i když by celý experiment zatím samy financovaly, vyslyšen. Poslední zpráva hovoří o tom, že ČTÚ bude následujících pět měsíců posuzovat žádost Českých Radiokomunikací o přidělení kmitočtů na zkušební vysílání. Do 10 července však již ČTÚ podá předběžné rozhodnutí. Proto si ČTÚ k žádosti vyžádala i další doplňující informace. Standardní žádosti se obvykle vyřizovaly do 30 dnů!
Co bude dál?
ČTÚ však do roku 2014 nepočítá s řádným přidělením kmitočtů pro řádné sítě! V DVB-T2 tedy olympiádu ani ve zkušebním vysílání neuvidíme, ta ale mohla zájem o tento příjem významně nastartovat. Česká televize se také bála, že testovací vysílání olympiády by po jejím ukončení a následném ukončení testu bylo diváky kritizováno. Přesto o testovací projevily zájem i další televize. Předseda ČTÚ Pavel Dvořák argumentuje nedostatkem volných frekvencí. K jejich dostatku by ale zavedení vysílání DVB-T2 významně přispělo. Není dokončena první digitální dividenda pro kanály nad 800 MHz a již obsazené digitální frekvence, které se budou pravděpodobně muset v budoucnu uvolnit pro mobilní služby. Termín na aukci v první digitální dividendě je do konce tohoto roku a měl by státu přinést 6,5 miliard korun.
Měřící vůz Českých Radiokomunikací
Zatím se také čeká na český D-Book, který má být k dispozici v definitivním znění nejpozději do 25. května tohoto roku (tzv. technický manuál parametrů DVB-T2). Pokud ČTÚ povolí zkušební vysílání, podmiňuje ho tím, aby bylo vysíláno pouze v „pracovní době“ a pouze 8 hodin denně na omezeném území. To by však významně degradovalo provádění zkoušek metrologickým úřadem. Předseda ČTÚ Dvořák dle jeho slov nechce opakovat benevolenci při zavádění DVB-T/MPEG-2/MPEG-4, kdy ze zkušebního provozu přešel tento standard plynule bez výběrového řízení do řádného vysílání (i když zatím víceméně stále zkušebně a nikdo neví, vzhledem k novému majiteli muxu 4, kdy toto vysílání skončí). Tentokrát bude postup zavádění DVB-T2 řízen zákazníky a ne jako dosud operátory, konstatoval předseda Rady ČTÚ Dvořák.
Uvolnění některých dalších frekvencí (700MHz), které se chystá a na kterém se zatím vysílá televizní signál opravdu zatím úplně není vyřešeno, ale spadá až do období roků 2017 až 2018. Do té doby je ještě dost času. České Radiokomunikace nicméně slíbily, a bylo to řečeno na nedávné konferenci ČAEK, že do tří měsíců po zahájení vysílání v DVB-T2 bude na českém trhu pro české zájemce dostatek těchto přijímačů, což bylo přislíbeno výrobci. Testovat se mohlo zatím i na kanálech, o které v budoucnu televizní vysílání přijde. Zároveň pak spadají až do druhé vlny digitální dividendy a je s nimi předběžně počítáno pro mobilní služby, což vyplývá ze šokujícího rozhodnutí konference WRC-12 ze začátku tohoto roku.
Dočkáme se testu i z antén vysílače na Žižkově?
Dvořák argumentuje i tím, že si diváci v předstihu pořídí přijímače DVB-T2 a nebudou je moci dlouho využít. Takový argument však neobstojí, protože přijímače s tunerem DVB-T2 umí zpracovat současně i signál i DVB-T. Naopak, odpadne tak nutnost po začátku vysílání v DVB-T2 u nás kupovat si nový přijímač. Přijímač si nekupujeme pouze na rok nebo dva. Již dnes diváci v příhraničí, kde je přesah signálu (Ukrajina, Rakousko) mají, pokud si přijímač opatřili, zahraniční terestrické programy navíc. Nutno však upozornit na některé přijímače DVB-T/T2 prodávané v minulosti hlavně na Ukrajině, protože vzhledem k tamní ohromné penetraci CRT televizorů nemají některé levné boxy zpracování obrazu do HDMI, ale pouze převedením do analogových výstupů. Chtěl bych však vyvrátit i některé obavy, že po DVB-T2 přijde nějaký DVB-T3,4,5 atd. To pravděpodobně nebude možné, protože standard DVB-T2 je na pokraji fyzických možností. Zlepšit se dá snad jen tím, že se vytvoří lepší algoritmy při zpracování komprese obrazu. I ve vzdálené africké Keni již začalo vysílání DVB-T2, zatím pouze okolo hlavního města, ale příští rok by se mělo vysílání rozšířit i do dalších teritorií. A to tam mají problém s chudobou, elektrifikací některých oblastí i téměř stoprocentní penetrací černobílých CRT televizorů!!!
Pohled do útrob mobilního měřícího vozu Českých radiokomunikací.
Pořídíte si v předstihu DVB-T2 přijímač?
Má, nebo nemá cenu pořizovat si již dnes terrestrický přijímač DVB-T/T2? Samozřejmě, že má, a to v případě, že obměňujeme své staré zařízení pro příjem a chceme být v předstihu připraveni. Ti, kteří mohou DVB-T2 příhraničně přijímat již dnes, mají jasnou volbu ANO. Ostatní budou připraveni na zkušební, či řádné vysílání. Přijímače s DVB-T2 tunery, ať již se jedná o televizory, set-top-boxy, USB klíčenky nebo karty do PC, či kombinované satelitní/terestrické přijímače se již začínají objevovat i na našem trhu a po schválení D-Booku se nabídka jistě zvýší. Více zkušeností s příjmem mají však státy, kde se již v DVB-T2 vysílá, nebo se blíží čas jeho zahájení. A těch mohutně přibývá.
Brzdí u nás zavedení standardu DVB-T2 někdo?
Kdo je tedy u nás „žábou na prameni“. Jeden z operátorů, a to České Radiokomunikace, rozhodně ne, výrobci přijímačů také ne (čekají jen na český D-Book) a některé naše soukromé televize to samé. Dokonce se domnívám, že by o experiment byl větší zájem, než bude v testu k dispozici kmitočtů. Hlavní brzdou jsou pravděpodobně finance. Po testovacím provozu, který garantují financovat České Radiokomunikace, by měl rozhodně pomoci stát a uvolnit část z části výnosů první digitální dividendy. Další brzdou je sama digitální dividenda, která tento proces zpomaluje (téměř 45 % televizních kmitočtů z obou dividend vypadne, díky čemuž se musí nově zkoordinovat a překopat již polovina stávajících televizních frekvencí) a zákulisní tlaky hrají také velkou roli. ČTÚ navíc nechce, aby experiment testovacího vysílání měl komerční charakter a o kmitočty by se mělo v řádném provozu soutěžit. Jak ale popularizovat zavedení nutného standardu, které musí být uskutečněno, když ne pomocí vysílání atraktivního programu? ČTÚ v tom tedy létají jak nudle v bandasce. Tlaky jsou a budou enormní. Zkoordinovat a sladit veškeré požadavky se zatím ztrácí v mlze a úvahách. Přelaďování bude pohromou pro STA, kde se bude muset také vyměňovat a přelaďovat. Urychleně se také bude muset vyřešit, co s vysíláním Českého rozhlasu v televizním multiplexu 1, které tam rozhodně nepatří. To souvisí s vysíláním a nabídkou přijímačů pro DAB+. Ostré vysílání již u nás probíhá, a pokud mohu posoudit, tak dosah vysílače a kvalita vysílání je na dobré úrovni. Pomohla by k urychlení těchto kroků například i změna legislativy?
V DVB-T2 se zatím vysílá v Anglii, Ukrajině, Rusku, Srbsku, Srí Lance, v Jižní Africe, Keni atd. Připravují se v Rakousku (již zde běží dlouhodobý experiment), Německu, Estonsku, Maďarsku, Slovensku, Slovinsku a jinde. Tak do toho, ať nejsme poslední!
Anténní systém mobilního měřícího vozu Českých Radiokomunikací
Jak je to s dostupností přijímačů pro DVB-T2?
Podíváme se, na některé přijímače DVB-T2, které se již v zahraničí prodávají a víceméně není problém si je opatřit. Jejich cena za poslední rok klesla a pohybuje se v přepočtu od 1200 do 2500 Kč podle jejich vybavení například multimediálními schopnostmi, nebo duálním tunerem, kde můžeme nahrávat i z jiného terrestrického muxu, než na který se díváme. Některé terestrické přijímače jsou již dokonce vybavovány i funkcí HbbTV. U nás Česká televize vysílá HbbTV i v terestrice, stejně tak i v Německu.
DVB-T2 Strong SRT 8500
21. března tohoto roku se začal na Ukrajině prodávat terestrický přijímač DVB-T2 STRONG SRT 8500, který má rozlišení až do 1080p včetně výstupního portu HDMI a je kompatibilní s DVB-T. Přestože má tento přijímač jednu integrovanou čtečku karet Irdeto, kterým se na Ukrajině kódují některé programy a která má být funkční, mají tyto přijímače ve svém software integrován systém podmíněného přístupu kódovaných programů bez použití karty. Systém funguje na jedinečném aktivačním kódu, který má každý přijímač jiný (jedna přiložená samolepka uvádí datum, druhá aktivační kód). Po telefonickém nahlášení tohoto čísla poskytovateli kódovaných kanálů je v daném přijímači dekódování aktivováno. Zatím se totiž na Ukrajině karty Irdeto nevyrábějí a nikdo neví, zda se vůbec budou používat.
Přijímač Strong SRT 8500 – přední panel
Jinými slovy Ukrajina neposkytuje placené služby, ale přitom se vysílají některé stanice v kódu. Tento systém zavedla společnost Zeonbud, která má na starosti sítě MX-1 MX-2 MX-3 MX-5 LLC. Chce tím také zajistit, aby byl znemožněn pirátský příjem kódovaných kanálů. Bude tím mít možnost kontrolovat, kolik přijímačů a diváků tyto signály přijímají. Tímto opatřením se chce také zamezit dovozu nekvalitních přijímačů do země. Bylo totiž dovezeno mnoho přijímačů DVB-T2, které však mají pouze analogové výstupy a ani nejsou schopny zpracovat kódovaný signál. Budou tak mít využití pouze u sítí, které kódovány nebudou. Všechny tyto požadavky na příjem však umožňuje přijímač STRONG SRT 8500.
Zadní panel přijímače je osazen těmito porty: ANT LOG, ANT OUT, 3 RCA (kompozitní video, audio levý/pravý), S / PDIF (koaxiální), USB 2.0, HDMI verze 1.3 s podporou HDCP. Napájení je zajištěno napevno instalovaným síťovým kabelem: AC 100 – 240V 50/60 Hz. Přijímač nedisponuje ethernetovým portem.
Černá konstrukce set-top-boxu Strong SRT 8500 je z hliníku. Přední panel je sice vyroben z plastu, ale je stylizován také do aloxovaného hliníku. Na levé straně předního panelu je tlačítkový vypínač, napravo za odklopným víčkem je jeden slot pro čipové karty Irdeto CCA. Řídící procesor přijímače (pravděpodobně čínského výrobce) je MSD5043. Flash paměť: 8 MB. Operační paměť: 128 MB. Přijímač splňuje specifikace DVB-T (EN 300 744), DVB-T2 (EN 302 755), modulace: QSPK, 16/64/256 QAM, frekvenční rozsah: VHF: 177,5 ~ 226,5 MHz, UHF: 474 ~ 858 MHz, napájení antény: DC 5V Max/50 mA s ochranou proti zkratu. Šířka pásma: 7 nebo 8 MHz. FFT mód: 1K, 2K, 4K, 8K, 16K, 32K. Ochranné intervaly: DVB-T = 1/32, 1/16, 1/8, 1/4, DVB-T2 = 1/128, 1/32, 1/16, 19/256, 1/8, 19/128 , 1/4. Koeficient korekce chyb: DVB-T = 1/2, 2/3, 3/4, 5/6 7/8, DVB-T2 = 1/2, 3/5, 2/3, 3/4, 4 / 5, 5/6. Nastavitelný poměr stran obrazu: Letterbox, Pan & Scan, Auto. Obnovovací kmitočet: 25 Hz pro PAL. Rozlišení: 576p, 720p, 1080i, 1080p. Firmware je uložen ve flash paměti – FL064PIF (8MB), výroba Spansion. RAM modul NT5CB64M16AP-DH (64Mx16), výroba Nanya. Paměť přijímače je pro 400 kanálů.
Přijímač podporuje přehrávání některých multimédií. Podporuje různé formáty video souborů (MPG, MPEG, TS, VOB, MP4, AVI, MKV), audio: MP3, WMA, a grafické soubory: JPG, PNG, BMP. EPG zobrazuje informace o aktuálním / následujícím programu pro následujících 7 dní z kterého jde programovat nahrávání až 30 hodin se 3 režimy (jednou, denně, týdně). Teletext, titulky DVB a nastavitelný zvukový doprovod. Aktualizace softwaru přijímače je možná prostřednictvím pozemních signálů (OTA) i přes USB rozhraní. Automatické a ruční vyhledávání kanálů. Funkce třídění, přesouvání, uzamykání, mazání a vyhledávání kanálů. Možnosti je i automatická aktualizace seznamu kanálů.
Maximální příkon: 10 W (s připojeným zařízením USB). Spotřeba energie v pohotovostním režimu: 0,7 W (bez připojeného USB). Provozní teplota: 0 ~ 40 ° C. Rozměry (šířka × hloubka × výška) v mm: 210×145×49. Čistá hmotnost: 0,59 kg.
Cena set-top-boxu se v přepočtu pohybuje mezi 1300 až 1500 Kč.
Podle výše uvedené technické specifikace se jedná o velice solidně vybavený PVR přijímač, který v hodnocení výkon/cena bude pravděpodobně vhodný i pro příjem u nás. Pokud se tedy obejdete bez lokalizovaného českého menu.
Na internetových diskusních fórech se již přihlásili i majitelé tohoto přijímače, kteří jej také využívají na východním Slovensku pro přeshraniční příjem z Ukrajiny. Pokud vlastníte tento přijímač, přivítám v diskusi postřehy z jeho používání.
Obsah balení:
• Přijímač STRONG SRT 8500.
• AV kabel RCA – RCA (1 metr).
• Dálkové ovládání (42 tlačítek).
• 2× AAA baterie 1,5 V
• Dvě samolepky – jeden s datem, druhá s aktivačním kódem.
• Manuál
Na obsah balení se můžete podívat i zde na YouTube: http://www.youtube.com/watch?v=UCLuxpb1K-s&feature=player_embedded
OSD menu přijímače i s líbeznou chytlavou melodií na You Tube si prohlédněte zde: http://www.youtube.com/watch?v=GhQnj1SJYXM&feature=relmfu
Humax HD-FOX T2
Jedním z prvních terestrických přijímačů na britském trhu s podporou DVB-T2 byl, a je dodnes, Humax HD – FOX T2. Tento DVB-T2 PVR přijímač přehrává i DivX, XviD, MP3 a JPEG soubory uložené na disku.
Podrobnosti k tomuto přijímači najdete na tomto odkazu: http://www.humaxdigital.com/uk/products/new_leaflet/HD-FOXT2_leaflet.pdf
Přední panel přijímače Humax HD-FOX T2
Obsah balení:
• Přijímač Humax HD-FOX T2
• Uživatelská příručka
• Dálkové ovládání
• 2× AAA baterie
• SCART kabel
• HDMI kabel
Trimax TR-2012 HD – DVB-T2
Dalším z přijímačů DVB-T2 prodávaným na Ukrajině a v Rusku je Trimax TR 2012 HD s podporou kódování Irdeto.
Přední a zadní panel přijímače TRIMAX TR-2012 HD s dálkovým ovládáním
Na zadním panelu jsou umístěny porty anténního vstupu a výstupu, cinch RCA (video, audio L a R) a výstup HDMI. Je zde také vstupní port napájení z externího síťového napáječe.
Výrobce uvádí v manuálu zajímavou zázračnou schopnost přijímače: „přijímač je schopen přijmout odražený signál v případě neexistence přímé viditelnosti na televizní vysílač! Je schopen pracovat s vnitřní a vnější anténou!“ Zajímavé, že?
EPG zobrazuje programy na 7 dní, má seznamy oblíbených televizních kanálů (zprávy, filmy, sport, hudba), rodičovskou kontrolu přístupu k jednotlivým kanálům, volbu vícejazyčné audio stopy i vícejazyčných titulků. Nastavení formátu obrazu je 4:3 a 16:9.
Pomocí externího USB disku umožňuje přehrávání hudebních a video souborů včetně prohlížení fotografií. Pomocí USB můžeme také provádět aktualizaci software.
Typ demodulátoru: Ethereal DVB-T2 v souladu se specifikacemi EN 302 755. Frekvenční rozsah VHF: 174 – 230MHz šířka pásma 7 MHz, UHF: 470–862MHz šířka pásma 8 MHz. Anténní napájení: 5V + – 0.2V až 50mA. FFT mód: 1K. 2K, 4K, 8K. 8KE, 16K, 16KE.32K, 32KE. Modulace: QPSK. 16-QAM, 64-QAM, 256 QAM, Ochranné intervaly: 1/128, 1/32, 1/16, 19/256, 1/8, 19/128, ¼. Koeficienty a korekce chyb: 1/2, 3/5, 2/3, 3/4, 4/5 5/6. Video stream: MPEG-2 MP @ ML, MPEG-4 AVC MP / HP @ L3, MPEG-4 AVC HP @ L4. Standardní video rozlišení (SD): 720×576, 704×576, 544×576, 352×576, 352×288. Rozlišovací schopnost videa s vysokým rozlišením (SD): 1920×1080, 1440×1080, 1280×1080, 1280×720. Audio kodek: MPEG-1 Layer | |, MPEG-4 AAC LC, MPEG-4-HE-AACv1. Vzorkovací frekvence zvuku: 32, 44,1 a 48 kHz. Audio: mono, stereo, joint stereo.
Napájení přijímače ze síťového adaptéru přes 110–240V/50Gts 12B/1A Spotřeba v provozu: max. 8 W, v pohotovostním režimu: 0,7 W
Videa YouTube: http://www.youtube.com/watch?v=y_Ba_DTgfpQ
Trimax TR-2012HD – mini recenze na DVB-T2 set-top boxu pro příjem digitálního televizního vysílání na Ukrajině. (překladač Google): http://goo.gl/9mk9K
Balení obsahuje:
• Terrestrický přijímač Trimax TR-2012 HD T2
• Napájecí adaptér 110–240V/12V, 1A
• Dálkové ovládání
• 2× baterie typu AAA
• Propojovací kabel 3×RCA
Cena v přepočtu asi 1300 Kč.
TBS T210
TBS T210 je dalším terrestrickým přijímačem, s podporou DVB-T2 a DVB-T. OSD disponuje angličtinou, ruštinou a dalšími jazyky. Byl testován s ruským DVB-T2 vysíláním, kde se také prodává. Je určen i pro další státy, kde se v DVB-T2 již vysílá. Je osazen řídícím procesorem MSD7816. DDR: 512 MB, FLASH: 32M bit. Formáty obrazu: 4:3 / 16:9 / Letterbox /. Rozlišení videa: 1080p, 1080i, 720p, 576p, 576i, 480p, 480i Přehrávání médií: MP3, WMA, FLAC, JPG, JPEG, MPG, MPEG, VOB, AVI, TS, TRP, M2T, M2TS, MP4, MKV, MOV, DivX (volitelně)), RMVB (volitelně).
Přední a zadní panel přijímače TBS T210
Přijímač nahrává na externí USB disk, disponuje také funkcí Timeshift. Časovač, EPG se zobrazuje na 7 dnů dopředu. DVB titulky, Teletext: VBI / OSD. Vyhledávání kanálů je automatické / manuální. Editace pro rozhlasové a televizní kanály. Rodičovský zámek. Přijímač má ochranu proti kopírování: HDMI 1.2 1.3/HDCP. Rozsah příjmu kanálů : 174 ~ 230MHz, 470 ~ 862MHz. Modulace: QPSK/16QAM/64QAM/256QAM. Šířka pásma: 7MHz, 8MHz. FFT mód: 1K, 2K, 4K, 8K, 16K a 32K
Napájecí napětí: AC 100V/240V 50–60Hz. Rozměry: 188×120×38h mm. Spotřeba energie <8 W, ve Standby <2W.
V balení najdeme pouze přijímač DVB-T2 a dálkové ovládání.
Cena přijímače v přepočtu cca 1200 Kč.
Guad tuner TBS6284 do PC
TBS6284 je quad TV tuner PCI-Express s rozhraním DVB-T2 / T TV. Lze jej použít i jako digitální videorekordér pro záznam digitálních pozemních televizních programů s plnou podporou HDTV. Přijímač má i funkci time-shift. Tato DVB T2 PC TV karta spolupracuje s ovladači Windows i Linux. Je ideální pro sledování SD a HD kanálů vysílaných v DVB-T/T2 na vašem PC.
TBS6284 je quad TV tuner PCI-Express s rozhraním DVB-T2 / T TV.
Příjem kanálů: VHF a UHF Šířka pásma: 6, 7, 8 MHz DVB-T2 / T. Typ modulace: QPSK, 16QAM, 64QAM, 256QAM. FFT mód: 1K, 2K, 4K, 8K, 16K, 32K. Koeficient korekce chyb: 1/2, 3/5, 2/3, 3/4, 4/5, 5/6. Ochranné intervaly: 1/4, 1/8, 1/16, 1/32, 1/64, 1/128 , 19/128, 19/256.
Minimální systémové požadavky: Windows XP / Vista / 7, Linux procesor Pentium 4 2,0 GHz, 1,3 GHz PentiumM Pro HDTV: 2,6 GHz vícejádrový procesor pevný disk s min. 1 GB volného místa. Zvuková a grafická karta s podporou DirectX 9 nebo vyšší jeden volný PCI Express slot. CD / DVD mechanika pro instalaci software.
Balení obsahuje:
• PCI-E DVB-T2 tuner Quad
• Dálkové ovládání
• IR přijímač
• Záslepka do slotu
• Mini anténa
• CD se softwarem
Quad Tuner umožňuje příjem až 4 DVB-S2 televizních kanálů (můžete nahrávat až 3 kanály současně a zároveň sledovat jiný). Přijímat terestrické stereo rádio (DVB-T rádio), High-Definition video v reálném čase a plánované nahrávání videa. Vysoká citlivost DVB-T2 tunerů pro dokonalý příjem. Podpora obou systémů DVB-T2 a DVB-T. Od koupě této karty zatím odrazuje jeho vysoká cena 153 £.
PCTV nanoStick T2 290e
Nedávno, při posledním testu DVB-T2 Českých Radiokomunikací redakce DigiZone vyzkoušela i „klíčenku“ PCTV nanoStick T2 290e, což je ideální prostředek pro ty, kteří chtějí začít s digitální pozemní televizí ve standardu DVB-T2. Připojuje se pomocí portu USB do notebooku, nebo PC. Její předností je především skutečnost, že má velice malé rozměry. Odhadem se může jednat o 30×15×10 mm (délka x šířka x výška). Kromě USB portu obsahuje na zadní části také přípojku pro teleskopickou anténu, která je součástí balení. Lze připojit také redukci, díky které je pak možné využít anténu externí, například tu, kterou máte umístěnou na střeše vašeho domu. Součástí balení bohužel není manuál v češtině. V krabici nechybí také prodlužovací USB kabel a dálkové ovládání, které obsahuje základní funkce, jako je přepínání kanálů, volume a číselná klávesnice. Klíčenku je možné používat buďto s dodávaným softwarem TV Center, nanoStick má ale podporu i u oblíbeného programu DVB Viewer. Populární je především díky řadě nastavení, které jsou zde k dispozici.
Klíčenka PCTV nanoStick T2 290e je v Česku pravděpodobně nejsnadnější cestou k pozemní digitální televizi druhé generace.
Balení obsahuje:
• PCTV nanoStick T2 290e
• Dálkové ovládání
• Mobilní prutovou anténu
• Redukci pro připojení externí antény
• Prodlužovací kabel USB
• Manuál
• Instalační CD
Cena v ČR se pohybuje okolo dvou tisíc korun.
Podrobnou recenzi si můžete přečíst zde.
To byl neúplný přehled víceméně dostupných zařízení, které je možno pořídit v ČR i mimo republiku. Na trhu se začínají sporadicky objevovat i televizní přijímače, které u stejných modelů v zahraničí disponují i tunery DVB-T2. Pro náš trh nejsou zatím v této modifikaci dováženy. Po zveřejnění D-Booku tomu nic již bránit nebude.
Na závěr pro příznivce standardu DVB-T2 uvádím některé zajímavé adresy zabývající se tímto tématem:
Doporučení Ruské federace Ministerstva komunikací pro výrobce různých typů televizorů standardů DVB-T/T2. Je to takový D-Book, na který se čeká i u nás: http://pctuner.ru/datas/att/2016_tekhnicheskie_trebovaniya_tsntv.pdf
Příjem DVB-T2 pro zařízení na bázi Android 4.0 IKS (překladač Google): http://goo.gl/1N0No
Další z přijímačů KEMZ KDVB-T204HD – PVR DVB-T2 přijímač s funkcí přehrávače médií (překladač Google): http://goo.gl/INtdy
Jak jste na tom s pozemním vysíláním druhé generace?
