(Ne)skutečný příběh (a konec) portálu edu.cz

Ministryně školství Dana Kuchtová v minulém týdnu ustála mediální hon související se stále přetrvávajícími problémy s přípravou operačních programů Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy (MŠMT) na čerpání prostředků z Evropského sociálního fondu (ESF) v letech 2007–2013 ve výši 130 miliard korun. Na tento hon v pondělí 17. září navázal Marek Přibil v deníku Právo článek NKÚ: ministerstvo školství promrhalo 26 miliónů. Marek Přibil v článku informuje s desetidenním zpožděním o zprávě Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), o které Lupa informovala o pět dnů dříve v článku Kostlivec Internetu do škol znovu vypadl ze skříně, a cituje kromě jiného z vyjádření presidenta NKÚ Františka Dohnala o Školském vzdělávacím a informačním portálu edu.cz:

Sice jsme nezjistili, že by ministerstvo školství porušilo zákon, ale každý správce veřejných peněz se musí chovat účelně a hospodárně. A i když ministryně Dana Kuchtová problém zdědila po svých předchůdcích, měla by teď vysvětlit, zda projekt zastaví nebo zda do něj půjdou další finance, aby byl dokončen, ačkoli již dávno dokončen být měl. Kontrolou jsme došli k závěru, že portál nemá v současné podobě pro školy vůbec žádnou hodnotu.

Presidentovi NKÚ Františku Dohnalovi jako bývalému programátorovi a zkušenému komunálnímu politikovi, který se o informační systémy státní a veřejné správy intenzivně zajímal, stačilo se na obsah portálu edu.cz určitě jen krátce podívat, a bylo mu stejně jako odborné veřejnosti jasné, že jde o jednoznačně vyhozené peníze. Ne tak jasno má provozovatel portálu edu.cz, Ústav pro informace ve vzdělávání (ÚIV) a vedení MŠMT. Z ne zcela zjevných důvodů ÚIV i MŠMT portál hájí (viz plné znění tiskových zpráv ÚIV a MŠMT), i když jde o poslední relikt ke konci loňského školního roku neslavně ukončené Státní informační politiky ve vzdělávání (SIPVZ) z let 2001–2006, která stála daňové poplatníky 7,5 miliardy korun. Náklady na portál edu.cz sice byly v letech 2003–2006 jen 26,5 milionu korun, tedy jen zhruba tři promile celkových nákladů na SIPVZ, přesto zde byly peníze promrhány s asi nejmenším efektem a nejhorším poměrem cena/výkon.

Dana Kuchtová k portálu edu.cz konkrétně řekla: (…) je zbytečně drahý, ale když už tu jednou je, připadalo by mi jako plýtvání rušit ho. Svou funkci navíc plní dobře a šetření, která máme k dispozici, to dokazují. Je samozřejmě řada způsobů, jak jeho fungování ještě dále vylepšit, a na tom budeme spolu s ÚIV pracovat.

Desítky resortních webů

Před téměř rokem a půl jsem v úvodu článku Kolik redakčních systémů si může dovolit jedno ministerstvo? informoval, že byl portál edu.cz, nazývaný též Školský vzdělávací a informační portál (ŠVIP,) po pěti letech přípravy v lednu 2006 uveden do pilotního provozu, přestože MŠMT mělo už od roku 2003 k dispozici Portál veřejné správy České republiky, na kterém participovalo. Zároveň jsem se v článku pokusil o přehled téměř pětadvaceti v té době provozovaných webů MŠMT a jím přímo řízených organizací, které v té době využívaly nejméně šest různých redakčních systémů. Nebylo to nijak příjemné surfování, ale při něm jsem netušil, že po sedmnácti měsících přibude takovýchto webů dobrá desítka a že portál edu.cz se stane jen primitivním rozcestníkem.

Jen v tomto týdnu byl spuštěn nový resortní portál Infoabsolvent.cz. Portál edu.cz ani nezpracovává RSS kanály z resortních webů, kde je asi z hlediska přípravy školské reformy nejvýznamnější a nejčtenější rvp.cz.

Historie školského portálu

ŠVIP samotný má velmi pohnutou historii. Nejprve doplatil na monopolistické plány zájmové skupiny prosazující v první polovině roku 2002 s pomocí tehdejšího vedení Státní informační politiky ve vzdělávání (SIPVZ) takzvanou Obecně prospěšnou společnost spravující virtuální prostor školské sítě, později po nástupu ministryně Petry Buzkové dostal do vínku mizerně zpracovanou Studií proveditelnosti ŠVIP z počátku roku 2004 z dílen Ústavu pro informace ve vzdělávání (ÚIV). Od 1. září 2004 byla problematika ŠVIP po půlročním bezvládí převedena z kompetence odboru SIPVZ MŠMT do kompetence náměstků Jaroslava Müllnera a Václava Pícla a přípravou ŠVIP byl pověřen právě ÚIV. Přes řadu slibů a publikovaných termínů bylo na adrese portálu dlouho prázdno, pak ale následovala série na sebe navazujících výběrových řízení, která postupně ukrajovala další miliony a miliony.

Ale začněme od začátku: dne 10. dubna 2000 přijala vláda České republiky usnesení č. 351, kterým schválila Koncepci státní informační politiky ve vzdělávání, a o rok později byl přijat Plán I. etapy realizace SIPVZ v letech 2001–2005, který portál vymezil jako jeden z takzvaných kvantifikovaných cílů Projektu II – Vzdělávací SW a informační zdroje:

Vybudování komplexního Vzdělávacího portálu na Internetu jako místa interaktivních informačních, komunikačních a vzdělávacích aktivit škol, učitelů i žáků, jako nástroje šíření výsledků projektů SIPVZ, výměny zkušeností a veřejné kontroly (r. 2001 základní funkčnost a zahájení provozu portálu s dosahem informačních a základních zpětnovazebních služeb na všechny školy v ČR připojené k Internetu, v r. 2005 poskytování celého spektra služeb, jmenovitě vzdělávacích, pro všechny školy v ČR)

Historii SIPVZ na serveru Lupa podrobně mapoval především Jiří Peterka, pro milovníky podrobností připomínám ale jen některé články v časovém sledu SIPVZ: Představení pozůstalého, SIPVZ: výběrové řízení je pozastaveno!, Invex 2001: Indoš startuje, Internet do škol je podepsán, Jak to bude s financováním Internetu do škol?, Petice aneb Proč se učitelé bouří? Jen samotné tituly stačí, ovšem v létě 2002 byly volby a korupční vedení ministerského odboru SIPVZ bylo v létě rozprášeno. Koncem srpna 2002 nová ministryně Petra Buzková přislíbila obrat (viz článek SIPVZ na rozcestí?). Ale poslední zpráva NKÚ právě tento obrat považuje za nedostatečný. V letech 2002 a 2003 se tedy s portálem nepohnulo, studie falešného britského odborníka Gary Rostocka z jara 2002 skončila v koši, odkud ji vybraly a oprášily další firmy od roku 2004 spolupracující s ÚIV. Výsledkem byl v roce 2005 systémový projekt portálu, který poté realizoval technický a implementační dodavatel a vítěz výběrového řízení Hewlett-Packard. Historii z pohledu ÚIV naleznete podrobně popsanou na stránkách O projektu edu.cz.

Návštěvnost

V Tiskovém prohlášení ÚIV k portálu edu.cz se uvádí, že ŠVIP je v dnešní době fungujícím portálem, který nabízí garantované informace o školství a vzdělávání a má řadu dalších funkcionalit sloužících podpoře školství a vzdělávání. Veřejnost aktivně využívá jeho služeb (návštěvnost v první polovině září 2007 činila cca 4500 přístupů denně). Tisková mluvčí ÚIV Jitka Pilbauerová nám na náš dotaz tento údaj upřesnila s tím, že jde o přístup uživatele na stránku portálu. Návštěvnost portálu v posledních měsících byla podle ní následující:

• Červen 2007 – průměrný počet návštěv 1428, průměrný počet přístupů 4383.
• Červenec 2007 – průměrný počet návštěv 1127, průměrný počet přístupů 3757.
• Září 2007 – průměrný počet návštěv 1600, průměrný počet přístupů 4468.

Na portálu se za 20 měsíců provozu zaregistrovalo 1371 uživatelů.

Pro srovnání: podle Toplist.cz má prvních třicet nejsledovanějších webů v oblasti školství průměrný denní počet návštěvníků vyšší než tisíc, nad pět tisíc se pak dostalo šest webů.

Obsah a funkcionality

Tiskové prohlášení hájí funkcionalitu portálu:

V tiskové zprávě NKÚ ze 7. září se uvádí, že “vzdělávací část portálu však do doby ukončení kontroly spuštěna nebyla”. Toto tvrzení považujeme za zavádějící. Obsah vzdělávací části portálu nebyl nikdy v programu Státní informační politiky ve vzdělávání (SIPVZ) jednoznačně vymezen a výraz “vzdělávací část portálu” nemá ani v odborném povědomí obecně přijatý obsah, na jehož základě by bylo možné současné funkcionality portálu ŠVIP takto hodnotit. Rozhodně neplatí, že “vzdělávací část portálu” je totéž co funkcionalita “přímé vzdělávání”, tj. e-learning, který je spojován s částí, která je záležitostí třetí etapy vývoje portálu. Ve svém současném stavu ŠVIP obsahuje funkcionality, např. komunitní prostory, modul Školství a vzdělávání na Internetu, na nichž je možné realizovat vzdělávací obsahy, další se připravují.

Obsah portálu byl v rozporu s tímto prohlášením vymezen v systémovém projektu:

Obsah portálu – pro splnění cílů je nutné, aby portál poskytoval odpovídající obsah jednotlivým uživatelům. Na základě získaných informací lze integraci obsahu portálu rozdělit do několika etap:

• Informační etapa – v této etapě portál přinese informační služby učitelům, žákům, studentům, managementu vzdělávacích institucí a celé učící se společnosti. Součástí této etapy by mělo být zpřístupnění garantovaných informací ze školství, adresáře institucí, kalendáře akcí, seznamu učebnic, zpráv z tisku, informační formuláře škol a krajských úřadů apod.
• Komunikační etapa – v této etapě portál přinese komunikační služby, možnost výměny zkušeností a materiálů mezi školami a dalšími vzdělávacími institucemi a uvnitř pedagogické a akademické veřejnosti. Mezi zmíněné komunikační služby řadíme: diskuse, ankety, komunitní prostory, inzeráty atd.
• Vzdělávací etapa – v této etapě se portál stane nástrojem podpory rozvoje vzdělávací soustavy, nástrojem prezentace a prosazování vzdělávací politiky, nástrojem podpory celoživotního učení a rozvíjení konceptu učící se společnosti. Vzdělávací obsah poskytovaný portálem bude mít rozličnou podobu. Bude se jednat například o: slovníky (slovníky cizích slov, slovníky z vybrané oblasti apod.), výukové programy, elektronické učebnice, hry se vzdělávacím obsahem a elektronické kurzy (certifikace, testy, přednášky, rekvalifikační kurzy apod.).

Především vzdělávací obsah tu byl jasně vymezen a ten skutečně na portálu edu.cz dodnes není. Jitka Pilbauerová na dotaz, co je myšleno výrazem „je možné realizovat vzdělávací obsahy“ odpověděla, že publikace vzdělávacích obsahů, metodická a informační podpora vzdělávání, nabídka zdrojů poskytujících informace o vzdělávání, vzdělávacích příležitostech a vzdělávací obsahy. Obsah ani metodickou podporu vzdělávání jsem na portálu nenalezl, a pokud je informační podporou několik set odkazů nebo fyzických adresních údajů, kde je nějaká přidaná hodnota? Komunitní prostory, jak sama tisková mluvčí přiznala, veřejnost nepoužívá.

Objem práce na obsahu Jitka Pilbauerová konkrétně neurčila: Portál zatřiďuje, publikuje, zpřístupňuje, aktualizuje strukturované, kategorizované a metadatovými prvky a obsahovými anotacemi vybavované zdroje a obsahy, dokumenty, články, informace různého typu a specifikace. Těchto publikačních procesů včetně vlastních, redakcí vytvářených článků jsou za rok řádově tisíce.

Lež, velká lež, statistika

Tisková zpráva argumentuje provedeným statistickým šetřením:

V článku se dále uvádí, že „Právo náhodně oslovilo patnáct základních a středních škol po celém Česku a ani jedna portál za 26 miliónů nevyužívá“. ÚIV zajímá zpětná vazba škol při budování portálu a využívá připomínek veřejnosti při zlepšování jeho fungování a obsahu. Proto v rámci druhé vlny tzv. Rychlých šetření v roce 2007 ÚIV oslovil 4000 ředitelů škol (návratnost v této vlně byla 62,6 %) a tato Rychlá šetření naopak dokazují zájem škol o informace na www.edu.cz . Hlavní závěry z Rychlých šetření najdete v tomto odkazu.

Zpětná vazba pomocí Rychlých šetření je absurdní, pokud hodnotíme online portálové služby. Zde můžeme vzhledem k formulaci otázek i metody skutečně použít staré známé stupňování lež, velká lež, statistika. Například v 8. otázce Rychlých šetření respondenti evidentně nehodnotí edu.cz, ale předložené kategorie informací, v 9. otázce dochází k podobnému zmatení a zároveň jako tři nejužitečnější rubriky či moduly portálu jsou hodnoceny právě ty redundantní (tedy informace, které byly a jsou jinde) – rejstřík škol, odkazy na zdroje na Internetu s jen pěti sty odkazů a adresář školství a vzdělávání s asi 200 odkazů. Poradna edu.cz pak obsahuje 161 zodpovězených dotazů za 15 měsíců provozu. O rozsahu diskusí na portálu svědčí následující odkazy s počty příspěvků v závorce:

• Jak hodnotíte nynější úroveň jazykového vzdělávání na základních školách? (4)
• Jaký máte názor na zavedení výstupního hodnocení žáků ZŠ? (12)
• Považujete za užitečné, že stát bude formou státní maturity ověřovat úroveň výstupních znalostí a dovedností maturantů? (14) – čtrnáct diskutujících za dvacet měsíců!!!

Kupecké počty

Porovnat poměr cena/výkon u podobných projektů je často velmi obtížné. Ale vycházejme z následujících údajů, odhadů a výpočtů:

• Náklady na přípravu a zhruba dvacetiměsíční provoz portálu edu.cz byly 26,5 milionu.
• Předpokládejme lineární nárůst průměrného měsíčního počtu shlédnutí, za 20 měsíců provozu šlo o 1.350.000 shléd­nutí, tedy hrubý náklad 20 Kč/shlédnutí.
• Počet výsledků publikačních procesů počítejme zhruba 5–9000 ročně, tedy za 20 měsíců 8–15.000. Náklady na jeden takový proces (převážně anotovaný odkaz) jsou tedy 1750–3300 Kč.

Komentáře zřejmě netřeba. Snad jedině, že podle neoficiálních informací požadoval ÚIV na další provoz portálu dalších 32 milionu korun a porada vedení MŠMT schválila v květnu pro letošní rok na provoz portálu z rozpočtové rezervy MŠMT 10 milionů korun.

Kdo je kdo

Za portál jsou osobně odpovědné především Pavla Zielencová, ředitelka ÚIV, a Pavla Křižíková, ředitelka divize informací a služeb ÚIV. Směšně působí na edu.cz publikované Schéma řídicí struktury, které se snaží zakrýt konkrétní osobní odpovědnost kolektivním rozhodováním. Mnohahlavý Řešitel a realizační tým a Koordinační tým si v květnu loňského roku v situaci, kdy bylo jasné, kam portál směřuje, vytvořili další, tentokrát neplacený, podle zápisu třináctičlenný orgán s plným názvem Poradní skupina pro podporu rozvoje Školského vzdělávacího a informačního portálu (ŠVIP). edu.cz. Podle Pavly Zielencové je poradní skupina pro rozvoj portálu edu.cz neformálním uskupením odborníků, bez oficiálního statutu a vznikla na návrh řešitele projektu portálu edu.cz (ÚIV) a se souhlasem Řídicího výboru (ŘV) ŠVIP…

Nepřipomíná vám to Čapkovu povídku o vynálezci, který nejprve vynalézal názvy?!

Závěr

Přestože jsem přesvědčen, že české školy vzdělávací portál potřebují, bude nejlepším řešením mizerný a neefektivní rozcestník edu.cz prostě vypnout a přesměrovat uživatele na portály ÚIV nebo MŠMT, na které stejně směřují většiny těchto odkazů. Vzdělávacích portálů soukromých subjektů je celá řada a pouhý pohled do přehledů Navrcholu.cz z oblasti vzdělávání nebo Toplist.cz v oblasti školství ukazuje slabou úroveň návštěvnosti edu.cz. Lidé z ÚIV a MŠMT, prosím, vzpamatujte se!